BRITÁNIE:

O muži, který nás ze zlatého trůnu poučoval o tom, že musíme šetřit

13. 11. 2013

Na státním banketu pro nového primátora přednesl premiér David Cameron projev o tom, jak podporuje politiku trvalých škrtů. Povstal při tom ze zlaté židle a četl svůj projev ze zlatého pultu.

Náhodou jsem byla na banketu také přítomna a slyšela jsem na vlastní uši tu zprávu o politice trvalých škrtů. Bohužel jsem tam nebyla jako hodnostář, cizí diplomat, kapitán průmyslu ani ředitel velké finanční firmy. Byla jsem tam jako číšnice,napsala v deníku Guardian Ruth Hardyová. Kontrast mezi tím, co Cameron říkal a kde to říkal, se zdál zpočátku být téměř příliš absurdní, aby se kvůli tomu měl člověk rozčilovat. Ale ono to vlastně odráželo něco děsivého v Cameronově postoji k lidem, o nichž tvrdí, že pracuje v jejich zájmu.

Pracuju po večerech a o víkendech pro jednu firmu, která dodává číšníky pro recepce. Firma je to výborná a hodiny jsou flexibilní, takže mohu tuto práci spojovat se svou hlavní prací jako stážistky. Je to ale tvrdé a už dva měsíce jsem v podstatě pořád nevyspalá. Avšak pracuju na zajímavých akcích a luxus banketu v Guildhallu bral dech.

Hosté nejprve dostali šampaňské, pak následoval předkrm ("oslava britských hub"), rybí chod a pak hlavní chod - hovězí řízek, samozřejmě víno. Než byly podáván dezert, dezertní víno, portské, brandy a whisky, pronesl Cameron svůj projev. Odešli jsme dolů do párou naplněné kuchyně, kde jsme čistili příbory. Většina z nás byla už v této chvíli vyčerpána. Obsluha na recepci je fyzicky náročná a já jsem tam zdaleka nebyla jediná, kdo pracuje ve dvou nebo ve třech zaměstnáních. Kontrast mezi oběma světy byl šokující.

Možná, že Cameron tu ironii neviděl. Možná, že zapomněl na armádu obsluhujících číšníků, uklízečů, kuchařů a nosičů, kteří byli také přítomni na tom banketu. Možná, že si myslel, že je v místnosti se stejně bohatými lidmi, kteří chápou nutnost škrtů. Možná, že ho nenapadlo, že jeho přednášku nepochopili tak lehce ti, kteří zrovna nezkonzumovali večeři o čtyřech chodech. Možná, že zapomněl na ty z nás, kteří jsou invalidé nebo nezaměstnaní, anebo dostávají jen minimální mzdu, pro něž měly vládní škrty katastrofální a zraňující dopad.

Ve svém projevu hovořil Cameron o "hubenějším, efektivnějším, levnějším státě". Argumentoval, že šetření by mělo být trvalou státní politikou. Rozhodl se snížit administrativní výstřelky některých veřejných služeb. Nehovořil samozřejmě o tom, zda dojde k nějakým změnám na luxusním státním banketu, jehož se zrovna účastnil. Možná příští rok budou jen tři chody, a možná že se přítomní budou muset obejít bez dezertního vína.

Opravdu nechápu, jak Cameron a jeho vláda mohou dělat tyto věci. Kromě idiotství, kdy požaduje škrty ve chvíli, kdy má na sobě bílého motýlka - ten člověk snad nikdy neslyšel o Twitteru? - nevidí, co způsobují škrty v sociální infrastruktuře zranitelným členům společnosti? Cameron večeří na banketu, zatímco se loni v Británii ztrojnásobil počet lidí, kteří jsou závislí na rozdávání potravin z charitativních center. Jak mi řekl jeden kolega při roznášení jídel Cameronovým společníkům: "Docela hodně mi vadí, že vždycky roznášíme jídlo zadarmo lidem, kteří jídlo zdarma nepotřebují."

Politický obsah toho, co Cameron říká, je zjevně důležitější než to, kde to říkal, ale nemyslím si, že to místo bylo zcela irelevantní. Mám zásadní problém s člověkem, který sedí na zlatém trůnu a dělá nám přednášky o tom, že musíme šetřit.

Všichni žijeme jen jednou a život tolika lidí je těmito škrty ochromen. To je krutá a škodlivá realita trvalých škrtů, a měli bychom Cameronovi dát jasně najevo, že to nechceme.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 13.11. 2013