Saúdové bojují o udržení podílu na trhu s ropou. A Moskva má problém
3. 10. 2014 / Karel Dolejší
Cena ropy kvůli slabé poptávce pokračuje v poklesu a možná se dostala do pásma "medvědího trhu". Saúdská Arábie přitom dává najevo, že nebude snižovat produkci kvůli zvýšení ceny, ale raději se soustředí na udržení tržního podílu ZDE.
To znamená, že pokles cen může pokračovat. Saúdské náklady na těžbu sice postupně rostou, stále jsou však relativně velmi nízké a tak lze dosahovat zisku i při nižší prodejní ceně. Jiné ropné státy jsou z řady důvodů v odlišné situaci a nízkou cenu si dlouhodobě dovolit nemohou. V prekérní situaci se ocitá zejména Rusko.
To k pokrytí státních výdajů potřebuje, aby se cena barelu ropy Brent držela někde kolem 104 dolarů. Od ceny ropy se odvíjí i cena zemního plynu a daňový výnos z exportu energetických surovin tvoří přinejmenším 40-50% příjmu státního rozpočtu.
Vyčerpání stávajícího modelu ekonomického rozvoje, na nějž již před lety upozornil exministr financí Kudrin, vede ke slabému hospodářskému růstu. Spolu se západními sankcemi a únikem kapitálu to vede k rekordnímu propadu rublu. Daňové příjmy rozpočtu jsou ale vybírány právě v této inflační měně. Jedinou výjimku představují petrodolary z energetického exportu, jejichž váha tak dále stoupá.
Do toho přišlo zpomalení v Číně a Evropě a dočasný nárůst americké produkce kvůli investiční bublině vyvolané hydraulickým štěpením. Ropy je momentálně na trhu relativní nadbytek a cena padá. Za této situace bylo očekáváno, že Saúdská Arábie omezí denní produkci dosahující 9,6 milionu barelů a cena se poté zotaví. Jenže předpoklad se neplní.
Na burze v Texasu spadly střednědobé ropné futures pod 90 dolarů za barel a ropa Brent se aktuálně prodává za 93 dolarů. Očekává se další pokles cen.
Některým velkým ruským společnostem chybí kvůli sankcím přístup k západnímu úvěru, na nějž byly donedávna zvyklé a bez nějž se nedovedou obejít, a obracejí se na stát, aby jim pomohl - právě v době, kdy se ceny ropy propadají a státní kasa chudne. Do toho chce centrální banka napřesrok zavést plovoucí kurs rublu...
Putin má tedy docela vážný důvod k bolení hlavy. Za jinak stejných okolností ho čeká závod s časem. Jde nyní o to, jestli svých cílů na Ukrajině dosáhne dříve, než půjde ekonomika opravdu ke dnu, a dokáže pak včas dosáhnout oslabení západních sankcí, nebo zda to nestihne.
VytisknoutObsah vydání | Pátek 3.10. 2014
-
4.10. 2014 / Britští muslimové se sjednotili v zuřivosti nad vraždou britského charitativního pracovníka Islámským státem3.10. 2014 / Klimkin: Ukrajina "neplánuje vstoupit do NATO"3.10. 2014 / Mali: Nejméně devět "modrých přileb" zemřelo v léčce3.10. 2014 / Kim Čong-un "nekontroluje KLDR"3.10. 2014 / V Indii anulovali sňatek křesťana s hinduistkou3.10. 2014 / Virus ebola může zmutovat a "šířit se vzduchem"3.10. 2014 / Policisté nestojí nad zákonem, zranění účastníci blokády na ně podávají trestní oznámení2.10. 2014 / Nová australská legislativa je vítězstvím teroristů2.10. 2014 / Britská úvěrová společnost Wonga zruší dluhy svých 330 000 zákazníků v hodnotě 7,7 miliard Kč1.10. 2014 / Proč nebombardujeme rovnou celý muslimský svět?1.10. 2014 / Garry Kasparov: Putin je "nejnebezpečnější muž" světa a větší hrozba pro USA než "Islámský stát"1.10. 2014 / Nigérie zřejmě zastavila epidemii eboly1.9. 2014 / Hospodaření OSBL za srpen 2014