16. 12. 2013 / Marie Anna Fronková
Nemine snad den, abychom my, Češi, nedělali něco špatně. Snad každý týden se objeví výsledky nějakého světového nebo evropského výzkumu, v němž zaujímáme místo někde vzadu, za vyspělými západními demokraciemi. Náš národní důchod se pohybuje hluboko pod unijním průměrem, naše děti nerozumí tomu, co čtou, předseda vlády v demisi si říká ve sněmovně s ministrem financí rovněž v demisi, vole, vole... Kam to spějeme? Zajisté mezi vyspělé demokracie! Přesvědčil mě o tom článek v Le Mondu, v němž redaktor Paul Giudici cituje některé z rasistických výlevů na faceboku.
Miss World je anachronismus - vymyslel ji autor zábavných pořadů pro vojsko
A ty výlevy se týkají Flory Coquerelové, která byla 7.prosince zvolena Miss Francie 2014. A zatímco už poskytla interview televizi, rozhlasu a chystá se na turné po francouzském venkově, sešikovala se internetová menšina, která tuto devatenáctiletou dívku jako reprezentantku francouzské krásy neuznává. A proč?
Barva její kůže je příliš černá. Flořina matka je totiž z Beninu. A tak si internetoví ochránci francouzské bílé rasy , kryti pseudonymy, neberou servítky: " Míšení ras je zhouba bílé rasy", " Jak ošklivý musíš být, abys mohl být ještě Francouzem?", " černošská děvka", "ošklivost nemůže reprezentovat Francii".
Otec Flory ujistil redaktora, že její rodina, sídlící v Morancez v Eur--et--Loire, žádné problémy nemá. Ale nenávist tryskající z internetových sítí, svědčí o tom, že ani ta západní demokracie, v tomto případě francouzská, stále nám stavěná před oči jako vzor vzorů, není odolná proti rasismu, který je nám, Čechům, mimo jiné postkomunistické nectnosti, také ze strany Západu předhazován.
Proti viru rasismu nejsme bohužel imunní, i na našich facebokových stránkách by se pro to našly stejně otřesné příklady jako je ten francouzský. Co je tedy třeba? Spojit síly proti tomuto nepříteli, který rozleptává a oslabuje evropskou společnost a ve jménu národních mýtů oslabuje její globální sílu.
My, na rozdíl od Francouzů, nejsme sice zatíženi koloniálním resentimentem, ale sociální nevraživost, která se ve francouzské společnosti v souvislosti s rasismem také objevuje, je i u nás tím jedovatým podhoubím, na kterém rasistické výhonky bují. A multikulturní osvěta, která by ty rasistické výhonky likvidovala, je rozpačitá nebo žádná.
Multikulturalita, soužití lidské různorodosti, je jedním z těch náročných témat, která se objevují málo ve výchově, v médiích, v umění. Novináři si asi nejsou jisti čtenářským nebo diváckým ohlasem, obávají se šovinistických reakcí. A když nás to téma momentálně nepálí, nač je hasit, že? Takže začneme činit, až se zase v nějakém tom světovém výzkumu nebo v médiích vyspělých demokracií objeví informace, jak něco děláme špatně. I když, mezi námi, zvolení černé krasavice českou miss nám zřejmě nikdo vyčítat nebude.
Vytisknout19.4. 2004
Soutěž Miss World je anachronismus, který v posledních letech přešel ze západní Evropy do zemí třetího světa, případně východní Evropy. Nic neilustruje obrovský rozdíl mezi mentalitou dnešní České republiky a postavením žen v ní než to, jak se k této...