Jak je to s ruským "nevměšováním" na Ukrajině?
20. 2. 2014 / Karel Dolejší
Moskva kritizuje Západ, že nese odpovědnost za probíhající vlnu násilí na Ukrajině, protože se "vměšuje" do místních záležitostí vysíláním vyjednavačů, finanční podporou opozice a dokonce (tvrdí radikálové) jejím vyzbrojováním. Má v tomto ohledu částečně pravdu, zejména pokud jde o nezodpovědnou politiku Spojených států, jejichž cíle jsou čistě destruktivní. Avšak znamená to snad, že se Moskva do ukrajinských záležitostí sama nevměšuje?
Prezident Janukovyč a jeho lidé, pohybující se na těžko uchopitelném pomezí byznysu a politiky, dělají typickou kabinetní politiku v úzké spolupráci s Moskvou. Když se potřebují se svým sponzorem o něčem poradit, odcestují do Ruska, kde si mohou být jisti, že jim telefon nikdo neodposlouchává. Dodnes se svět nedozvěděl, o čem jednal Janukovyč s Putinem v olympijských kuloárech v Soči. Většina kontaktů ovšem probíhá na nižší úrovni během častých cest ukrajinských politiků do Ruska. Za pár dní tam poletí ministr zahraničí. Takže západní a ruské politické vměšování se liší co do stylu: Američtí jestřábové jako John McCain či Victoria Nuland se nechávají vidět na Majdanu, zatímco Moskva drží vše pěkně pod pokličkou. Putin v lednu prohlásil, že se Rusko "nikdy nebude vměšovat" do ukrajinské politiky. Je to jasná lež, už to dávno dělá, jen o dost chytřeji, než lidé jako Victoria Nuland. Nenechá se při tom tak snadno nachytat.
Andrij Kljujev, člen prezidentova mateřského Doněckého klanu (jenž je faktickou základnou vládní Strany regionů a dnes jediným přežívajícím podnikatelským klanem), jeden z předních ukrajinských oligarchů, který spolu se svým bratrem Serhijem zbohatl na obchodech v metalurgickém průmyslu a strojírenství (Ukrpodšipnik), je od konce ledna personálním šéfem prezidenta Janukovyče. V únoru 2012 byl Kljujev jmenován tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady a pozorovatelé ukrajinské politiky to spojovali s relativním slábnutím politického vlivu konkurenčního oligarchy Doněckého klanu, Rinata Achmetova. Achmetov se snažil blokovat některé ruské projekty na Ukrajině. Kljujev činí opak.
Kljujev podniká v solárním byznysu (podle listu Investgazeta a serveru Kyiv Post je nepřiznaným vlastníkem firmy Activ Solar, která prodává státu elektřinu za pětinásobek výkupní ceny energie z jiných zdrojů, a jí vlastněné společnosti Semiconductor v Záporoží) a podle některých pramenů se podílel na defraudaci fondů EU určených na zvýšení energetické účinnosti. Zda má takový člověk zájem o jakékoliv další sbližování a Bruselem a případné vyšetřování svých aktivit, to lze jistě snadno odhadnout.
Oba bratři Kljujevové mají podíl také v akciové společnosti Prominvestbank, jejíž kontrolní balík vlastní ruská Vněšekonombank.
Andrij Kljujev je na Ukrajině považován za organizátora volebního podvodu v prezidentských volbách z roku 2004. Když někteří západní kritici odkazují ukrajinskou opozici na volební proceduru místo pouličních demonstrací, je vhodné zmínit, co pro demonstranty znamená vzestup Kljujeva do bezprostřední blízkosti prezidenta a jak mnoho asi věří ve férovost příštích voleb.
Švédský expert a bývalý poradce prezidenta Kučmy Anders Aslund sdělil nedávno chronicky přetíženému serveru Ukrajinskaja pravda, že Kljujev úzce spolupracuje s Vladislavem Surkovem, Putinovým poradcem pro záležitosti Společenství nezávislých států.
Bývalý Putinův hlavní ekonomický poradce Andrej Ilarionov se odvolává na své interní informace z Kremlu a tvrdí, že Moskva, jejíž média označují východního souseda za "selhávající stát", v nejbližší době připravuje úplnou nebo částečnou anexi Ukrajiny.
Podle Ilarionova jsou ve hře čtyři možné varianty.
1) Ustavení plné ruské kontroly nad Ukrajinou s pomocí Janukovyče. S ohledem na odpor Janukovyčových kritiků je však tento scénář již téměř vyloučen.
2) Federalizace nebo konfederalizace a zajištění ruské kontroly nad východními a jižními oblastmi země - tam, kde podíl ruského obyvatelstva dosahuje alespoň 30%.
3) Pokud se federalizace nepodaří, ruská vláda bude usilovat o kontrolu nad jednotlivými městy na východě a jihu, jako je Doněck, Lugansk, Oděsa, a ovšem nad celým Krymem.
4) Pokud nebude možno kontrolovat celý východ země, Moskva bude v každém případě chtít kontrolovat Krym a zejména strategický přístav Sevastopol, kde činí podíl Rusů přes 50%.
Kremelská propaganda ohledně "nevměšování" do ukrajinských záležitostí je tedy jednoznačně pokrytecká a pokud by ji autoři mysleli alespoň poněkud vážně, měli by začít především u sebe.
VytisknoutObsah vydání | Čtvrtek 20.2. 2014
-
20.2. 2014 / 27 anglikánských biskupů obvinilo Davida Camerona, že zahnal půl milionu lidí do zoufalé chudoby20.2. 2014 / Na Ukrajině pokračují potyčky a ohrožují příměří20.2. 2014 / Britský soud znepokojujícím rozhodnutím učinil rovnítko mezi novinářskou prací a terorismem19.2. 2014 / Ukrajinský prezident "uzavřel příměří"19.2. 2014 / Jiří JírovecTak tu Semelovou pověste, ať maj jednou komunisti po kom přejmenovávat náměstí19.2. 2014 / V britském sociálním státě panuje atmosféra strachu18.2. 2014 / Ministr skotské vlády se stal terčem rasového útoku, když prodával skotský Nový prostor18.2. 2014 / BBC 3 hledá mladé Čechy, žijící v Británii, kteří by ukázali Angličanům, jak si najít práci17.2. 2014 / Daniel VeselýList Washington Post odsoudil pokrytectví Bílého domu ohledně diskriminace gayů v Rusku14.1. 2014 / Hospodaření OSBL za prosinec 2013