Současní čeští miliardáři -- břídilové, nuly, držgrešle!

26. 11. 2013 / Jiří Baťa

Je to fakt jen shoda okolností, že zrovna já, tedy jmenovec a zlínský rodák, píši o Tomáši Baťovi, ale když to nenapíše jiný, musím já. O co jde? O nic víc než o porovnání osobního přístupu k poctivé úspěšnosti, penězům, podnikání, aktivit a angažovanosti pro společnost a stát. To porovnání se týká "kapitalisty" Tomáše Bati, nepřekonatelné podnikatelské jedničky 20. století až dodnes, s přiměřeně bohatými lidmi typu Bakaly, Kellnera, Vítka, Tykače, Babiše, Komárka, Dospivy, Haščáka, Chrenka a dalších, o jejichž "poctivosti" a "úspěšnosti" ve vztahu k získaným penězům a majetku se však ne vždy dá hovořit. Proč to rádoby porovnání? Protože na níže uvedeném lze zhodnotit, co pro kterého ze jmenovaných znamenají peníze, jak s nimi umí naložit a hlavně, jak, pro koho a kam peníze investuje.

Aby bylo jasno kam mířím, pak snad ani nemusím připomínat, co všechno svým podnikáním, úspěchy a potažmo ze svých peněz vytvořil T. Baťa. Pro ty méně informované připomínám, že T. Baťa se díky svému velkopodnikání ve výrobě obuvi především zasloužil o vznik a rozmach města Zlína, kde dal práci desetitisícům občanů Zlína a okolí. Zlín měl kolem r. 1900 cca 3000 obyvatel. V meziválečném období tento počet vrostl na cca 40 tisíc. V této souvislosti, mezi léty 1920 až 1940 v něm byl postaven komplex více než 2000 budov, mezi nimiž byly jak průmyslové stavby a objekty, tak rodinné domky (městské čtvrtě) a občanská vybavenost včetně obchodů, škol a nemocnic atd.

Aby toho nebylo málo není od věci také připomenout, že to nebylo jen město Zlín, ale také nedaleký Baťov (dnes součást města Otrokovice), Baťovany (dnes Svit) na Slovensku, ale i drobnější stavby ve Ždáru a jinde v ČR, kde se firma Baťa výrazně etablovala. Jen málo známá je skutečnost, že obuvnické imperium firmy Baťa expandovalo také do světa. Důkazem toho jsou vybudovaná města East Tilbury v Anglii, Batanagar v Indii a švýcarský Möhlin. O těchto městech je ve Zlíně upořádána výstava v Krajské galerii výtvarného umění, která seznamuje návštěvníky se vznikem a rozvojem měst a ukazuje, jak nadnárodní obuvnický koncern přetváří regiony a města a jaký je dnešní stav těchto tří měst. Ukazuje také, jakou cestou se ubíralo myšlení T. Bati, který neustrnul pouze na mamonu, ale svým racionálním myšlením rozvíjel nejen své impérium, ale současně zajišťoval i sociální potřeby a životní podmínky svým zaměstnancům při vědomí, že bez jejich práce by nemohl mít zisk a potřebné podmínky pro další rozvoj jak firmy, tak města, regionu a i dobrého jména ve světě.

Proměna obuvnické společnosti Baťa z malého podniku v globální korporaci je podle odborníků fenoménem nejen hospodářským a korporátně sociálním, ale také architektonicko-urbanistickým. Tomáš Baťa byl průkopníkem metod dnešní globalizované produkce. Zahraniční satelitní města Baťovy společnosti s typickými funkcionalistickými budovami představují nejranější podobu dnešní korporátní architektury.

Tímto jsem se dostal do fáze zmíněného porovnání s výše jmenovanými "také podnikateli". Mají nesmírné bohatství, které různými způsoby zužitkovávají (nebo také ne).. Bez nadsázky však lze říci, že pokud své peníze do něčeho investovali, nikdy to nebylo ani náznakem toho, co dělal, resp. do čeho investoval T. Baťa. Nabízí se jedna jediná otázka:

Protože jak je výše uvedeno, Tomáš Baťa za období let 1920 až 1940, tj. 20 let, dokázal kromě jiného, od základu a strukturálně změnit město Zlín, dát práci tisícům občanů Zlínska a investicemi do obuvnického průmyslu vytvořil obuvnické impérium, včetně vele úspěšné expanze firmy Baťa do světa. Otázka proto zní:

Co obdobného dokázal někdo ze jmenovaných miliardářů za srovnatelných dvacet let, v kontextu efektu a významu, srovnatelného s Tomášem Baťou?

Odpověď: V.K. (velké kulové).

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 26.11. 2013