Šíření nenávisti na základě kolektivní viny je naprosto nepřijatelné

1. 7. 2014 / Jan Čulík

Rasismus a netolerance k jinakosti je založena na principu kolektivní viny. Pokud jsme přistihli Němce, žida či Roma při krádeži, znamená to pro Čecháčka, který se bojí vnějšího světa, že všichni Němci, židi či Romové jsou zloději. Doufal bych, že toto myšlení je nepřijatelné, protože každý ví, že když nějaký Čech něco ukradne ve vídeňském supermarketu, neznamená to nutně, že kradou všichni Češi.

Dostali jsme asi pět emailů, které vážně argumentují, že Britské listy jsou "zrádcem českého národa" a "zrádcem evropské civilizace" a "milovníky muslimů", protože poukazují na to, že hate speech na základě představy kolektivní viny je trestným činem.

Ta argumentace je totožná jako argumentace nacistů před druhou světovou válkou, pro něž byl každý, kdo poukazoval na neférovost pronásledování židů "zrádce národa", "zrádce evropské civilizace" a "bílý žid". Je znepokojující, jak se historie opakuje.

Nenávist a strach před jinakostí je založen na omylu a na neznalosti. Většina Čechů se v životě s žádným muslimem nesetkala a netuší, že jsou to normální lidi.

Nikdy jsme neomezovali kritizování zločinů jednotlivých osob či skupin. Problém je vytváření kolektivní viny.

Ne, nekritizujeme křesťanství, ale jednotlivé katolické kněží, kteří zneužívají malé děti. Budeme snad proto katolickou církev zakazovat?

To, že se v Británii právem odsuzují televizní celebrity za to, že spáchaly pedofilní trestné činy, snad znamená, že se má zakázat televize?

S islámem je to totéž. Jak k šíření nenávisti vůči celé komunitě přijdou stamiliony mírumilovných a pokojných muslimů?

Podobně jako v případě křesťanství je extremismus prvotním problémem především pro křesťany a především pro muslimy. Ti jsou mu nejblíže a ti jím trpí nejvíc.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 1.7. 2014