Projev na shromáždění solidarity s Palestinou, 14. 7. 2014, Václavské náměstí

16. 7. 2014 / Jan Kavan

Již jsem na podobné demonstraci vystoupil několikrát a mám velkou obavu, že ani dnes tu nejsme naposledy. Dnes je nutné se přidat k celosvětovým protestům proti dalšímu zabíjení lidí, k němuž dochází v Gaze. Rada bezpečnosti OSN zcela jednomyslně, tj. všech 15 členů, což je dost nezvyklé v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem, vyzvala k okamžitému příměří, obnovení klidu a zahájení mírových rozhovorů. Izraelský premiér Netanjahu to ihned odmítl a naopak prohlásil, že současná izraelská operace Protective Edge (Ochranné hrana nebo ostří) může trvat dost dlouho, neboť izraelská vláda je rozhodnutá zničit celou infrastrukturu Hamasu. Zatím se jí daří bořit domy a od 7. července do dnešního rána zabít již 172 lidí, z nichž podle OSN je 77 % civilistů, mezi nimi téměř 40 dětí. Podle izraelských zdrojů tvoří civilisté "jen" polovinu dosud zabitých.

Není překvapující, že zástupci OSN poukazují na naprostou nepřiměřenost útoků. Z Izraele není hlášena ani jedna oběť. V Izraeli jsou těžce zranění tři vojáci, někteří další lehce, včetně jednoho civilisty a řada lidí byla ošetřována kvůli utrpěnému šoku. Palestinců je zraněno více než 1100 a každou hodinou přibývají další. Asi 17 000 Palestinců opustilo své domovy a hledají úkryt před bombami v zařízeních OSN, zvláště ve školách.

Izrael nepopírá ztráty na životech palestinských civilistů, ale zodpovědnost za ně klade na bedra Hamasu. Armádní zdroje přiznaly, že jejich cíle v Gaze nejsou jen vojenské. Izraelští politici se evidentně se domnívají, že čím více obyvatel Gazy zahyne, tím bude Hamas slabší. Ale všechny dosavadní zkušenosti prokazují spíše opak. Očividná zodpovědnost Izraele za zničující nálety a zvyšující se počet zabitých Palestinců jen zvyšuje popularitu a postavení Hamasu. Bylo tomu tak i v minulosti. I američtí pozorovatelé varují, že pokud by se Izraeli přece jen podařilo Hamas zničit, což je velmi nepravděpodobné, tak nastoupí místo něj daleko radikálnější organizace, která bude mít podporu ještě rozhořčenějších Palestinců.

Největší politickou obětí současného konfliktu bude pravděpodobně postavení Fatahu a zvláště prezidenta Abbáse, kterému Palestinci i na Západním břehu vyčítají přílišnou vstřícnost vůči okupantům a příliš tichou podporu pro dnes bombardovaný Hamas. Pokud ovšem Abbas padne, bude vystřídán radikálnějším představitelem Fatahu.

Zdá se mi však, že ovšem hlavním terčem izraelských útoků je nedávná shoda Fatahu a Hamasu na vytvoření vlády národní jednoty a na zorganizování voleb na celém území Palestiny, tedy na Západním břehu i v pásmu Gazy. Izraelská vláda několik let předhazovala Abásovi, že s ním není možné vyjednávat o budoucnosti Palestiny, protože jeho Fatah nereprezentuje celou Palestinu. Ve chvíli, kdy by palestinští vyjednavači reprezentovali celou Palestinu, tak izraelská vláda dostala obavu a tzv. mírové jednání raději pohřbila s odkazem, že vláda, v níž je zastoupený i Hamas je pro ně nepřijatelná. Mimochodem ve vládě národní jednoty neměli být zástupci ani Fatahu, ani Hamasu, jen lidé těmito organizacemi navržení.

Mezinárodnímu společenství tak už musí být jasné, kdo si skutečně nepřeje dvoustátní řešení, tedy demokratickou, svobodnou a životaschopnou Palestinu žijící v míru vedle Izraele zabezpečeného v jeho hranicích z roku 1967. Izraelští jestřábi si přejí okupaci na věčné časy a vojensky prosazovanou situaci, která připomíná jihoafrický apartheid let minulých.

Záminkou pro rozpoutání současného konfliktu byl únos a následné zavraždění tří izraelských studentů. Takovýto teroristický akt je nutné odsoudit. Dodnes však nevíme kdo je za něj zodpovědný. Izrael obvinil Hamas, ale ten svou odpovědnost za tento čin odmítl. Vzápětí byl unesen a zaživa upálen palestinský mladík. Zatím nebyl nikdo za tento teroristický čin odsouzen, ale tři Izraelci se k činu přiznali. Po dvou dnech izraelských náletů začal Hamas odpalovat rakety dlouhého doletu na Izrael. Skutečnost, že jimi nebyl nikdo dosud zabit, není důvod, abychom takovéto ohrožení izraelských civilistů neodsoudili. Je ovšem třeba rovněž uznat, že odpor proti okupaci je v souladu s principy OSN. Zabíjení civilistů samozřejmě nikoliv.

Palestinské velvyslanectví v Praze dnes rozeslalo Prohlášení k situaci v Gaze, kde se mj. píše, že "Leteckými údery a ostřelováním izraelská armáda vyhazuje do povětří domy i jejich obyvatele. Byly zabity celé rodiny. Okupační síly schválily tzv. Mapu bolesti, podle níž bylo pásmo Gazy rozděleno na několik oblastí, které jsou cíleně a intenzivně bombardovány tak, aby to Palestincům způsobilo velkou bolest, dle izraelského záměru."

Zástupci agentury OSN UNRWA potvrdili vysoký počet zabitých civilistů, včetně dvou starších postižených žen, dalších invalidů, kteří zahynuli při bombardování útulku, protože prý spali, když v půl páté ráno izraelská armáda varovala, že bude bombardovat. Je pravda, že armáda varuje obyvatele ve shazovaných letácích, nebo varovnými výstřely z dronů a civilisté i v noci dostanou 1 minutu, 5 minut až max.10 minut, aby opustili své domovy.

UNRWA připomíná, že nemocnice v Gaze trpí akutním nedostatkem léků. O léky bylo požádáno i české Ministerstvo zdravotnictví. To konzultací s MZV zjistilo, že "v souladu se standardy Česká republika poskytuje humanitární pomoc pouze prostřednictvím mezinárodních organizací". Vím z vlastní zkušenosti, že MZV může do výše 5 milionů korun poskytnout humanitární pomoc v akutních případech různých katastrof. Snad by tedy mohlo nakoupit léky i od MZ a poskytnout je nemocnicím v Gaze např. prostřednictvím ADRY či jiné české nebo mezinárodní humanitární organizace.

Mezinárodní právo výslovně zakazuje cílené útoky na civilní obyvatelstvo. Expert americké lidsko-právní organizace Human Rights Watch pan Van Esveld a i komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyzvali Izrael, aby toto právo neporušoval. Van Esveld dokonce nazval útoky na palestinské obyvatelstvo válečným zločinem, za nějž by měly být odpovědné osoby souzeny.

Nebezpečí častých útoků na Gazu spočívá v tom, že si na ně zvykneme a přestaneme hlasitě protestovat a žádat jejich okamžité ukončení. To nesmíme dopustit. Obléhání Gazy je forma kolektivního trestu v rozporu se Čtvrtou Ženevskou úmluvou z roku 1949. Dlouhodobá okupace je rovněž nesmírně nebezpečná, protože kromě lidí, kteří na okupovaném území žijí a trpí, si i na ní svět začne po čase zvykat. Mezinárodní právo je porušováno často a na různých místech světa. Pokud bychom to mlčky tolerovali, budeme za to spoluodpovědní. To, že některé rezoluce RB OSN jsou některými státy stále ignorovány, nemůže být pro nás argumentem, abychom přestali žádat jejich respektování a důsledné dodržování.

Lidská práva, včetně práva na důstojný život ve vlastní zemi a bez cizí okupace, jsou nedělitelná.

Česká republika má pověst největšího evropského spojence Státu Izrael. I proto musí jasně zaznít hlas české občanské společnosti: Chceme okamžité příměří! Je třeba okamžitě zastavit zabíjení civilistů, žen a dětí. Je třeba obnovit jednání o míru. Mezinárodní společenství reprezentované OSN a Diplomatickým kvartetem, včetně EU, musí mírové řešení prosadit a garantovat. Je třeba ukončit okupaci Palestiny. Je třeba dát míru šanci!

Vytisknout