Francie dodá Rusku dvě hypermoderní válečné lodě

7. 3. 2014

  • Francie dodá Rusku dvě hypermoderní válečné lodě typu Mistral, potvrdil francouzský prezident Hollande. Jsou to válečné lodě o výtlaku 22 000 tun, schopné mít na palubě 16 vrtulníků, čtyři přistávací zařízení, 13 bojových tanků a až 450 vojáků. Stárnoucí ruské námořní flotile to poskytne kapacitu rychlé reakce.
  • Mluvčí ruského prezidenta Vladimíra Putina sdělil reportérům, že Moskva neočekává vznik nové studené války: "Doufám, že nevznikne. Jsem přesvědčen, že tohle není studená válka a doufám, že nezačne a chci v to doufat. Ještě je naděje, že bude nalezena nějaká shoda v některých bodech v důsledku dialogu, který naši partneři, díky Bohu, jetě neodmítli." - Peskov zesměšnil požadavek, aby se konaly rozhovory mezi Ruskem a novou ukrajinskou vládou za zprostředkování Západu s tím, že to, jak Západ jednal během krize na Ukrajině, ho připravilo o jeho důvěryhodnost. Peskov také dodal, že se Rusko obává, že by došlo k etnickému pronásledování občanů na Krymu a ve východní Ukrajině, kdyby "ti, kdo stáli za pučem v Kyjevě" dosáhli svou mocí do těchto oblastí.
  • Syrský prezident Bashar al-Assad poslal dopis Vladimíru Putinovi, v němž označil vojenské převzetí Krymu za "moudrou politiku" a popřál mu, aby se mu podařilo po "puči" nastolit na Ukrajině "bezpečnost a stabilitu".
  • Týmu pozorovatelů z OSCE bylo už druhý den zabráněno neidentifikovanými ozbrojenci vstoupit na půdu Krymu.
  • Dočasný premiér Ukrajiny Jaceňuk řekl znovu v americké televizi CNBC, že na Krymu se nebude konat žádné referendum. "Je absolutně a úplně nelegitimní. Nikdo ho neuzná, leda Severní Korea, možná Sýrie a Venezuela. Krym zůstane integrální součástí Ukrajiny. Tečka."
  • Ministerstvo zahraničí Ruska konstatovalo, že rozhodnutí EU zastavit rozhovory o bezvízovém vstupu Rusů na její územi jsou "nesmírně nekonstruktivní". Rusko "nepřijme jazyk sankcí a hrozeb" a pokud budou sankce uvaleny, zavede odvetná opatření.
  • Delegace krymských poslanců navštívila v pátek Moskvu a byla přivítána potleskem od nejvyšších představitelů ruského parlamentu a od prokremelských demonstrantů. Šéf delegace z krymského parlamentu Vladimir Konstantinov se vyjádřil, že země, kterou občané Krymu milovali, Ukrajina, "byla úplně zrazena a zmizela". Označil kyjevskou vládu za nelegitimní a "velmi agresivní". "Ale přijme nás Rusko?" ptal se. Valentina Matvienko, předsedkyně horní komory ruského parlamentu, řekla, že ano: "Pokud občané z Krymu projeví svou vůli a rozhodnou se vstoupit do Ruska, my jako horní komora parlamentu to rozhodnutí podpoříme." Ruský hospodářský deník Kommersant uvedl, že včlenění Krymu do Ruska bude Rusko stát 3 miliardy dolarů ročně.
  • Ruské ministerstvo zahraničí nyní reagovalo na středeční prohlášení NATO, že bude revidovat spolupráci s Ruskem a suspendovat plánování týkající se syrských chemických zbraní. Ruské ministerstvo zahraničí označilo toto prohlášení za "zaujaté a předsudečné" a dodalo: "Považujeme za nesmírně nebezpečné pokusy přivést na Ukrajinu "faktor NATO". Tamější situace je už tak složitá a delikátní, vytváří dodatečné napětí a ochromuje možnosti urovnání situace".
  • Ruský prezident Vladimír Putin energicky hájil zásah Ruska na Ukrajině. Zdůraznil, že je naprosto v souladu s mezinárodním právem.
  • EU a USA zavedly proti Rusku drobné sankce: hlavně se zaměřily na malé počty osob, jimž zrušily možnost žádat o vízum a zmrazily jejich finanční vklady na Západě. Barack Obama později argumentoval, že USA a EU "hájí princip státní suverenity".
  • Obama a Putin vedli hodinový telefonní rozhovor, který nevyřešil nic.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 7.3. 2014