Varovné poselství války v Afghánistánu

30. 5. 2014 / Daniel Veselý

Válka je klonem míru, jak se zdá. Chatrné sliby Obamovy administrativy o tom, že se ozbrojené síly USA stáhnou z Afghánistánu do konce letošního roku, jaksi zmizely v éteru zapomnění. Americké vojenské angažmá se v zemi pod Hindúkušem protáhne o dva a půl roku. Od počátku příštího roku má v Afghánistánu operovat téměř 10 000 amerických vojáků; konkrétně poté, co budou na konci roku 2014 "oficiálně" ukončeny "bojové mise" americké armády.

Barack Obama ve svém projevu zdůraznil, že američtí vojáci budou v Afghánistánu po roce 2014 fungovat v roli "poradců" (toto slovo má u nás nepříliš dobrý zvuk a negativní konotaci). Nicméně ani stažení amerických vojsk koncem roku 2016 nebude stoprocentní, protože zde poté zůstane "malá reziduální síla". Ale co si pod tím máme představit? Zatím nic určitého, avšak z řečeného můžeme vytušit další vojenský turnus. Kdo by vlastně po tom všem mohl věřit prohlášením Washingtonu, která se rychle mění a protiřečí si.

Testem z vnějšku importované demokracie na křídlech amerických bombardérů za úsvitu nelegální invaze amerických ozbrojených sil (ona legalita afghánského dobrodružství byla posvěcena v RB OSN až po třech měsících bombardování; tou dobou už americké bomby zabily více osob, než bylo usmrceno při útocích z 11. září ZDE ) bude pro Afghánistán druhé kolo prezidentských voleb, které proběhne 14. června. Jejich favoritem je bývalý ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh, jenž zvítězil v kole prvním. Země je tedy po formální stránce demokratická, ač se to skutečně může jevit jako hodně špatný vtip.

Novinář Anand Gopal píšící pro Wall Street Journal či Christian Science Monitor a zároveň autor publikace No Good Men Among the Living: America, the Taliban, and the War Through Afghan Eyes v reakci na aktuální stanovisko Bílého domu v relaci Democracy Now! sdělil ZDE, že je nutné si uvědomit, že válka v Afghánistánu neskončí ani do konce roku 2016, neboť afghánští mocipáni, warlordi, armáda a stovky tisíc soukromých kontraktorů budou proti hydře terorismu a za americké zájmy válčit nadále. Mezitím, tedy po dobu dvou a půl let, se této úlohy zhostí speciální jednotky americké armády. Posléze půjde o proxy válku (válku v zastoupení) Bílého domu proti Talibanu bez přímých zásahů amerických jednotek, konkretizuje Gopal.

"Americké speciální jednotky budou vykonávat takzvané protiteroristické operace; půjde pro představu o noční razie, posílání osob podezřelých ze spolupráce s Talibanem nebo Al-káidou do vězení v Bagramu atd. Znamená to, že poběží i o cílené usmrcování podezřelých individuí podle seznamu americké vlády, a to prostřednictvím dronů nebo konvenčními způsoby zabíjení," vysvětluje novinář, který dění ve válkou rozvráceném Afghánistánu monitoruje již několik let.

Gopal hledí na oba prezidentské kandidáty (Abdulláha a Karzaje) jako na de facto zástupce stejné politické linie. Oba dva kandidáti hodlají s Američany uzavřít smlouvu, která USA zaručí pobyt amerických vojáků, kteří budou mít imunitu, na další dva roky a v podstatě další dva roky cizí okupace s domněnkou, že bez amerických peněz by žádná afghánská vláda nefungovala vůbec. Gopal doplňuje, že válka se odehrává na polovině území Afghánistánu a tamní obyvatelé si podle jeho mínění většinou s hlubokou úlevou oddychnou, až se americká vojska ze země stáhnou a bude po nočních raziích, při nichž umírali/umírají nevinní lidé a další byli/jsou odvlečeni neznámo kam.

Gopal v jiném pořadu prohlásil, že Afghánistán na tom obecně není o moc lépe než v roce 2001 před americkou invazí, k čemuž dodává, že existují značné rozdíly mezi městy a venkovem ZDE . Afghánský venkov, kde žije valná většina afghánské populace, je zasažen válkou mnohem víc než města; ani práva afghánských žen se zde nijakým způsobem nezlepšila. Přestože se v zemi najdou lidé, kteří tvrdí, že se celková situace zlepšila, jde v podstatě jen o města, konstatuje Gopal.

Kupříkladu bezpečnostní situace v Kábulu během okupace země sovětskými vojsky rovněž nebyla až tak zlá, takže tyto soudy mají jen částečnou výpovědní hodnotu v souvislosti s dlouholetými boji nešťastných Afghánců proti cizím agresorům.

Americká politoložka Phyllis Bennisová v reakci na rozhodnutí Obamovy vlády ponechat americké vojáky v Afghánistánu o dva a půl roku déle řekla, že oněch 10 000 vojáků prostě při protiteroristických operacích bude zabíjet "zlé chlapíky" -- ať už to znamená cokoliv -- jejichž ortel bude záviset na rozhodnutí Bílého domu ZDE . Zároveň budou tyto jednotky trénovat afghánské ozbrojené síly právě v tom, jak "zlé chlapíky" usmrcovat až Američani zemi opustí. A opět -- o jaké zlé chlapíky vůbec půjde; vztahuje se tahle vágní definice jen na taliby? Bennisová uvedla, že vedle 10 000 amerických vojáků v zemi bude nadále operovat pravděpodobně 3 -- až 5000 vojáků NATO. Politoložka citovala americkou kongresmanku Barbaru Leeovou, která prohlásila, že pro konflikt v Afghánistánu neexistuje žádné vojenské řešení. Ba víc, Bennisová se celkem logicky ptá, jak je vůbec možné, že Pentagon bojuje v zemi, jejíž obyvatelé ani političtí představitelé neměli a nemají s útoky z 11. září nic do činění?

Další výrazný paradox spočívá v tom, že talibům se před americkou invazí téměř podařilo zlikvidovat obchod s opiáty ZDE. Nyní, po 13 letech okupace Afghánistánu, více než 90 procent veškerého heroinu pochází z Afghánistánu, jak stojí psáno v listu Washington Post. ZDE.

S přihlédnutím na obrovskou míru korupce v této okupované zemi a na desítky tisíc usmrcených Afghánců v důsledku americké pomsty za 11. září, aniž by v něm byl Kábul nějakým způsobem angažován, můžeme konstatovat, že zdaleka nekončící válka v Afghánistánu je obrovské fiasko, jak ovšem okupantům názorně a opakovaně ukazovala sama historie.

Vytisknout