Revoluce v léčbě rezistentní tuberkulózy?

22. 9. 2014 / Boris Cvek

Dějiny medicíny jsou plné zvratů, které odporují všem racionálním očekáváním. O jedné naději v takový zvrat píše v článku "Starý ale dobrý: znovuvyužití penicilínu proti tuberkulóze" ("Oldie but goodie: Repurposing penicillin for tuberculosis") Amanda B. Keener v zářijovém vydání časopisu Nature Medicine.

Popisuje případ z roku 2009, kdy čtrnáctiletá dívka, dcera utečenců z Čečenska, umírala na tuberkulózu v bruselské nemocnici. Žádná léčba nepomáhala, protože děvče mělo takzvanou mnohočetně lékově rezistentní tuberkulózu (MDR-TB), která patrně zabila také její matku rok předtím. V této situaci si specialistka na infekční nemoci, Marie-Christine Payen, která působila v nemocnici, kde se dívku snažili léčit, všimla právě v tom roce publikovaného vědeckého článku. Tento článek ukazoval, že dva již v klinické praxi používané, i když ne proti tuberkulóze, léky, meropenem a clavulanate, jsou schopné v laboratorních podmínkách zabíjet bakterie, odolné vůči klasickým lékům.

Po osmiměsíční aplikaci těchto léků byla dívka uzdravena. Jde o prolomení velkého "racionálního" předpokladu, že tzv. beta-laktamy, mezi něž patří meropenem, nemohou proti tuberkulóze fungovat.

Tuberkulóza, která ze všech infekčních nemocí, co kdy existovaly, zabila dosud nejvíce lidí na světě, je totiž neléčitelná beta-laktamy, což se ukázalo už u prvního beta-laktamu, používaného jako antibiotikum, totiž u penicilinu. Bakterie této nemoci přirozeně produkuje enzym, který ničí tu chemickou vlastnost beta-laktamů, která je činí účinnými antibiotiky. Kouzlo spočívá v tom, že druhý zmíněný lék, clavulanate, je schopen tuto schopnost bakterií tuberkulózy zastavit.

Jeden z autorů zmíněného článku o účincích kombinace obou léků v laboratorních podmínkách, Jean-Emmanuel Hugonnet, vzpomíná na to, že jejich přístupu nikdo nevěřil. Na prvním mítinku, kde prezentoval svá data, mu bylo řečeno uznávanou autoritou ve výzkumu léčby tuberkulózy, že to nemůže nikdy fungovat. Nicméně ukazuje se, že data o tom, že by kombinace beta-laktamů s clavulanatem mohla fungovat proti MDR-TB, jsou už dávno známá, ale přistupovalo se k nim se zbytečnou skepsí. Např. kombinace amoxicilinu a clavulanatu je na seznamu WHO jako potenciální léčba tuberkulózy s tím, že chybí další data pro zavedení do běžné léčby. Jsou také známy případové studie z USA a Japonska z devadesátých let, dokonce i malý klinický test s pozitivními výsledky. Hugonnetův článek ovšem ukázal, že kombinace clavulanatu s meropenem má výrazně lepší účinky než kombinace s amoxicilinem.

Bohužel testy této kombinace (clavulanatu s meropenem) na myších modelech tuberkulózy nedopadly přesvědčivě, což se dnes ale interpretuje spíše jako selhání myšího modelu než jako usvědčení této kombinace léčiv z neschopnosti léčit tuberkulózu u člověka (je pak otázka, k čemu takové myší modely jsou a nejsou-li spíše překážkou ve vývoji vskutku efektivních léků pro umírající lidi).

V roce 2013 zahájila WHO první klinický test kombinace clavulanate-meropenem u 37 pacientů, k léčbě byl přidán ještě lék linezolid. Výsledky byly nadějné. Ale již na konferenci v roce 2009 potkal Hugonnet šéfa na léčbu tuberkulózy zaměřené divize jedné obří farmaceutické firmy, který pochopil, že tohle může být zlom (všimněme si, že firmy mají mnohem pružnější mentalitu než "staří odborníci" z akademického prostředí). Na základě tohoto byl proveden další výzkum, meropenem byl nahrazen faropenemem a tento podzim má v Jihoafrické republice začít klinické testování této kombinace pod názvem "Beta-laktamy proti tuberkulóze: staré léky se učí novým trikům".

Mezitím v Belgii Payen léčila další pacienty s MDR-TB, kteří si všimli úžasného úspěchu léčby u čečenské dívenky, jež má dnes už 19 let a je zcela zdráva. Payen tvrdí, že mezi dalšími 16 pacienty má úspěšnost její léčby 80%ní pravděpodobnost.

Vytisknout

Související články

Obsah vydání | Pondělí 22.9. 2014