Válka bloků? Čína oživuje starobylou Hedvábnou stezku

15. 7. 2014 / Ilona Švihlíková

Oživení Hedvábné stezky se v pojetí nového čínského vedení (a po schválení závěrů Třetího pléna) týká jak pozemní, tak i námořní stezky. Ideu představil čínský prezident v září minulého roku v Kazachstánu. Námořní stezka pak byla uvedena na setkání zemí ASEAN (Společenství zemí jihovýchodní Asie). Čínský projekt se postupně zpřesňuje, ale řada důležitých detailů stále zůstává spíše v mlze.

Čínský prezident tak projekt pozemní Hedvábné stezky 21. století představil jako posilování ekonomické strategie rozvoje, regionální spolupráce, rozvoje dopravní infrastruktury s ambiciózním zaměřením od Pacifiku po Balt. Střední Asie nemá být jen protkána sítí dálnic, ale také energetickou infrastrukturou, což vzhledem k energetickým zásobám zemí střední Asie a čínským potřebám není nijak překvapující. Čínský prezident ale nezůstal jen u toho. V souladu s tím, jak si postupně Čína testuje yuan (dominantně přes Hong Kong) pro využití jako internacionální měny a budoucího rivala vůči dolaru, rovněž zazněl návrh, aby platby za obchody v rámci Hedvábné stezky byly vyrovnávány místními měnami. Vzhledem k ekonomické síle Číny se dá očekávat, že to právě bude čínský yuan. Podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga by projekt Hedvábné stezky zasáhl až tři miliardy lidí -- čímž by se stal suverénně největším projektem na této planetě. I obří projekt TTIP, který by zahrnul více než 800 milionů lidí, by se náhle jevil malý. Najdeme ovšem podobnosti jak s TTIP, resp. TPP a s Euroasijskou unií (ke které se čínští představitelé již také vyjádřili, jak uvidíme). Důraz je kladen na obchod a investice, tedy na ekonomické aspekty, což je pro Čínu více než typické. Vzhledem k tomu, že čínská zahraniční politika drží tzv. "low profile", bylo před kazašským fórem zdůrazněno, že tento projekt zcela respektuje domácí politiku, nebude v žádném případě zasahovat do domácích záležitostí, nebude se snažit o dominantní roli, ani o vytváření sfér vlivu. Na koho byla taková slova míněna, ponechávám inteligenci laskavého čtenáře.

Později se objevila další upřesnění: nemá se jednat ani o novou organizaci, ani o novou entitu -- zde vidíme odlišnosti vůči ruskému návrhu Euroasijské unie. Liou Jün-šan, zastupující politickou sekci komunistické strany Číny, dále doplnil hlavní principy nové Hedvábné stezky: otevřenost, inovativnost, reformy. Při bližším pohledu zjistíme, že do těchto hesel je vtělen čínský přístup a jak se přesvědčíme, Hedvábná stezka je také projektem, který je -- i když to zní snad paradoxně -- primárně namířený na vyřešení čínských potřeb a problémů. Mezi další hesla, jak začali čínští političtí představitelé tento projekt představovat (s tím, že se upřesnil, či rozvinul na New Silk Road Economic Belt -- ekonomický pás (čeho?) nové Hedvábné stezky), patří mírový a inkluzivní rozvoj. Důraz na slovo inkluzivní je bezesporu reakcí na to, jak Spojené státy "vyčlenily" Čínu z jednání o TPP. Chceme rozvoj pro naše sousedy -- přeloženo -- chceme mít zastabilizované okolí, bezesporu znamená, že Číně nemohly ujít opakované a kontinuální snahy USA o zhoršení především vazeb na moři (vyjádřené např. ne příliš přátelským postojem Filipín). V rámci čínské mnohatisícileté tradice je Hedvábná stezka představena jako praktické dědictví a pozitivní síla. Doplňme ještě, že roste počet vyjádření o komplementaritě s ostatními zeměmi, což je pro změnu výrok V. Putina, když se snažil EU, resp. Německo přesvědčit o spolupráci s Ruskem na vyšší úrovni od Lisabonu po Vladivostok. A nakonec nejoblíbenější, půjčený z teorie her: nová Hedvábná stezka má být situací win-win (1-1), tedy pozitivním přínosem pro všechny zúčastněné. Jinak řečeno: nemá jít o projekt, ze kterého bude mít prospěch jen jeden aktér -- a opět můžeme hádat, který v rivalitních projektech by to asi byl.

S tím, jak se začal rojit ohledně návrhu větší zájem, objevily se i poměrně jasné narážky na to, co Hedvábná stezka nebude. Neměla by v sobě obsahovat žádnou ideologii (na rozdíl od Euroasijské unie, s konzervativním zaměřením a TTIP a TPP, které jsou jasně neoliberální). Čína se specificky vymezila, že "nebude nutit jiné, aby si vybrali jednu stranu" (forcing others to take sides -- vzpomeňme na Ukrajinu, že), či se jasně vymezila proti exkluzivitě a myšlení vítěz-poražený (v angličtině vyjádřeno jako "zero-sum mentality" -- opět použití teorie her). Není jistě potřeba doplňovat, že tento šťouchanec, včetně osočení ze zneužití tradičního pojmu Hedvábná stezka, byl míněn na Spojené státy.

Plán oživení Hedvábné stezky na zemi i na moři by ovšem neměl zastírat, že už existuje infrastruktura spojující čínská města s německým Duisburgem (od roku 2011). Prozatím není ovšem příliš využívána, i když při návštěvě čínského prezidenta v Německu byly zdůrazněny její přínosy: o měsíc rychlejší doprava než na lodi, náklady jsou pětinové oproti letecké přepravě.

Zdroje: ZDE ZDE

Nová Hedvábná stezka se ale nemá skládat jen z nových silnic, ropovodů a přístavů. Postupně se dozvídáme o opravdu rozsáhlých čínských plánech, které se mají týkat zón volného obchodu "podél stezky", kooperace v oblastech zemědělství, energetiky, turismu a kultury.

Jak již ale bylo uvedeno, Čína se pokusí si projektem řešit i řadu domácích problémů:

• Stabilita u hranic, stabilita na moři. Pro svůj rozvoj a vyřešení domácích nerovnováh potřebuje Čína dobré vztahy se svými sousedy a ideálně i stabilní mezinárodní prostředí (což v současnosti rozhodně není). Ekonomický rozvoj má bezpochyby svou bezpečnostní dimenzi. I z těchto důvodů čínští představitelé zdůrazňují, že např. členství v Euroasijské unii není v rozporu s tím podílet se na Hedvábné stezce (to je ona inkluzivita v praxi).
• Zajistit rozvoj západních částí Číny, včetně severozápadních oblastí s hojným zastoupením ujgurské menšiny. Hedvábná stezka má zaručit, že se výrobní kapacity "přesunou" právě do těchto oblastí a poněkud se tím zmenší značné regionální disparity. Ty byly vyvolány tím, že čínské ekonomické reformy v první řádě cílily na pobřežní "zvláštní ekonomické zóny", které tak dosáhly ve vývoji značného náskoku. Dnes mají podstatně vyšší úroveň mezd, tak, že se některé pracovně náročné výroby, jako textil, z těchto oblastí přemisťují jinam.
• Zajistit si exportní trhy. Tato úvaha, jakožto celá Hedvábná stezka by ovšem mohla naznačovat určitý ústup od posílení domácí poptávky a oslabení čínského exportu a především investicemi vedeného růstu. Zde bude potřeba nejen bedlivě sledovat výsledky, ale také vyhodnocení 12. pětiletky a úkoly, které budou stanoveny pro pětiletku další.
• Zajištění energetických potřeb Číny -- vzhledem nejen k Rusku (které koneckonců figuruje v rámci Hedvábné stezky relativně okrajově), ale především oblasti střední Asie (Kazachstán, Turkmenistán....)
• V případě pozemní cesty zajištění dopravní alternativy vůči zhoršujícím se podmínkám na moři. Nejde jen o spory v Jihočínském moři, ale možná především o razantní nárůst pirátství v klíčové oblasti Malackého průlivu -- vždyť 85% čínských importů jde touto cestou.

Rovněž není pochyb o tom (i vzhledem k načasování), že Čína prozatím ne příliš specifikovaným projektem Hedvábné stezky reaguje na americké snahy o udržení hegemonie (TTIP a TPP) i Euroasijskou unii, neboť obě dvě zasahují přímo oblasti zájmu Číny.

Zdroje: ZDEZDEZDEZDEZDEZDE

Pro velký zájem byla relativně nedávno zveřejněna mapka, která má ukazovat, kudy povedou nové Hedvábné stezky (pozemní a námořní). Přesto ale trvá řada nejasností. Pokud totiž ze zdroje The Diplomat na mapku kliknete, otevře se Vám původní čínský web, na kterém ovšem nyní mapka vypadá jinak. Na čínském webu, kde je možná aktualizovaná verze, pozemní cesta neprochází Českou republikou a místo toho se objevuje "odbočka" do Moskvy. V obou případech se ovšem pozemní a námořní stezka stýkají v italských Benátkách. Doporučuji porovnat s obrázkem ZDE

Zdroj: ZDE

Shrneme-li tři části seriálu: Spojené státy, Rusko i Čína přicházejí s projekty, které jsou oficiálně prezentovány především na ekonomické bázi, ale ve skutečnosti v sobě více či méně skrytě zahrnují ideologické ukotvení (u Číny relativně nejslabší) a řešení vlastních domácích obtíží. Ve všech třech případech je EU pouhou kořistí, která čeká, kdo ji uzme. Již tento fakt ukazuje na "kvalitu" evropských elit.

Z hlediska systému mezinárodních vztahů je nejnebezpečnější taktika USA, které se snaží udržet svou upadající hegemonii, k čemuž jim mají sloužit i projekty TPP a TTIP. Domnívám se, že Spojené státy se pokoušejí oddálit svůj úpadek záměrným vyvoláváním chaosu, který se zřejmě pokoušejí řídit, na což ale nemají intelektuální kapacitu. Zanechávají po sobě spoušť rozvrácených států (rozrůstající se pásmo tzv. failed states, od Libye po Irák a Afghánistán). Účelem může být destabilizace prostředí, ve kterém jsou USA samy velice (geograficky) daleko, ale zato je velice blízko Čína a Rusko. To se doplňuje s projekty TPP a TTIP, které ostentativně tyto dvě země vynechávají.

Nahlíženo totiž jiným prismatem než právě aplikací teorie chaosu, nedává americká zahraniční politika (Sýrie, např.) vůbec žádný smysl, ledaže bychom se domnívali, že americké elity jsou naprosto zabedněné (což jistě nelze vyloučit, ale považuji tuto variantu vysvětlení za méně pravděpodobnou). Na stranu druhou destabilizace Blízkého a Středního východu, včetně významných zemí OPEC jako je Libye nebo Irák, by mohla ukazovat, že Spojené státy začaly věřit vlastní propagandě ohledně výše a vytěžitelnosti zásob břidlic (jak ropy, tak zemního plynu). Pak by se domnívaly, jak jim koneckonců stále opakuje i EIA (Americká energetická agentura, jejíž omyly vstupují do dějin), že jsou a budou největší těžařem uhlovodíků a že tedy pro ně oblasti Blízkého východu nebudou mít tak velkou relevanci jako od 70. let (po ropných šocích a rozbití kartelu Velké sedmičky). Naopak, pro Čínu by taková situace mohla představovat klíčový problém. Do analýzy by bylo rovněž potřeba zahrnout Latinskou Ameriku, která má vytvořeny integrační struktury (dokonce jich má možná příliš mnoho), ale chybí ji po smrti Huga Cháveze tahoun těchto snah.

Blížící se summit zemí BRICS ukáže, jestli se společné finanční struktury pro tyto země skutečně vytvoří, příp. s jakými charakteristikami, nebo zda zůstane jen u zdvořilostních frází, zatímco jiní konají.

Vytisknout