NATO plánuje proti ruské hrozbě nové vojenské základny ve východní Evropě

26. 8. 2014

Rasmussen také hovořil o rozhodnutích posílit bezpečnost Ukrajiny, "modernizovat" její ozbrojené síly a pomoci zemi postavit se hrozbě Ruska. Vysvětlil: "Přijmeme to, čemu říkáme plán akční připravenosti s cílem jednat rychle v tomto naprosto novém bezpečnostním prostředí v Evropě. Už máme jednotky rychlého nasazení, jejichž účelem je v případě potřeby je použít rychle. Nyní je naším úmyslem vypracovat v rámci těchto jednotek úderné síly, které by byly velmi rychle připraveny. K tomu budeme potřebovat nějaké základny v hostitelských státech. Takže budeme muset předem rozmístit zásoby, zařízení, infrastrukturu, velitelství a základny. Důsledkem je, že v budoucnosti bude NATO na východě viditelnější."

Polsko a tři pobaltské země jsou znepokojeny tím, co považují za hrozbu z Ruska, a požadují silnější přítomnost NATO v regionu. Kritizují, že aliance dosud reagovala jen symbolicky.

Avšak otázka trvalých základen NATO ve východní Evropě je zdrojem sporů. Francie, Itálie a Španělsko to odmítají, zatímco USA a Británie požadavky Východoevropanů podporují. Němci jsou nerozhodní a nechtějí Rusko provokovat.

Summit v Cardiffu prý vypracuje formuli, která se vyhne výrazu "trvalé" pro nové základny ve východní Evropě. Avšak přesto vzniknou na východ od bývalé železné opony základny NATO s trvalou posádkou.

"Může to být na rotačním základě, s velmi vysokou frekvencí. Účelem je, že potenciální agresor by měl vědět, že pokud bude uvažovat o útoku proti spojenci NATO, střetne se nejen s vojáky z té konkrétní země, ale s vojsky NATO. To je důležité," řekl Rasmussen.

Jediné velitelství NATO na východ od bývalé železné opony je nyní v polském Štětíně. Má se stát centrem nové základny. Plány na leteckou a námořní základnu byly už dokončeny, ale otázka mezinárodních pozemních jednotek je složitější.

Na otázku, zda budou ve východní Evropě trvale rozmístěny mezinárodní jednotky NATO, Rasmussen řekl, že ano: "Abych se vyhnul nedorozumění, chci použít výrazu 'dokud to bude nutné'."

Rasmussen, jehož funkční období jako šéfa NATO končí, dodal: "Musíme čelit realitě, že Rusko nepovažuje NATO za partnera. Rusko je stát, který se bohužel poprvé od druhé světové války zmocnil nějakého území silou. Musíme se zjevně tomu přizpůsobit. Nečekali jsme, že se Rusko zmocní území silou. Také jsme zaznamenali podstatné změny v přístupu ruské armády a v jejích schopnostech od, například, války v Gruzii r. 2008. Viděli jsme, že Rusko zlepšilo svou schopnost jednat rychle. Dokáží velmi rychle proměnit velké vojenské cvičení v útočnou vojenskou operaci."

Rasmussen zdůraznil, že Rusko nahromadilo na ukrajinských hranicích tisíce vojáků a že jeho dělostřelecká palba cílí na ukrajinské území. Jeho informace jsou založené na vlastních výzvědných zdrojích NATO a na "četných zprávách". Avšak činitelé NATO přiznali, že nemají spolehlivé informace z ukrajinského území. "Můžeme situaci sledovat pouze z výšky 37 kilometrů," vysvětlil jeden činitel.

Rasmussen uvedl: "Máme zprávy z mnoha zdrojů, dokazující docela aktivní ruskou účast při destabilizaci východní Ukrajiny. Viděli jsme, jak ruské dělostřectvo střílí přes hranici a také uvnitř Ukrajiny. Viděli jsme hromadění ruských vojsk na hranici. Je zjevné, že se Rusko podílí na destabilizaci východní Ukrajiny. Jsme svědky sofistikované kombinace tradičního konvenčního vedení války s informacemi a primárně dezinformačnímu operacemi. Bude zapotřebí více než akcí NATO k efektivní neutralizaci takovéhoto válečnictví."

Jestliže jsou západní politikové překvapeni náhlou ukázkou ruských vojenských schopností, Ukrajina je na tom naproti tomu vojensky velmi špatně, tvrdí činitelé NATO. "Jestliže je NATO dva kroky za Ruskem, Ukrajina je 16 kroků za Ruskem," řekl zdroj NATO nedávno v Kyjevě. "Ukrajinští generálové prostě jen všechno chtějí vyhazovat do povětří. Ale tohle není válka, v níž se střílí. Tohle je informační válka."

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se má účastnit summitu v Cardiffu jako jediný šéf státu, který není členem Severoatlantického společenství. Budou vytvořeny čtyři "trastové fondy", pro financování ukrajinské vojenské logistiky, velitelských a řídících struktur, kybernetické obrany a na platbu důchodů vojáků v penzi.

Summit se bude také zabývat trvalou otázkou snížených vojenských výdajů v Evropě v době intenzivní nestability na východní a jižní hranici kontinentu, stejně jako s rostoucí americkou nespokojeností, že Evropa není ochotna řádně financovat svou vlastní bezpečnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout