Vánoce a koule nikde

19. 6. 2014 / Kateřina Ryšavá

Vánoce. Svátky lásky, smíření, odpuštění. Domovem voní purpura, cukroví, jehličí... Kdo by je neměl rád? Když si je ovšem nekazíme pocitem, že musíme mít nablyštěný byt, napečeno více druhů cukroví než sousedka a hroznou představou, že nás okázalostí darů trumfnou kolegové ve firmě, což zřetelně objasní, že mají své blízké daleko radši než my. Proč vám ale, přátelé, připomínám Vánoce v červnu? Domnívám se totiž, že jimi Česká republika žije celičký rok. Stačí se rozhlédnout: Neustále se zdobí. Snad jen koule nikde.

Že se nacházíme ve stavu permanentně vánočním, jsem si připomněla celkem nedávno četbou o posledním sjezdu ČSSD, který se konal v Praze dne 14. 6. 2014. Širší vedení strany při té příležitosti schválilo konání srpnového referenda. Oč v referendu půjde? Strana jím míní řešit vážná témata, bez nichž by jistě společnost pomřela. Kupříkladu, jak sestavovat kandidátky, možné zvýšení kvót pro ženy ve stranických orgánech, zavedení zákona omezujícího kumulaci veřejných funkcí. Proti gustu... jestli spíš neměli zpívat koledy.

Tedy ne, že by takové záležitosti nebylo legitimní projednávat. Pouze nerozumím komentování jeho důležitosti (referenda) panem předsedou ČSSD, Bohuslavem Sobotkou. Uvedl, že referendum iniciovali proto, aby se strana více otevřela. Zní to vážně pěkně. Nicméně tomu zbla nerozumím. Má se snad otevřít těm ženám? Nebo se povícero občanů dostane k lizu, když se funkce tak nějak rozprostřou?

Nebo straníkům že by se ta strana více otevřela? To by ovšem bylo na pováženou. Mám tomu rozumět tak, že řadoví členové strany sociálnědemokratické nemohli dosud mnoho kváknout? Tedy jistě směli, jde přece o stranu jasně deklarující demokracii už svým názvem, jenom jim nikdo nenaslouchal? Ať tak či onak, referendum bezpochyby demokracii podtrhne. (Možná konečně fakticky ustaví?) Přestože je těch otazníků na můj vkus příliš, začíná se mi to celé zamlouvat. Konečně strana, která předvádí, jak ta vláda lidu v praxi funguje. Zatím jsem nic podobného v českých luzích a hájích nezaznamenala.

Pokud není příkladně projevem demokratického chování pouštět bandurskou na někoho, kdo si dovolí, přirozeně nad rámec svých pravomocí a zcela jistě bezdůvodně, coby ministr vyhodit náměstka svého rezortu. Kdo vzpomene upocených tahanic, pardon složitých politických jednání ohledně rozdělení postů ministerských náměstků v (nejen) současné koalici, tomu je zřejmé, že náměstek ministra, toť funkce politická.

Někde jsem zaslechla, kdo chce šéfovat, musí danému rozumět nebo aspoň nekrást. Taková zbytečnost. Lidi toho nalžou. Naštěstí i pan premiér ví, že jde v první řadě o politiku. Zkrátka nahlížím, že paní ministryně Válková (na rozdíl od předlouhé řady chudineček ministrů kompetentní) pana premiéra Sobotku odvoláním p. náměstka Šterna z ČSSD pohněvala. Ještě, že nezdvihl obočí...

Ale to jsem, pravda, dost odbočila od vnitrostranických záležitostí jednoho z velkých politických uskupení. Víte, skoro bych řekla, že mi ty koule na stromcích nebo kde, nedají spát. Na výše zmíněném sjezdu ČSSD padl kupříkladu návrh, aby se do referenda zahrnula i otázka zdanění církvemi restituovaného majetku. Tohle je vážně rébus. Prošel návrh -- neprošel? Komu k užitku, ptávali se staří latiníci. Nebudu vás dlouho napínat. Zde byl pan předseda nekompromisní. Zas tak moc zjevně stranu neotevíral.

Co kdyby se kolegáčci většinově domluvili, že se nějaká ta "malá" do státního rozpočtu může šiknout? Jakpak by to pan předseda, takto premiér, vysvětloval svým koaličním partnerům? Ne, ne. Demokracie ano, ale ke všemu se lidi přece vyjadřovat nemusí. Co pravice do štrozoku schvátí, ani ohně pekelné... A premiéři tu nejsou od nějakého rozhodování natož uchvacování schváceného. Že s tím návrhem přišel jeden z účastníků tzv. puče na B. Sobotku, a zda-li se případně jednalo pouze o poťouchlost, je, v této souvislosti, vedlejší. Totiž ohledně Vánoc.

No, vždycky zbývá možnost, zkusit koule obstarat. Třeba v obchodě:

"Dobrého dne, mohli by mi, pane prodavač, nabídnout nějaké koule?" Ptá se zákazník.

"Pěkného dne přeju, a kterépak by pán ráčil? Malé nebo velké?" Švitoří muž za pultem, jako když másla ukrajuje.

"Radši velké, jestli mají."

"Ale samozřejmě. Náš zákazník, náš pán. Tady jsou, prosím pěkně. Dělá to vytření podlahy a vypulírování výkladu."

"Tolikpak?" Diví se zákazník.

"Tolikpak, líběj pochopit, kšefty nejdou a za malé dneska dostanu leda mizerné zametení, odpustěj to slovo."

...

Líběj odpustit, milí čtenáři, za chvilku budou všechny peníze jenom virtuální, takže se bude platit pouze v naturáliích. V každém případě je lepší mít koule vlastní. Vánoce se blíží...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 19.6. 2014