Chomutov už přečerpal celoroční "smogovou kvótu"

8. 10. 2014

Tisková zpráva Centra pro životní prostředí a zdraví

Chomutov se přidal do skupiny měst v Ústeckém kraji, která už letos přečerpala celoroční "smogovou kvótu", mezi něž patří Most, Ústí nad Labem, Děčín, Teplice nebo Krupka. Znečištění ovzduší prachem v Chomutově přesáhlo zákonem povolenou míru, když byl koncem září překročen maximální počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Podle modelů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) patří Chomutov mezi tzv. oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, kde je dlouhodobě překračován také limit pro rakovinotvorný benzo-a-pyren (BaP). Špinavý vzduch přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2013 na svědomí zhruba 5200 předčasně zemřelých lidí a 1900 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

"Obyvatelé Chomutova dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Chomutov toto kvótu přečerpala 30. září," uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví a dodal: "Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená odborníky WHO pro ochranu lidského zdraví byla v Chomutově překračována o 25 až 50%."

Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. "Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí," varoval Miroslav Šuta a dodal: "Roční průměrná koncentrace jemného prachu sice v Chomutově v minulých letech nebyla měřena, ale podle modelového výpočtu ČHMÚ překračovala o 60 až 90% hodnotu doporučenou pro ochranu lidského zdraví odborníky Světové zdravotnické organizace."

Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování. "Celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu nesmí překročit 1 ng/m3, podle modelu ČHMÚ jeho průměrná koncentrace v Chomutově překračovala limit o 15 až 30%," uvedl Šuta.

"V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je v regionu o 2 až 3 roky kratší než v oblastech s menším znečištěním. Podle výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických," doplnil MUDr. Šuta.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 8.10. 2014