Policejní ortel nad antifašistickými aktivitami?

26. 4. 2016 / Daniel Veselý

Orgány státní správy, jmenovitě Policie České republiky, do písmene připomínají onoho příslovečného úředního šimla. Ačkoliv se v poslední době množí nenávistné a násilné útoky proti osobám a institucím, jež podporují uprchlíky v nouzi, mnohdy i po materiální stránce, zatím nebyl ani v jednom případě vypátrán konkrétní viník. Tento fakt je vodou na mlýn četným odpůrcům uprchlíků a migrantů, kteří spřádají konspirační teorie o tom, že za tyto útoky si mohou postižení sami, aby vyvolali mezi obyčejnými lidmi soucit a podporu pro jejich konání. Situace je ovšem o to horší, že aktivity na pomoc lidem utíkajícím před válkami a živelnými katastrofami jsou ze strany Policie České republiky potírány, zatímco činnost nenávist a stereotypní předsudky šířících subjektů má zelenou.

Dosavadní liknavost české policie při pátrání po násilnících, kteří před časem pobodali v pražských Vršovicích muslima žijícího dlouhodobě v Čechách, po útočnících, již se pokusili zapálit Autonomní sociální centrum Klinika, a pachatelích, kteří vzali ztečí rodinné centrum Kašpárek, bohužel posiluje konspirační bludy nejen v hlavách obyčejných, xenofobii podléhajících jedinců. Například zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka zaujaly pochybnosti o pachatelích víkendových vandalských útoků na podniky stavící se za kampaň HateFree, s tím, že neonacisté by prý sotva načmárali heslo „Smrt uprchlíkům“.

Ačkoliv je samozřejmě nutné brát v potaz presumpci neviny, terče těchto útoků spojuje jeden společný jmenovatel – pomoc pro uprchlíky a migranty v nouzi. Vedle toho nesmíme opomenout kontext nenávistí a strachem prodchnuté atmosféry v české společnosti, již umně „načančává“ Hrad, a tím ji zároveň legitimizuje; v to počítejme nepřeberné množství výhrůžek a nadávek na adresu těch, jimž není lhostejný osud lidí na útěku.

Jestliže česká policie prozatím vykazuje mírně řečeno neúspěch při potírání zjevných trestných činů, totéž pravděpodobně neplatí o jejích nepříliš pochopitelných aktivitách při rušení dobročinných akcí na podporu lidí utíkajících před válečnými běsy. Po policejní intervenci mělo totiž v Hradci Králové dojít ke zrušení koncertu, jehož výtěžek měl být určen na pomoc válečným uprchlíkům, v objektu Pilnáčkovy továrny ZDE. Podle vyjádření aktivistů majitel objektu na popud PČR organizátorům vzkázal, že si nepřeje, aby prostory Pilnáčkovy továrny nadále navštěvovali anarchisté, antifašisté či prostě levicově smýšlející osoby. Organizátoři se tedy rozhodli uspořádat koncert v náhradních prostorách v Pardubicích, nicméně i tentokrát podle jejich vyjádření PČR zasáhla, aby se akce nemohla uskutečnit.

Stejný mustr ale zjevně neplatí pro silně xenofobní kapelu Ortel, jejíž frontman dříve vystupoval v neonacistické skupině Conflict 88, která má v Hradci Králové vystupovat již po třetí.

Žijeme v prazvláštní době, kdy se činnost konaná ve prospěch trpících osob rovná vlastizradě, již je třeba trestat nejvyšším trestem, a nadto naráží na nevoli policejních složek. Zároveň se značné oblibě těší tradiční předsudky vůči neznámému, otevřeně xenofobní postoje, rozličné konspirační teorie - a chic bývá i otevřený fašismus. Dochází k rušení charitativních akcí z popudu strážců zákona, ale koncerty nesnášenlivost šířících kapel je k obdobným zásahům neponoukají. Máme být vskutku na co hrdí.

Česká politická scéna
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.4. 2016