Falešné tóny české žurnalistiky ...

16. 9. 2013

Se zájmem jsem přečetl článek Marka Řezanky Novináři s kolty proklatě nízko aneb V pravé poledne. Úvodem snad jen krátká citace z článku: "Je na každém novináři a na každém reportérovi, aby se zamyslili, zda odvádějí skutečně kvalitní práci, do jaké míry jsou závislí na zájmech svých zaměstnavatelů a zda není čas na nějakou sebekritiku", píše čtenář Aleš Staněk.

Jsem rád, že se po dlouhých třiadvaceti letech konečně našel někdo z novinářské obce, kdo by zamířil s kritikou i "do svých řad". Ano výjimky by se našly. viz mj. citovaný Jakub Patočka a další, kterých by včetně autora bylo možná jen o málo víc než prstů na jedné ruce.

Autor v kontrastu s článkem, výzvou? novinářů Reflexu střízlivě a věcně ukazuje na potřebnou a nezbytně nutnou profesionalitu a pokoru v novinářské, stejně tak jako kterékoli jiné práce.

Je zcela zřejmé, že pánům Šafrovi a Stonišovi, stavějícím se do jakési role vůdců intelektuálních elit, pramálo záleží na základních demokratických principech a hodnotách či dokonce na profesionalitě a etice novinářské práce. Naopak jako zkušení PR manipulátoři se zkušenostmi z prezidentské či jiných kampaní vytvářejí nové a nové virtuální reality společenského dění dost možná podle zadání šedého pozadí české politiky.

Ano souhlasím s autorem, že takovéto počínání novinářské obce je tendenční, neprofesionální, dlouhodobě neudržitelné a setrvávat v něm je poněkud nešťastné. Soudě podle počtu signatářů petice (pokud i ten není virtuální realitou) mají i své čtenáře. Pro ty ostatní dost možná jejich slova znějí jako agitky Pěvecké divize Českého PEN klubu.

Předčasné volby 2013
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.9. 2013