Zlikviduje bitcoin veškerou ústřední moc?

16. 6. 2014

Abychom pochopili, jak k tomu může dojít, musíme si vysvětlit pojem "blockchain" - systém záznamů peer-to-peer, který vytváří a zaznamenává souhlas ve sporných otázkách za pomoci kryptografie.

Blockchain je základem systému bitcoin. Během času umožní blockchainy fungování mnoha radiálních, chaotizujících technologií. Programátoři už na nich pracují.

Donedávna jsme potřebovali ústřední mocenské orgány - banky, burzy, vlády, policii - které rozhodovaly o zásadních otázkách. Kdo vlastní tyto peníze? Kdo ovládá tuto firmu? Kdo má právo hlasovat ve volbách?

Teď však máme k dispozici kus čisté, nezfalšovatelné matematiky, skryté v počítačovém kódu, která umožní lidem vyřešit nejsložitější problémy, aniž by k tomu potřebovali státní moc.

Výhody decentralizovaného systému jsou obrovské - snížení nákladů, zlepšení bezpečnosti a (v mnoha případech) i odstranění nejslabšího článku - totiž zkorumpovatelných a chybujících lidí.

Uprostřed finanční krize je lehké pochopit, že jsou atraktivní nové peníze, které nejsou pod kontrolou bank a vlád. Žádné ministerstvo financí nemůže natisknout více bitcoinů a inflací snížit hodnotu vašich úspor, anebo neodpovědně půjčit miliardy lidem, kteří je přestanou splácet, takže celý systém zkrachuje. Pravidla bitcoinu jsou vytesána do digitálního kamene.

Začalo to vědeckým článkem, který napsala osoba, která si říká "Satoši Nakamoto" a která ho rozšířila prostřednictvím mailového seznamu o kryptografii v roce 2008. Článek vysvětlil plán na vytvoření systému peněz, založených "na kryptografickém důkazu a nikoliv na důvěře".

Nakamoto popsal způsob, jak provozovat systematické záznamy všech transakcí - blockchain - které dokáží, kdo vlastní co. Byla to novátorská myšlenka, který vyřešila dlouhodobý problém počítačové vědy: jak provozovat složitý systém bez jakékoliv ústřední kontroly a správy.

Bitcoin nemá žádnou banku, která by udržovala jeho bezpečnost, zaznamenávala, kdo co vlastní, anebo prováděla transakce. Vůbec to není zapotřebí.

Počet bitcoinů v oběhu je konečný: 21 milionů. Plán je neměnný: asi 13 milionů bitcoinů už existuje a poslední budou uvolněny do dvaceti let.

Koruna či libra mají určitou hodnotu jedině proto, že se lidé rozhodli jim tu hodnotu dát. Pokud by se tento konsensus rozložil, pak - jako ve výmarském Německu - by vám hromada tisícikorun neuhradila ani jednu kávu.

Jestliže státní měny občan zažijí pokles důvěry, může nová měna zažít naopak výrazný vzestup důvěry v ní?

Loni Kypr zděsil své občany, když oznámil, že jim zkonfiskuje až 60 procent všech úspor nad 100 000 euro ve snaze zachránit své krachující banky. Najednou se Kypřanům zdálo, že bitcoin je daleko méně riskantní a lidé ve velkých počtech převedli své úspory v tuto digitální měnu, aby je uchránili před vládními konfiskacemi.

Bitcoin nemůže být zkonfiskován žádnou vládou. Neexistuje žádná centrální moc, která by ho ovládala. Ani nemohou vzniknout bitcoinové úvěrové bubliny.

Banky ale nejsou jediné instituce, jejichž budoucnost je ohrožena. Blockchain má schopnost zlikvidovat celou řadu dobře známých internetových firem. Jejich pověst ochromují skandály, kdy dochází k prozrazení velkého množství osobních dat. Sílí přesvědčení, že nemůžeme nikomu důvěřovat a svěřit mu své peníze či svá data.

Na internet dnes celosvětově dohlíží americká nezisková organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN). Ta sleduje, kdo vlastní která doménová jména a udržuje různé systémy, které jsou u kořenů internetu a světové sítě.

ICANN trpí dnes ztrátou důvěry, neboť jeho poradní výbor, který se skládá z vlád, Světové banky, Světové obchodní organizace a Interpolu, je často kritizován, že o důležitých věcech rozhoduje za zavřenými dveřmi. Nyní chce ICANN omezit přístup do systému Whois, který umožňuje komukoliv zjistit, kdo si zaregistroval jakou doménu na internetu. V budoucnu by prý tyto informace měly být k dispozici jen "povolaným".

Globální mašinérii internetu tedy dnes spravuje konglomerát zájmů, jemuž dominují vlády - zejména americká vláda.

Jednotlivé vlády po světě také internet různou měrou cenzurují a - jak ukázal Edward Snowden - drze špehují miliony občanů. Z dokumentů, zveřejněných Edwardem Snowdenem vyplývá, že britští a američtí špioni používají kamer, které jsou součástí vašich počítačů, aby jejich prostřednictvím filmovali vaše domácí prostředí. Miliony těchto záznamů z domovů nevinných občanů jsou uloženy v ústředí britské špionážní služby GCHQ.

V Andoveru v anglickém hrabství Hampshire sídlí Gamma, kontroverzní firma, zabývající se bezpečností internetu. Prodává FinFisher, program, který charakterizoval Bloomberg jako "jednu z nejtajnějších světových kybernetických zbraní, která dokáže tajně ovládnout vzdálený počítač, kopírovat soubory, odposlouchávat hovory na Skypu a zaznamenávat zmáčknutí každé klávesnice. Egyptská tajná policie používala tento program proti prodemokratickým aktivistům.

Tuto technologii lze drobně pozměnit a vznikne něco jako Blackshades Remote Access Tool (RAT), nástroj pro hackery a vyděrače. Vlády rychle ztrácejí kontrolu nad internetem. Firmy se obávají digitální sabotáže. Proto nyní vznikají univerzitní programy "pozitivního hackerství", odborníků, kteří mají mít schopnost objevit díry v softwaru a zalátat je, než je objeví skuteční hackeři.

Sociální sítě, vyhledávače a internetoví prodejci zbohatli tím, že sbírají naše osobní data a vytvářejí z nich cenné databáze, které pak využívají k cílené reklamě. Jak zní to heslo: "Když za službu neplatíte, jste zboží." Firmě Google neplatíte za nich, avšak poskytujete jí data o všech aspektech svého života.

Velké korporace se usilovně snaží udržovat zdání, že jsou všemocné. Jednu takovou firmu satirizoval Dave Eggers ve svém románu The Circle, Kruh, o zlovolné internetové firmě v americké Kalifornii, která měla hesla jako "Tajemství je lež" a "Soukromí je krádež".

Skrytá moc firem, jako je Facebook, Twitter a Google, je inspirací pro digitální anarchisty, kteří chtějí samolibé obry z Kalifornie zlikvidovat. Často jsou to titíž lidé, kteří pomohli tyto obří digitální společnosti vytvořit.

Proč blockchain změní všechno

V našem současném bankovnictví máme všichni své vlastní osobní účty, na nichž máme své peníze. Chceme-li zaplatit firmě Starbucks za hrnek kávy, často platíme kartou, použijeme kartu k tomu, že dáme bance příkaz, aby přesunula částku za kávu z našeho účtu na účet firmy Starbucks.

Bitcoin odstraňuje prostředníka - tu banku. Která může od nás vybírat poplatky, dávat informace o nás vládám a dělat další nekontrolovatelné věci.

Ale jak to funguje bez prostředníka? Kdo kontroluje, kolik kdo má peněz, když to není banka? Kdyby to bylo jen na nás, připsali bychom si všichni na své účty několik nul a celý systém by se rozložil.

Řešení bitcoinu je zaznamenávat všechny informace. Všichni se tak stáváme kontrolorem a bankou. Blockchain je veřejný systém zápisů všech transakcí. Ukazuje, kolik peněz každý člověk vlastní, a tento systém zápisů sdílejí uživatelé bitcoinu po celé planetě.

Chytré je, jak síť dosahuje konsensu ohledně toho, co by v ní mělo být zaznamenáno. Jinak by totiž existovaly tisíce různých blockchainů a všechny by se hádaly ohledně toho, kdo vlastní co.

Systém je založen na principu, že o každé transakci informuje člověk, který ji provádí. Namísto toho, abychom dali instrukci bance, aby firmě Starbucks zaplatila z našeho účtu za kávu, sdělíme to světu. Tato transakce se stává součástí balíku informací s tisíci dalšími transakcemi a kryptograficky je včleněna do "bloku" "horníky".

V principu může být "horníkem" každý, kdo má počítač - stačí k tomu kus softwaru. Ale není jednoduché být "horníkem".

Bitcoinoví "horníci" se tak jmenují, protože tradičně horníci dolující zlato museli velmi tvrdě pracovat, než nějaké našli. Ve světě bitcoinu musejí "horníci" vyřešit velmi složitý kryptografický problém, než jsou odměněni nově vydanými bitcoiny. Ten "blok" se pak přidá na konec blockchainu a je sdílen po celém světě.

Prvotním účelem "dolování" je umožnit, aby na uzlech bitcoinu došlo k bezpečnému, nezfalšovatelnému konsensu.

Jinými slovy, blockchain zůstává veřejný a nezfalšovatelný. Je to naprosto spolehlivý a důvěryhodný záznam toho, kdo vlastní co, a kdo vlastnil co během minulosti, až zpět k době, kdy bitcoin vznikl.

Kdyby se někdo chtěl pokusit změnit tento záznam, musel by předělat všechny složité výpočtu, které byly provedené od poslední transakce. Je to nemožné.

Tento systém decentralizované moci byl tedy poprvé užit na měnu, avšak stejně tak lze na stejném principu založit burzu, sociální síť či elektronický hlasovací systém.

Jeff Garzik, vývojář bitcoinu, poukazuje na to, že technologie blockchainu je "největším vynálezem od vzniku internetu - je to katalyzátor změny ve všech oblastech našeho života". Decentralizací systému se předá moc nezměnitelné matematice.

A v tuto chvíli se všechno od základů změní.

ICANN provozuje systém zvaný DNS, který mapuje jmény internetových domén na číselné IP adresy, na nichž jsou umístěny servery.Majitelé serverů museli za doménu platit.

Jenže teď vznikl Namecoin.

Je to kryptografická měna, založená na bitcoinu, která funguje jako internetové adresy. Vyhradila si doménu .bit a každý, kdo má Namecoin, si tam může rezervovat vlastní adresu. A jakmile ji máte, nikdo vám ji nemůže odebrat.

Projekt jménem Twister chce nahradit Twitter obdobným peer-to-peer systémem, založeným na blockchainu, kde namísto peněz se budou sdílet zprávy. Nebude existovat žádná ústřední autorita, kterou by vlády mohly donutit, aby jim předala informace o vaší osobě.

Bitmessage usiluje o totéž pro email. Je to naprosto bezpečný, zašifrovaný a anonymní systém, v němž se nic centrálně neukládá a nemohou tedy se do něho dostat špionážní agentury. Od června 2013, kdy vyšly najevo informace o špehování světových uživatelů internetu americkou agenturou NSA, stoupl počet downloadů tohoto programu na pětinásobek. Firmy jako Google, Yahooo! a Microsoft jsou velmi znepokojeny, že je na horizontu systém, který je zcela bezpečný a funguje zadarmo.

Ethereum je decentralizovaná síť, která umožňuje nahradit všechno, co lze popsat prostřednictvím kódu: obchodní smlouvy, právní systém, anebo dokonce i celé státní systémy. Je to zcela samostatný systém, který nelze zfalšovat. Je to chaotizující technologie a společnost se jí přizpůsobí.

Dánsko se rozhodlo zaujmou vůči kryptografickým měnám velmi liberální přístup. Vyhlásilo, že všechny transakce budou osvobozeny od daní. Není tedy překvapivé, že v Dánsku se experimentuje s blockchainem jako volebním nástrojem. Strana liberální aliance tam používá technologii, založené na systému Ethereum, k internímu hlasování. Všechny transakce při hlasování jsou navždy zaznamenány. Systém je také transparentní, takže volič si může zkontrolovat, zda jeho hlas byl započítán.

Konečným cílem je "likvidní demokracie", systém tak pružný, že každý občan bude moci vládnout. Bude to jakási sociální síť, jejímž prostřednictvím budou občané řídit svou zemi. Budete se moci rozhodnout, zda chcete o určitých otázkách rozhodovat sami, nebo zda rozhodování přenecháte kariérnímu politikovi anebo lobbistické organizaci (třeba, jste-li cyklista, můžete prosazování cyklistiky nechat cyklistické organizaci).

Bitcoin jako první měna, založená na kryptografii, nemusí přežít. Avšak technologie blockchainu, která je základem bitcoinu, nemůže být odvynalezena. Už začala pronikat do všech aspektů našeho života, likviduje moc a předává ji nám prostřednictvím počítačových programů.

Programátoři už dokázali, že tyto systémy lze vytvořit. Z logiky věci vyplývá, že náklady systému založených na blockchainu budou daleko nižší než náklady komerčních soupeřů - kolabujících obrů, jako je Facebook, Google a Amazon.

Velkým problémem - avšak ve světě počítačů toto bylo už mnohokrát vyřešeno - je, že systémy blockchainu jsou velmi složité. Ale brzo složité být přestanou. A pak je začnou používat masy a vytvoří svět, který bude k nepoznání.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout