Jak rozeznat Kanaďanku od Češky na rentgenu?

19. 2. 2014 / Michal Vimmer

Přísně vzato, mamografické vyšetření s Angelinou přímo nesouvisí, i když jde o prsa.

Kanadská vědecká studie, která v těchto dnech vešla do veřejného povědomí mluví o jiném problému, než který proslavila herečka oslavovaná loni mainstreamem za odhození poprsí. Angelina J. si nechala odstranit ňadra na základě genové analýzy, která jí s vysokou pravděpodobností věštila osud její matky a posléze tety - tedy smrt na následky rakoviny prsu, respektive vaječníků. Podle příběhu vyprávěného masmédii se hollywoodská superstar postavila problému čelem a zbavila se smrtelně nebezepečné zátěže. Zájem o prevenci rakoviny prsu mezi ženami  po tomto odvážném činu nesmírně vzrostl.

Jde o prevenci.

Růžovými pochody povzbuzovány a ministerstvy zdravotnictví vyzývány jsou ženy k prevenci rakoviny prsu samovyšetřením a pravidelným mamografickým (rentgenovým) vyšetřením (pro ženy nad 45 let povinná), s příslibem, že včasně odhalený a léčený nádor prsu podstatně zvyšuje šanci na život.

Problém s nyní publikovanou kanadskou studií je, že to statisticky prokazatelně není pravda.

Konkrétně: Cílem studie bylo porovnat výskyt rakoviny prsu a úmrtnost u žen ve věku 40-59 let během 25 let. Během úvodních 5 let studie bylo každoročně vyšetřeno a následně sledováno na 90 000 žen z celé Kanady, přičemž náhodně vybraná polovina pravidelně podstupovala mamografii, polovina byla pravidelně vyšetřována pouze "ručně", tzv. fyzikálním vyšetřením, bez použití rentgenu.

Během pěti let bylo ve skupině mamograficky vyšetřených zjištěno 666 rakovinných nádorů prsu; 180 žen na následky toho během 25 let sledování zemřelo. V kontrolní skupině (bez mamografie) bylo zjištěno 524 nádorů, 171 žen zemřelo. Rozdíl je tedy minimální. Ze 142 nádorů zjištěných na začátku studie "navíc" u žen ve skupině mamograficky vyšetřovaných 106 bylo naživu ještě po 15 letech. V takových případech se mluví o "over-diagnosis": tzn., že jsou detekovány i klinicky nevýznamné, malé nádory, ze kterých nevznikne rakovina a tedy nejsou nebezpečné. Nejsou ovšem zjistitelné "ručně", bez zobrazovací metody - a pokud jsou "léčeny" jako zhoubné nádory (chirurgicky, chemoterapií, ozařováním atd.), považuje se taková "léčba" za zbytečnou, respektive nepřiměřeně poškozující.

Výhoda mamografického screeningu jako preventivní metody a prvního kroku ke včasné léčbě, slibující ženám delší a kvalitnější život, se v tomto světle vytrácí.

Jinými slovy výstupem ze studie je, že při současné úrovni léčby (respektive léčby v uplynulých 25 letech) z hlediska délky přežití nezáleží na tom, jak velký nádor, jakou metodou a jak brzo byl objeven.

Nezanedbatelný rozdíl je ovšem v tom, že "ruční", fyzikální vyšetření, i neléčená "nerakovina" je řádově mnohokrát levnější.

Bezprostřední reakce oslovených odborníků je typická:

"Zpochybňování screeningu není nic nového. Řada studií naopak ukázala jeho prospěšnost. Příkladem je i Česká republika, kde záchyt rakoviny v časných stádiích výrazně stoupl a přitom na ni umírá stále méně žen ... screening je dar z nebes, křivku nemocnosti, která jde objektivně nahoru, vychytáváme ve screeningu v časných stadiích. Za deset, dvacet let můžeme diskutovat jako v západních zemích, zda screening má být stejně intenzivní ... Česko od ledna spustilo adresné zvaní žen na mamograf.  "I přes moderní léčbu stále platí, že čím větší je nádor v době diagnózy, tím horší má prognózu. A cílem screeningu je zachytit přednádorové stavy a minimální nádory ..."

Výsledky unikátní studie, která dává přesvědčivou odpověď na otázku smyslu a účinnosti plošného rentgenování ženských prsou, tady šmahem prostě ignorujeme.

V čem že je potom ten rozdíl ?

Zřejmě v tom, že Kanaďanky prostě nejsou Češky.

Pochopitelně.

Tak aspoň nezapomínejme, že prevence, aneb předcházení nemocem, by neměla být horší, než nemoc sama.

Vytisknout