Knížák ztrácí drive a pro establishment se stává přítěží

20. 7. 2013 / Radim Hreha

Profesor Milan Knížák byl podle svých slov šokován postupem policie při zatýkání Jany Nagyové. "Způsob jakým byla zatčena bezbranná ženská je naprostým vrcholem arogance a brutality. Vrhá nás to zpátky do totalitního režimu. Byl jsem za komunismu mnohokrát zatčen. Policie si ale ani tehdy nedovolila to, co si předvedla nyní. Jde o neuvěřitelnou nehoráznost, drzost a brutalitu, která nemá v civilizované zemi obdoby," prohlásil prý rozčilený Knížák.

Nedovolím si posuzovat zákrok policie, u kterého jsem nebyl. A už vůbec ne na základě emotivní charakteristiky rodinných příslušníků zatýkané osoby.

Exšéf Národní galerie byl zřejmě zákroku přítomen, aneb se nechal unést mediálními výstupy. Buď jak buď, v PR rozhovoru na serveru První zprávy naznačuje, že ztrácí drive a podobně jako řada jeho soukmenovců, zarůstá v papalášské pozici kůlu v plotě.

S jeho trefným přirovnáním života před a po listopadu 89 však nelze jinak, než souhlasit: „Policie si ale ani tehdy nedovolila to, co předvedla nyní.“ Běžný občan (tj. ten, který nemá strach z majetkových přiznání, zavedení fiskálních registračních pokladen, či milionářské daně) by nejspíš dodal, že především politici si tehdy nedovolili to, co předvádějí nyní. Pan profesor to zas tak komplexně jistě nemyslí. Jeho cílem totiž není apel k veřejnosti pro přijetí právního řádu, kde zákony budou platit bez rozdílu pro všechny stejně a jejich dodržování bude vyžadováno. Naopak, jeho evidentním cílem je všemi silami udržet současný společenský marasmus co nejdéle.

Panu profesorovi však uniklo, že veřejnost mezičasem nejen zchudla, nýbrž i mediálně vyzrála. Evidentně neprocítil, že se stává dalším z řad „dezorientovaných papalášů,“ podobně jako klasik v „devět a osmdesátém.“ Důkaz o tom vystavil sám, když uvedl: "Jsem přesvědčen o tom, že by se v této záležitosti měla velmi hlasitě ozvat i veřejnost. Lidé zřejmě zatím dost dobře nechápou, čeho jsme v uplynulých dnech byli svědky. Nešlo o nic jiného, než o zásadní ohrožení demokracie v naší zemi. Lidé by proti tomu měli protestovat všemi zákonnými prostředky."

Autor výroku tak politikům ODS či TOP 09 prokazuje skutečnou medvědí službu. Reprezentanti obou pravicových stran v době svého vládnutí totiž opakovaně neskrývali své pohrdání požadavky a protesty veřejnosti (odborů, občanských iniciativ, profesních sdružení aj.). Tehdy šlo skutečně o faktické ohrožení demokracie, když arogantní a nekompetentní vládu podporovala nedemokratická většina ve sněmovně. Poslance LIDEM totiž nikdo nevolil. To však panu profesoru nevadilo. Oligarchům, vlastnícím média, církevním hodnostářům ukojeným restitucemi, či pravicovým fanatickým žurnalistům ve veřejnoprávních médiích, rovněž.

Z Ústavy ČR, logiky věci a zdravého rozumu (který polistopadoví propagandisté už zase nenávidí stejně, jako kdysi Biľakova a Jakešova kamarila) vyplývá, že nejvyšším zákonným prostředkem jsou volby, ty však bývalý generální ředitel Národní galerie nezmiňuje ani slůvkem. Zřejmě tuší, že veřejnost jeho oblíbence „odmění“ za všechno, co tito dobrodinci pro blaho nás všech a zejména svoje, dosud udělali.

Odpovědnost politických stran a konkrétních politiků za ztrátu důvěry v českou formu demokracie, pan profesor evidentně nevnímá. Pregnantně to dokumentuje svým dalším prohlášením: "V tomto okamžiku by se měli spojit všichni slušní politici bez ohledu na stranickou příslušnost. Měli by se razantně postavit proti podobným excesům. Pokud to neudělají, tak mohou očekávat, že se něco podobného může opakovat. A může to postihnout nás všechny. Václav Klaus má naprostou pravdu. Je třeba vrátit moc v naší zemi do rukou volených zástupců," zdůraznil Knížák.

Autor výroku naznačuje jakési intelektuální přehřátí, když po Nečasovém vládnutí a novoroční amnestii naznačuje obdobně, jako aktivističtí novináři, že širokou veřejnost vnímají jako stádo nespecifikovatelných zvířat. Není se proto co divit, že i v řešení, které nepostrádá logiku a zdravý rozum: "Nepochybně by měli být hnáni k osobní odpovědnosti všichni, kdo tuto otřesnou událost rozpoutali,“ autor ztrácí orientaci v kategorii zodpovědnosti: „Policisté, státní zástupci a především pan vrchní zástupce Ivo Ištvan. A měli by být okamžitě odejít ze svých funkcí," nebere si servítky Milan Knížák.

Knížákovy mediální výstupy v dobách konjuktury české formy demokracie byly zajímavé svou „intelektuální zemitou přímočarostí“ umělce s image pronásledovaného totalitním režimem. Část národa ho evidentně „brala.“ Dnes už je to jinak. TOP management ODS z jeho bludů velkou radost mít nemůže, a pokud ano, tak si zaslouží skutečně dloudobý pobyt v opozici.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 22.7. 2013