Ledabylost asi nejen anglosaská ...

7. 7. 2014 / Miroslav Tejkl

V devadesátých letech se s tím ovšem roztrhl pytel, ale já jsem zůstal jen u trilogie Milenium Stiga Larssona s jeho svéráznou Bětkou Salanderovou a novinářem Majkem (Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka která si hrála ohněm, Dívka, která kopla do vosího hnízda ...) ...

... a pak u série Henninga Mankella o komisaři Wallanderovi, anti-hrdinovi, který je naplněn depresemi a osobními problémy ... a proto je asi i sympatický ...

Nic dalšího na severské krimi mě už neláká ...

A právě jsem dočetl severskou detektivku "Vrazi bez tváře" z oné série s komisařem Wallanderem.

Rok 1990.

Komisař vyšetřuje nesmírně brutální vraždu, kde před smrtí polomrtvé oběti padlo od této oběti slovo "cizí" - všichni se bojí, že to noviny rozmáznou a vyvolá se hon na běžence v imigračních táborech ... a to se také stane, ale komisař nevěří, že to byli cizinci, pátrá jiným směrem než na běžence z jiných zemí ...

... ale má smůlu.

Brutální vrazi jsou skutečně cizinci - dokonce Češi.

Nejdřív říká svědkyně, když jí pustí různé náhravky různých jazyků -

"Jako kdyby to bylo bulharsky nebo česky".

Našinec samozřejmě ví, že podobnost těchto jazyků je nesmysl.

A o slovenštině nebo aspoň polštině ani slovo ...

Proč se asi autor nezeptal někoho, kdo o tom něco ví ...

Ale co hlavně.

Jeden Čech se jmenoval Lothar Kraftczyk a žádal o azyl, protože je prý utlačován jako příslušník etnické menšiny.

Děj se odehrává v roce 1990 a komisař Wallander se ptá:

"Copak ony jsou v Československu nějaké etnické menšiny?"

(s výjimkou Maďarů na Slovensku skutečně skoro nebyly).

Dostane ale bleskurychle odpověď od kolegy:

"Prohlašuje se za cikána - kdo si to vyhodnotí, že má malou šanci na získání azylu, ten se obvykle prohlašuje za cikána ... pak jsou šance na získání azylu větší."

Vedle cikána s "typickým" cikánským jménem Lothar Kraftczyk je druhým českým spoluvrahem (vražda je nesmírně brutální a krutá) člověk, který má také "typické" české jméno Andreas Haas ... ... a oba, "cikán" i necikán vášnivě hrají šachy.

Takže zase ta ledabylost při práci ... teď sice u Švéda, ale běžný hlavně u velkých národů, u Američanů nebo vůbec Anglosasů.

Shakespearova šílená česká jména Polyxenes a Florizel v zemi, kde v reálu žili slovanští Češi a Němci a která samozřejmě neleží na mořském pobřeží.

Doylův holmesovský "Skandál v Čechách" - pitoreskní jména Wilhem Gottsreich Sigismond z Ormsteinů, velkovévoda z Cassel-Falteinu, právoplatný král České země ..., Čechy v 19. století jako samostatný stát ... neznalost a ignorace Sherlockova tvůrce byly v tomto ohledu mimořádné ...

Anglosas zřejmě musí být bohemistou jako anglická spisovatelka detektivek Ellis Petersová, aby v takovém díle, které se odehrává například v Československu (Smrtící echo), neplácal nesmysly (i když slovenský kriminalista jménem Ondř(r)ejov taky není zrovna žádná trefa - tak se žádný Slovák nejmenuje ... )

Vytisknout