Francouzští ministři požadují, aby Hollande zrušil politiku utahování opasků

25. 8. 2014

Dva vysocí levicoví ministři v kabinetu prezidenta Françoise Hollandea se vzbouřili a požadují, aby Paříž opustila "nucený pochod" evropských vládních škrtů. Francouzská nezaměstnanost roste a eurozóna se potácí k nové recesi. Francouzský ministr průmyslu Arnaud Montebourg vyzval Hollandea, aby odsoudil "kafkovské" evropské dogma utahování opasků, z něhož obvinil německou kancléřku Angelu Merkelovou. Ministr školství Benoît Hamon obvinil Merkelovou, že "slouží svým vlastním zájmům a nikoliv zájmům Evropy". Zároveň ostře poklesla popularita premiéra Manuela Vallse, který byl jmenován v březnu. Přitom také sílí vzbouření v parlamentní francouzské Socialistické straně.

Montebourg, jeden ze dvou francouzských ministrů, kteří řídí francouzskou hospodářskou politiku, se vyjádřil, že "nucený pochod" rychlého snižování deficitu v eurozóně je "ekonomická úchylka", která "vrhá Evropu do náruče extremistických stran, které chtějí Evropu zničit". Poukázal na to, že i Německo - které zaznamenalo za poslední čtvrtletí nulový růst - je "chyceno v pasti" ekonomických škrtů, které "pravicové dogma Merkelové" vnutilo Evropě. Hamon k tomu dodal, že Merkelová "by už neměla být tou osobou, která určuje hospodářskou politiku Evropy".

Ani jeden z obou ministrů však nezpochybnil tržně orientované reformy a snížení daní, které přijal Hollande v lednu. Varovali však, že tyto reformy ochromuje politika eurozóny, která požaduje rychlé snížení deficitů na 3 procenta HDP.

Obdobná varování nedávno vydal Mezinárodní měnový fond a americký ekonom, držitel Nobelovy ceny Paul Krugman. Krugman napsal minulý týden na blogu deníku New York Times, že "katastrofický scénář v Evropě není hypotetický". Poukázal na to, že přehnané utahování opasků a relativně vysoké úrokové míry v eurozóně si vynucují osoby, které charakterizoval jako "sadomonetaristy".

Evropa směřuje k deflaci a očekává se, že Francie a Itálie se příští měsíc postaví do čela zemí z EU, které budou požadovat změnu hospodářské politiky. Chtějí, aby Evropská ústřední banka snížila úrokové míry a zavedla nějakou formu kvantitativního uvolňování ("tištění peněz"). Chtějí také, aby eurozóna prodloužila své lhůty pro snižování deficitu. Argumentují, že nynější politika zavedla země, jako je Francie, do začarovaného kruhu utrpení, z něhož neplyne žádný prospěch. Čím drastičtější škrty se provádějí, tím více ekonomika stagnuje. Příjem z daní klesá a deficit se nesnižuje tak, jak bylo plánováno.

Francie provádí nejdrsnější škrty za posledních 40 let - snaží se snížit rozpočt o 50 miliard euro během tří let. Avšak nulový letošní růst znamená, že Paříži se nepodaří dosáhnout letos snížení deficitu na 4 procenta HDP. Merkelová varovala, že bude bojovat proti jakémukoliv změkčení politiky škrtů v eurozóně. Obává se, že by to vedlo k novým spekulativním transakcím proti euru na finančních trzích.

V rozhovoru pro deník Le Monde odmítl Montebourg o víkendu tyto argumenty jako nebezpečné. Řekl, že je načase, aby EU zaujalo proti Německu postoj "tvrdé linie".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.8. 2014