Olivová ratolest z Pchjongjangu?

3. 2. 2014 / Daniel Veselý

Politické eskapády jednatřicetiletého vůdce severokorejského skanzenu, jež ve skutečnosti byly vnitrostranickými bojůvkami o moc a zahraniční kooperaci s Čínou, posledních pár týdnů mátly veřejnost. Ať už mladý a přičinlivý katan nechal popravit svého nevlastního strýce, své bratrance a synovce; možná díky svým poradcům dospěl k názoru, že napětí na Korejském poloostrově nesvědčí ani jeho režimu.

Pchjongjang na začátku letošního roku, stejně jako loni, v prohlášení vyzval Soul, aby se s tamními politickými špičkami společnými silami pokusil redukovat déletrvající napětí na Korejském poloostrově ZDE . Řada z nás může být zaskočena, jak je vlastně možné, že tento návrh svému arcinepříteli předali zrovna Severokorejci, a nikoliv západní, a proto "rozumní" Jihokorejci a jejich mocný patron v zámoří. Severokorejská věrchuška má ale logické a pochopitelné důvody k tomu, aby napětí na poloostrově povolilo, vezmeme-li do úvahy, v jak stoickém marasmu se nachází.

Korejský poloostrov bez jaderných zbraní?

Prohlášení obsahuje tři základní body: 1. Severokorejci chtějí podstoupit "praktická opatření" k zlepšení vztahů s Jižní Koreou, aby byla vytvořena "dýchatelná atmosféra" a "dosaženo národního usmíření a jednoty". KLDR také vyjádřila požadavek, aby počínaje 30. lednem Jihokorejci ukončili "všechny nepřátelské provokace a pomluvy" na její adresu. 2. Pchjongjang navrhuje konkrétní kroky, aby byly "bezpodmínečně ukončeny všechny nepřátelské vojenské aktivity" s tím, že i náhodný incident by mohl zachvátit celý poloostrov. Pchjongjang požaduje, aby jeho jižní soused zrušil pravidelné vojenské manévry s účastí amerických vojsk zahrnující aktivity na souši, moři a ve vzduchu (včetně nasazení létajících pevností B-52 schopných nést atomovou bombu a simulovaného jaderného úderu USA na KLDR ZDE), která budou zahájena koncem února a skončí v dubnu. Sever navrhuje, aby se tato vojenská cvičení, jsou-li skutečně "potřebná" a "hodnotná", konala někde v "ústraní" nebo na "půdě Spojených států", a nikoliv v bezprostřední blízkosti Korejského poloostrova. Pchjongjang se explicitně zavázal k tomu, že v budoucnosti "neprovede žádné vojenské aktivity, které by mohly ohrozit národní bezpečnost a mír". 3. Severní Korea hodlá provést faktická opatření, jež by vedla k denuklearizaci Korejského poloostrova tak, aby bylo zabráněno "nukleárnímu holocaustu" s dodatkem, že Korejský poloostrov bez jaderných zbraní je "všeobecným cílem armády a lidu Severní Koreje ZDE".

Jaderný arzenál KLDR slouží k odstrašení nepřátel

V textu dále stojí, že Severní Korea vlastní jaderný arzenál k "zastrašení" USA a Jihokorejců -- a tyto zbraně představují "hrozbu" existujícím i potenciálním nepřátelům (ačkoliv by KLDR nebyla schopna čelit hypotetickému masivnímu jadernému útoku Spojených států). Vedení KLDR v prohlášení dále píše, že v jejím zájmu je dospět k "brzkému a nezávislému znovusjednocení korejského národa" včetně "spojení válkou rozdělených rodin".

Přestože máme k dispozici prohlášení plné smířlivých a vstřícných slov, nesmíme samozřejmě neztratit ze zřetele povahu a labilitu extrémně opresivního režimu, jenž klidně může trpět jakousi "bipolární poruchou". Na druhou stranu lze konstatovat, že je v zájmu Korejců a jiných národů přistoupit na podobné nabídky a gesta; posoudit jejich kredibilitu a podle toho jednat. Jednostranné démonizování již tak tvrdého režimu nikam nevede a nikomu neprospívá; není totiž vůbec konstruktivní. A přijetí olivové ratolesti, i když může představovat parádní boudu je, alespoň v mých očích, schůdnější přístup k řešení dlouhodobé krize na Korejském poloostrově.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 3.2. 2014