Svědectví britského chirurga:

Horlivka: Lidé jsou zapomenuti

15. 2. 2015

Hlavní operační sály v šestém patře se už nedají používat, protože jsou ostřelovány dělostřelectvem. Jeden funkční operační sál je v přízemí. Každý den přichází do nemocnice pět až dvacet obětí ostřelování. Minulý týden jich v jediný den bylo přivezeno šedesát. Avšak tři dny netekla v nemocnici voda, takže bylo nutno zrušit skoro všechny operace. Bez vody se nedá nic sterilizovat, píše britský chirurg Michael Roesch z organizace Lékaři bez hranic.

Město není v troskách, nevypadá jako Gaza, protože rakety a dělostřelecké granáty nezničí budovy úplně, i když menší domy na předměstí se občas rozloží. Jenže všechny budovy mají rozbitá okna, což je problém, vzhledem k tomu, že v noci je mráz až minus 10 stupňů Celsia. Včera jsme šli kolem dětského hřiště, kde vybuchl dělostřelecký granát všude jsou krátery od bomb, jeden přímo před dětskou nemocnicí.

Avšak není vidět skoro žádné děti.

Většina rodin s malými dětmi odjela. Město mívalo 300 000 obyvatel, teď se odhaduje, že jich tu zůstalo jen asi 200 000. Je to jako město duchů. Většina obchodů je uzavřena, nejsou tu kavárny ani restaurace. Když lidé musejí jít ven, chodí velmi rychle. Nikdo nikde nepostává, ledaže čekají na autobus.

Lékaři bez hranic přijeli do Horlivky v září a od té doby této nemocnici poskytují lékařské zásoby a léky. Každou hodinu či dvě zasáhne nějaké místo ve městě raketa nebo dělostřelecký granát. Většina obětí je jimi zasažena, když jdou po ulici nebo čekají na autobus. Uvnitř domů jste v bezpečí, pokud se držíte v bezpečné vzdálenosti od oken.

Před dvěma dny byl v noci zasažen dům 200 metrů od místa, kde jsme spali. Rána nás vzbudila v pět hodin ráno.

Nemocnicícm docházejí základní zdravotnické potřeby. Lékaři z jiných nemocnic nám sdělili, že nemají chirurgické šicí materiály a šijí rány nití z rybářských prutů. Jak přestává fungovat dodávka vody, roste počet případů průjmů u malých dětí, ale dětské nemocnice už nemají zásoby infuzí proti dehydrataci. Nejsou k dispozici inzulín, antibiotika a dezinfekční prostředky. Dovézt zásoby do města není lehké. Horlivka je obklopená frontovou linií a dá se sem přijet jen jedinou úzkou silnicí. Ta je často pod palbou a často je uzavřena.

Jsem chirurg, ale nikdy jsem neviděl tolik lidí s amputacemi - lidi jdou nakupovat a o hodinu později jsou bez nohou. Zdejší chirurgové - kteří nikdy předtím nepracovali z válečnými raněnými - musejí provádět každý den jednu nebo dvě amputace.

Lidé mají pocit, že se na ně svět vykašlal. Kromě Lékařů bez hranic tu není žádná jiná mezinárodní organizace. Lidé čekají na signál ze světa, že nebyli zapomenuti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 13.2. 2015