Bakterie odolné vůči antibiotikům se staly běžnou příčinou úmrtí

17. 9. 2013

Americká vláda odhaduje, že na infekce vyvolané baktériemi odolnými vůči antibiotikům ročně zemře více než 23 000 osob. To je zhruba tolik, kolik jich ročně umírá na chřipku. Výzkumníci z Centra pro kontrolu chorob a prevenci tvrdí, že "čelíme katastrofě".

Antibiotika jako penicilin a streptomycin se stala široce dostupnými ve 40. letech a dnes se jich používají desítky druhů k potlačování bakterií způsobujících různé nemoci, od faryngitidy po mor. Tyto léky jsou považovány za jeden z největších pokroků v dějinách medicíny a zachránily nesčetné množství životů.

Avšak postupem času antibiotika přestávají fungovat proti bacilům, které předtím hubila. Experti konstatují, že tomu napomohlo nadměrné užívání a zneužívání.

Americká zpráva sleduje následky působení 17 nejnebezpečnějších baktérií odolných vůči antibiotikům. Každý rok kvůli nim onemocní dva miliony osob a přinejmenším 23 000 z nich zemře.

Z nich Staphylococcus aureus odolný vůči methicilinu zabije zhruba 11 000 a nový "superbacil" zhruba 600. Posledně zmíněná baktérie odolává i karbapenemům považovaným za jednu z posledních obranných linií.

Pokud se situace bude zhoršovat, může dospět tak daleko, že lékaři budou odmítat operace nebo léčit pacienty s nádory, protože antibiotika oslabené pacienty neochrání před infekcemi.

Situace se u všech baktérií nezhoršuje stejně rychle, u odolného zlatého stafylokoka údajně už nastal ústup, nicméně došlo k výraznému rozšíření mimo nemocnice.

Studie z let 2005-2010 tvrdí, že vepřový hnůj může být příčinou některých stafylokokových infekcí u lidí žijících poblíž hnojených polí. Příčinou je široké užívání antibiotik ve vepřínech a dalších chovných zařízeních, jejichž výsledkem je výskyt léků ve hnoji. Není ovšem jasné, jak dochází k přenosu infekce u lidí bez úzkého kontaktu se zvířaty. Infekce se obvykle šíří sdílením osobních věcí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 17.9. 2013