Gorbačov na adresu "nerozšiřování NATO na východ"

20. 10. 2014 / Karel Dolejší

List Rossijskaja gazeta, respektive jeho anglický web Russia Behind the Headlines, přinesl rozhovor s poslední hlavou Sovětského svazu Michailem Gorbačovem. V textu pod titulkem "Jsem proti všem zdem" ZDE, se Gorbačov mimo jiné vyjadřuje k v Rusku tolik oblíbenému tvrzení, že mu západní představitelé slibovali nerozšiřovat NATO na východ. Je zajímavé, že Gorbačov zde potvrzuje verzi událostí, kterou na jaře listu Komsomolskaja pravda předložil bývalý Reaganův velvyslanec v Moskvě Jack Matlock ZDE.

Tvrzení, že "Západ zradil" údajný slib Gorbačovovi nerozšiřovat NATO na východ, je úhelným kamenem ruské revanšistické ideologie. Ta staví Moskvu do role sprostě podvedené důvěřivé oběti, kterou nepřátelé svedli a zneužili, když jí měli během jednání o sjednocení Německa dát závazný slib, že se NATO nebude šířit dále na východ. Tento mýtus zrady, stejně jako třeba meziválečná německá Dolchstoßlegende, funguje v příběhu oživení ruského imperialismu obdobně, jako expozice v levném hollywoodském krváku, řekněme v klasickém "Přání smrti" s Charlesem Bronsonem. Ve zkratce jsme seznámeni se strašnou a neodčinitelnou křivdou - v "Přání smrti" jde o zavraždění manželky a znásilnění dcery - načež hrdinovi jednoduše nezbývá, než zvolit agresi s cílem tento zločin pomstít. Expozice slouží k motivování jinak v podstatě nepřijatelného jednání hlavní postavy.

To je i případ ruské protizápadní ideologie. Situaci, kdy evropské země NATO téměř všechny snižují výdaje na zbrojení a armáda hypoteticky nejvýznamnější evropské mocnosti Bundeswehr je dokonce po letech špatné akviziční politiky a šetření neschopna plnit úkoly ve střednědobém horizontu, stále v Moskvě vykládají tak, že "NATO nás zradilo, chystá se na nás a obkličuje nás". Přestože ministr financí Anton Siluanov varuje před neúnosností současných ruských výdajů na zbrojení, ty mají dále růst i v situaci, kdy se prakticky všude jinde v ruském státním rozpočtu prostředků nedostává - kvůli vyčerpání růstového modelu z dob prvních dvou Putinových mandátů, cenové válce na ropných trzích i západním sankcím vyvolaným ruským vpádem na Ukrajinu.

Co tedy říká Gorbačov? Cituji:

Téma "rozšiřování NATO" vůbec nebylo projednáváno a v těchto letech nebylo předloženo. Říkám to s plnou zodpovědností. Ani jediná východoevropská země toto téma nezvedla, dokonce ani po zrušení Varšavské smlouvy v roce 1991. Západní představitelé je také nepředložili. Bylo projednáváno jiné téma, které jsme předložili: Zajistit, že vojenské struktury NATO po sjednocení Německa nepostoupí a dodatečné ozbrojené síly aliance nebudou umístěny na území někdejší NDR. Bakerovo (tehdejší americký ministr zahraničí James Baker - KD) prohlášení bylo učiněno v této souvislosti, zmíněné ve Vaší otázce. [Bývalý německý kancléř Helmuth] Kohl a [bývalý ministr zahraničí Hans-Dietrich] Genscher o tom hovořili.

Vše co bylo nutné a potřebné udělat k upevnění politického závazku bylo uděláno. A splněno. Dohoda a konečné závěrečné vypořádání s Německem říká, že ve východní části země nebudou vytvořeny žádné nové vojenské struktury; nebudou rozmístěny dodatečné jednotky; nebudou tam umístěny žádné zbraně hromadného ničení. Celá ta léta to bylo dodržováno. Takže nepředstavujte Gorbačova a tehdejší sovětské představitele jako naivní lidi, které si Západ otočil kolem prstu. Pokud tu byla naivita, bylo to později, když se téma objevilo. Rusko na počátku nevzneslo námitky (zvýraznil KD).

Rozhodnutí USA a jejich spojenců rozšířit NATO na východ bylo v zásadě přijato v roce 1993. Označuji je za velký omyl od samého počátku. Bylo to určitě porušení ducha (zvýraznil KD) prohlášení a záruk, které jsme dostali v roce 1990. Co se týče Německa, byly legálně zakotveny a jsou dodržovány."

Rozšíření NATO na východ v 90. letech jako "omyl od samého počátku" vnímalo jistě mnohem více lidí, než jen Gorbačov, včetně autora těchto řádků. Ostatně pokud jde o český kontext, Václav Havel původně hovořil o zrušení obou vojenských bloků a teprve pod vlivem Alexandra Vondry "otočil" a začal prosazovat nekriticky proamerickou politiku. Formulace typu "omyl od samého počátku" dělí nicméně od "podlé zrady Západu, který falešně slíbil nerozšiřovat NATO na východ a slib nedodržel" celé světelné roky. "Omyl" druhé strany, který neporušil žádnou výslovnou dohodu a proti němuž Rusko zpočátku ani nic nenamítalo, ovšem nepředstavuje vhodný základ protizápadní propagandy sloužící coby odrazový můstek k znovuvybudování sovětského impéria v nových obrysech. Je to kritické hodnocení rozhodnutí protistrany, rozhodnutí, které možná nikdy nemělo být přijato, ale nikoliv "odhalení neodpustitelné proradnosti".

Budoucnost NATO a OSN | Ruská zahraniční politika | Ukrajina
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.10. 2014