Malé státy mají velkou šanci zbohatnout, pokud je v nich decentralizovaná moc

4. 2. 2014

Nezávislé Skotsko má šanci stát se jedním z nejbohatších států na světě, argumentuje v deníku Independent Dominic Frisby. Proč? Protože je to s pouhými pěti miliony obyvatel malá země a má velkou šanci, že bude spravováno férově a demokraticky. Je v tom poučení pro Českou republiku?

Světová banka, MMF a CIA každoročně vydávají list nejbohatších států světa. Jsou to země jako Katar, Lucembursko, Singapur, Brunei a Švýcarsko. Všech deset nejbohatších zemí světa má jednu společnou vlastnost: Všechno jsou to malé země.

Mezi prvními pěti nejbohatšími zeměmi světa mají Singapur a Norsko kolem pět milionů obyvatel, Katar má tři milioNy, Lucembursko a Brunei mají kolem půl milionu obyvatel.

Spojené státy byly v padesátých letech, kdy jeho jednotlivé státy byly silně decentralizovány, nejbohatší zemí světa. Od té doby země utužila svou federální centralizaci a na žebříčku nejbohatších zemí se USA propadly. Podle CIA jsou až čtrnácté, podle MMF šesté, podle Světové banky sedmé.

Je to proto, že existuje přímá korelace mezi velikostí státu a bohatstvím jeho občanů. Čím je stát větší, tím jsou občané chudší. Čím víc je moc soustředěna mezi malou skupinu obyvatel, tím, méně bohatství se šíří do země.

Avšak malý stát, donucený žít na základě menšího množství vybraných daní, nutně čelí omezením, která zabrání státním institucím, aby se staly příliš velkými a mocnými. Dohled nad státní správou je efektivnější, je těžší mlžit, takže v malém státě je větší množství transparentnosti a politikové se musejí více zodpovídat ze své činnosti občanům než ve velkém státě.

V malém státě je lehčí zavádět změny. Malý stát je pružný, dynamický a konkurenceschopný. Protože je v něm méně občanů, v malém státě jsou menší sociální rozdíly mezi bohatými a chudými.

Historie poskytuje nesčetné množství důkazů, že nejsvobodnější, nejbohatší a nejinovativnější jsou země, kde je moc rozložena do společnosti.

Dobrým příkladem byly městské státy v Itálii před renesancí a během renesance. Když byli lidé, myšlenky, nebo inovace potlačeny v jednom italském městském státě, mohly se přesunout do druhého, takže byla konkurence. Renesanční Itálie se stala neuvěřitelně prosperující zemí a vyprodukovala snad nejgeniálnější osobnosti, jaké kdy na světě žily.

Avšak Itálii pak předstihla protestantská severní Evropa. Bible byla přeložena do místních jazyků aa Gutenbergovy tiskárny rozšířily znalosti - a dále decentralizovaly moc. Do popředí se dostalo Holandsko, které se také skládalo z mnoha malých celků, a pak Británie. Anglie měla po občanské válce v letech 1642-1651 také zcela decentralizovanou moc.

Skotsko má nyní šanci přijmout přesně takové zákony, daně i předpisy, jaké používá deset nejbohatších zemí světa. Může dobře následovat příklad Singapuru. Už má bohatou tradici v oblasti obchodu, finančnictví a bankovnictví.

Má ropu.

A má jen pět milionů obyvatel.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.2. 2014