Přesně plníme scénář, který nám předepsal Isis

6. 10. 2014

Prchají z Latifie, města nedaleko Bagdádu. Je to město hrůzy. Podle organizace Human Rights Watch tam islámské oddíly bez soudu popravují civilisty. Lidé jsou vytahování z automobilů, je jim nařízeno, aby poklekli na chodníku, a jsou zastřeleni ranou do hlavy.

Tito vrahové však nejsou z Islámského státu (Isis). Jsou to šiitští bojovníci pod velením bývalého, Západem podporovaného premiéra Nourhiho al-Malikiho, jehož násilné sektářství, tolik přispělo k vzniku Isis. Vraždí a mučí sunnitské muslimy, jejichž život je ovšem pro Západ bez významu. Jak zdůrazňuje organizace Human Rights Watch, "jejich příběhy nikdo neposlouchá". Žádní běloši ze Západu nebyli donuceni recitovat děsivé poselství v profesionálně natočených videozáznamech, než byli zavražděni, takže západní politikové nevyjadřují žádné pocity hrůzy.

Nijak tím nebagatelizujeme barbarství organizace Isis. Isis provozuje snad nejsofistikovanější psychoválku, jakou kdy zorganizovala teroristická organizace. Donutila nás dělat přesně to, co chce.

Bojíme se Isis každým dnem stále více. Vyjadřujeme svou hrůzu, a tak ji šíříme. Západní média se překonávají svým horečným jazykem o hrůzách, páchaných Isis, a vytvářejí její téměř nadpřirozenou mystiku. Právě na základě této mystiky se Isis podařilo ovládnout velké části Iráku a Sýrie, protože jeho odpůrci mají příliš velký strach, než aby bojovali. Isis musí být potěšena: Čím více nenávisti vůči muslimům se šíří, tím větší bude mít podporu.

Někteří novináři si opožděně začínají uvědomovat, co dělají. Tuto neděli vzdorně napsal na své titulní stránce Independent on Sunday, že nebude šířit propagandu Isis.

Isis záměrně dělá všechno, co je v jeho silách, aby vyvolal západní intervenci. "Cožpak víc už neumíte?" vysmívá se Západu mluvčí ISis Abu Muhammad al-Adnani. "Jsou Američané a jejich spojenci neschopni přijít dolů na zem?"

Britský džihádista vyzývá Velkou Británii, aby "poslala všechny své jednotky", aby je Isis "mohl vrátit všechny v rakvích". Isis se snaží vyvolat totální válku mezi křesťanským a muslimským světem. Hrajeme mu do rukou. Děláme, co chtějí, abychom dělali.

Co se tedy dá ve skutečnosti dělat? V současnosti dává mnoho iráckých sunnitů přednost organizaci Isis před sektářskými šiitskými jednotkami. Dokud nedojde v důsledku mezinárodního nátlaku k procesu celonárodního smíření a k integraci sunnitské menšiny, kterou si znepřátelilo Malikiho sektářství, nic se nezmění. Džihádisty v minulosti sunnitské kmeny vyhnaly, ale musí existovat důvěra v to, co nahradí Isis.

Vražedné šiitské jednotky musejí být zrušeny. Kurdská pešmerga musí být řádně vyzbrojena. Západem podporované diktatury Saúdské Arábie, Kataru a Kuvajtu musejí být donuceny zrušit sítě financování, které podporují Isis a další teroristy. Tyto západní klientské státy musejí přestat vyvážet wahhabistickou a salafistickou ideologii, která je základem džihadistického teorirismu všude. Pokud to odmítnou udělat, musejí následovat hospodářské sankce a vojenská embarga. Externí vojenskou intervenci v Iráku a v Sýrii musejí vést regionální mocnosti, nikoliv západní státy, o což Isis usiluje.

Zvítězí zdravý rozum? Je to nepravděpodobné. Ovšem to hraje do rukou Isis.

Nemůžeme bombardováním zlikvidovat ideologii. Lze si velmi dobře představit uspokojení v řadách Isis, že do slova a do písmene plníme scénář, který pro nás napsali.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.10. 2014