ANALÝZA:

Okupovaní Palestinci mají právo se bránit

17. 7. 2014

Avšak namísto toho, aby svět požadoval zastavení izraelského kolektivního trestání obyvatel na Izraelem ilegálně okupovaném území, obviňují západní mocnosti oběti, že se útlaku postavily na odpor. Kdyby nebylo raket, které Hamas odpaluje z obří ohrady Gazy, tvrdí tyto mocnosti, krveprolévání by skončilo.

"Žádná země na světě by netolerovala střely, které padají na její občany zpoza jejích hranic," vyhlásil Barack Obama a poslušná média to po něm opakují. Možná, že není překvapivé, že státy, které v posledních deseti letech samy provedly invazi a okupovaly celou řadu arabských a muslimských zemí podporují další okupační mocnost, kterou stoprocentně financují a vyzbrojují.

Avšak představa, že Izrael reaguje na vlnu raket, které na něj útočí, je z říše fantazie. Ve skutečnosti, po dohodě, která ukončila poslední izraelský útok na Gazu r. 2012 poklesl počet raket odpalovaných do Izraele na nejmenší úroveň za posledních dvanáct let.

Nejnovější násilí mělo být vyvoláno únosem a usmrcením tří izraelských teenagerů, k němuž došlo v červnu na okupovaném Západním břehu Jordánu, za něž Hamas odmítl odpovědnost. Avšak původ nynějšího násilí má zjevně kořeny v rozpadu Američany zorganizovaného vyjednávání o konečném narovnání v izraelsko-palestinském konfliktu. Tato vyjednávání zkolabovala letos na jaře.

Následovalo vytvoření vlády "národního smíření", na níž se podílejí hnutí Fatah i Hamas. Vyvolávání rozbrojů mezi těmito hnutími bývalo hlavní strategií izraelské a americké politiky. Takže se zvýšil počet izraelských razií na palestinské území a zvýšilo se také zabíjení Palestinců, včetně útoků na palestinské civilisty od ozbrojených osadníků Západního břehu. V květnu usmrtila izraelská armáda dva palestinské teenagery. V zahraničí to nevyvolalo žádný zájem.

Je nyní jasné, že izraelská vláda věděla od samého začátku, že unesení izraelští teenageři byli okamžitě usmrceni. Avšak tuto zprávu potlačila a vyvolala kampaň "Vraťte nám naše chlapce". Zahájila také ostré útoky proti Hamasu na celém Západním břehu.

Zatčeno bylo více než 500 aktivistů a půl tuctu jich bylo umsrceno. Osadníci upálili jednoho palestinského teenagera. Cílem Binyamina Netanyahua bylo zjevně signalizovat, že Izrael nikdy nepřijme dohodu mezi Hamasem a Mahmudem Abbasem.

Gaza s únosem neměla nic společného, ale Izrael na ni začal útočit a začal tam zabíjet aktivisty z Hamasu. Až toto zabíjení vedlo Hamas k obnovení raketových útoků - a to vedlo k ničivému izraelskému bombardování.

Hamas je nyní obviňován, že odmítl přijmout příměří, které si upekli Netanyahu a jeho spojenec, egyptský prezident Sisi, který loni svrhl sesterskou organizaci Hamasu, Muslimské bratrstvo, a od té doby posílil blokádu Gazy, která trvá už osm let.

Po tak velkém množství utrpení je mnoho Gazanů přesvědčeno, že nelze schválit žádné další příměří bez zrušení protizákonné blokády, která proměnila obyvatele Gazy v žebráky a uvěznila její obyvatelstvo.

Jak říká nezávislý palestinský poslanec Mustafa Bargouti, egyptský návrh byl "hrou", kterou Izrael nyní použije k eskalaci války. Co se teď stane, se dá očekávat podle výroku záložního izraelského generálmajora Orena Shachora, který vysvětlil: "Jestliže jim vyvraždíme rodiny, to je postraší."

Představa, že se Izrael hájí před nevyprovokovanými útoky, je absurdní. Navzdory tomu, že se roku 2005 Izrael stáhl z osad a ze základen v Gaze, Gaza je nadále ve skutečnosti i podle mezinárodního práva okupována, její hranice, pobřežní vody, zdroje, vzdušný protor a dodávky energie plně ovládá Izrael.

Palestinci v Gaze jsou okupovaný národ, jako Palestinci na Západním břehu, a mají právo na odpor, i násilím - i když nemají právo zaměřovat se úmyslně na civilisty. Ale Izrael nemá právo sebeobrany ohledně území, které protizákonně okupuje - má povinnost se stáhnout. Tato okupace, kterou podporují Spojené státy a jejich spojenci, trvá už 48 let. Většina z 1,8 milionu Palestinců, kteří jsou vystaveni trvalému bombardování v Gaze, jsou uprchlíci nebo jejich potomci, kteří byli před 66 lety vyhnáni z měst, jako je Jaffa, když byl založen Izrael.

Nelze seriozně argumentovat, že Izrael odmítá se stáhnout z fragmentu území, ohledně něhož OSN hlasovala, že tam má být r. 1947 vytvořen palestinský stát, protože na Izrael odpalují Palestinci rakety. Konec konců bylo to během období klidu zbraní během minulého roku, kdy izraelské vláda odmítla americký plán dokonce i na fíkový list dvojstátního řešení - a posílila protizákonou kolonizaci. Jak řekl Netanyahu tento týden, "nepřijmeme žádnou dohodu, v jejímž rámci bychom se vzdali bezpečnostní kontrolu nad Západním břehem".

Takže trvá řešení jediného státu, který je provozován na základě etnicky segregované společnosti typu apartheidu, kde velká část obyvatelstva nemá právo rozhodovat o tom, kdo mu vládne. Je ale pošetilé si představovat, že tato ostudná nespravedlnost může pokračovat bez eskalujících nákladů pro ty, kteří ji vynucují.

Palestinský odpor je často kritizován jako že je k ničemu, vzhledem ke groteskní nerovnováze mezi oběma stranami. Avšak Hamas, který obyvatelstvo podporuje hlavně kvůli jeho vzdoru, nikoliv kvůli jeho islamismu, byl událostmi minulého týdne posílen, protože dokázal, že je schopen zaútočit na Izrael, kdežto Abbas, který je závislý na neexistujícím "mírovém procesu", byl dále oslaben.

Erupce tohoto konfliktu jsou stále častější. Navzdory heroickému úsilí Izraele zmanipulovat celý narativ je nyní globální veřejné mínění více na straně Palestinců než kdy předtím. Avšak brutální skutečností je to, že izraelská okupace neskončí, dokud Palestinci a jejich stoupenci nedokáží zvýšit cenu okupace pro okupanty - a změnit tak rovnováhu moci v oblasti.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout