Británie zamýšlí ignorovat Evropský soud pro lidská práva

3. 10. 2014

Kritikové poukazují na to, že manifest riskuje likvidaci padesát let existujícího zákonodárství bránící lidská práva v době, kdy státy jako Rusko také bojují proti rozhodnutím štrasburského soudu

Verdikty Evropského soudu pro lidská práva by už v Británii podle radikálního plánu Konzervativní strany nebyly vynutitelné. Britští konzervativci plánují včlenit do svého volebního programu pro všeobecné volby v květnu 2015 rozhodnutí dát britské Dolní sněmovně právo veta nad rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Autorita soudu ve Štrasburku by byla vážně omezena. Britský parlament by měl právo konečného rozhodnutí, zda jeho verdikty přijmout.

Navrhované dalekosáhlé změny by umožnily budoucí britské konzervativní vládě omezit lidská práva na "jen ty nejvážnější případy" deportovat z Británie "teroristy a vážné zahraniční zločince" a ignorovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, že někteří pachatelé trestných činů mají mít právo volit.

Tyto plány jsou obsaženy v osmistránkovém strategickém dokumentu, s titulem "Ochrana lidských práv ve Spojeném království", který zveřejnil Chris Graying, britský ministr spravedlnosti. "Nemůžeme tolerovat tuto rozbředlost," uvedl Grayling. "V podstatě tu máme právnický bianco šek, kdy si soud může rozhodnout, že může zajít, kam chce. Zavedeme opatření, že rozhodnutí Štrasburku nebudou mít v Británii právní sílu bez souhlasu parlamentu. Proměňujeme tak Štrasburk v poradní orgán."

Dominic Grieve, bývalý generální prokurátor, který byl z britské vlády odstraněn při jejím poslední restrukturalizaci, konstatoval, že tyto návrhy jsou "téměř dětinské". Dodal: "Myslím také, že jsou nerealizovatelné a poškodí mezinárodní pověst Velké Británie."

Strategický dokument přislibuje, že Británie zůstane signatářem Evropské konvence o lidských právech, principů, které jsou podstatou rozhodování evropského soudu. Tím se Británie vyhýbá vytvoření bezprostřední krize, avšak existuje vážná hrozba, že Británie od konvence odstoupí, pokud nedojde k souhlasu v Radě Evropy, orgánu, jehož členem je 47 členských zemí.

Text původní konvence se má stát součástí britského práva a britské soudy už nebudou muset respektovat rozhodnutí Štrasburku.

Dopad tohoto rozhodnutí bude dalekosáhlý. Britská armáda už nebude dodržovat zákony o lidských právech v zahraničí a britský Zákon o lidských právech z roku 1998 bude zrušen a nahrazen "Britským zákonem práv a odpovědnosti".

Organizace na obranu lidských práv v Británii reagovaly na tyto plány s obrovským znepokojením. Liberální demokrati, koaliční partner vládnoucích konzervativců, reagovali na tyto návrhy zuřivě. Simon Hughes, liberálnědemokratický náměstek ministra spravedlnosti, uvedl: "Konzervativci se nezajímají o právech britských občanů. Zajímají se o to, aby jim voliči neutekli ke straně UKIP. Tyto plány jsou nesmyslné: nemůžete ochraňovat lidská práva Britů a odejít ze systému, které je chrání. Evropské zákony na ochranu lidských práv vyvořili britští právníci a tyto zákony odrážejí britské kodnoty spravedlnosti, tolerance a slušnosti. Nedovolíme konzervativcům, aby zlikvidovali těžce vydobytá lidská práva Britů ani v Británii, ani jinde v Evropě."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 3.10. 2014