Zuby nebrat

21. 6. 2013 / Marek Řezanka

Tak jako měl jasno v případě D. Ratha, má Šafr jasno i ohledně dosavadního největšího politického skandálu v dějinách ČR. Jenom podle něj není skandální chování politiků, ale těch, kteří to chování vyšetřují jako podezření na spáchání trestného činu.

"...Jenže orgány činné v trestním řízení si zvolily jiný postup. V rámci dosud nejrozsáhlejší policejní razie proti desítkám osob provedly teatrální manévry a na Úřad vlády přišla ozbrojená policie. Janu Nagyovou odvedli v noci v poutech, vykonávali rozsáhlou domovní prohlídku a pak ji vezli na druhý konec republiky do policejní služebny, která svým provedením připomíná daleký Balkán. Tam ji zavřeli jako zločince. Nenechali ji ani vyspat... Boj proti korupci začíná být čím dále tím nebezpečnějším zaklínadlem, pod které se schová kdejaká hanebnost. Lidová touha po spravedlnosti je pochopitelná, ale nesmí nás dovést k jakobínskému pojetí státu, kdy kriminalizace je jen výsledkem společenské objednávky a populistického chování státních zástupců. Naším hlavním heslem nemá být boj proti korupci, ale právní stát. Pod emocionální prapor boje proti korupci lze schovat i postupy, jež právní stát poškozují a dělbu moci vychylují nebezpečně směrem k represívnímu aparátu. Státní zástupci a policie nemají co provádět na Úřadu vlády takové šaškárny, které vedou k pádu vlády." (Nečase svrhlo policejní divadlo, nikoliv aféra Nagyové, 19. 6. 2013)

Toto má být vizitka nezávislých médií? Jistě, je možné se zamýšlet, co a proč vedlo k současné politické krizi a co mohlo stát za rozsáhlým policejním vyšetřováním. Ovšem mainstreamová média by si v této fázi vyšetřování neměla hrát na soudce, který předem ví, že zde máme policejní stát, soudní mafii a svatou ukřižovanou vládu, která padla těmto démonům za oběť. Není to náhodou šíření poplašné zprávy a hysterie?

Co ale čekat od médií, když do policie a státních zastupitelství beztrestně kopou sami politici. Kalousek, Nečas, Blažek, Benda. Ti všichni vědí, že policie postupovala neoprávněně, špatně, a že je zde nějaký zakuklený viník v pozadí (nejspíš "socan" nebo "komanč" -- pro tyto pány je to prašť jako bouchni), který pod nosem ministra vnitra (ODS) a spravedlnosti (ODS) sestřelil nebohou vládu, která srdnatě bojovala proti korupci, až ji smetl jeden velký korupční skandál. Největší blaho by prožívali právě tehdy, kdyby se jim současnou aféru podařilo obrátit proti politickému rivalovi.

Zajímavé je, že zatímco v případě Davida Ratha měla v převážné většině média jasno o jeho vině snad minutu po jeho zatčení, nyní se šikují na podporu vlády, která je přece zaručeně nevinná. My opravdu soudy nepotřebujeme. Naše média nám vždy ukážou správnou cestu - ten je lotr, dělejte tytyty a volejte "hurá policii" -- tamten je světec -- křičte "hanba policii". Jak prosté. Jen poněkud mimo rámec toho, jak by měla média veřejnost informovat.

Ale co -- ministr Blažek bude prověřovat postup policie, nejspíš aby se zapomnělo na jeho působení ve vedení podniku Lesy České republiky. Právě hospodaření v Lesích ČR má být jednou z kauz, po níž naše vládními politiky a řadou médií dehonestovaná policie jde.

Pavel Šafr má jasno, že zásah policie byl "nepřiměřený" a vadí mu, že padla vláda, i když "jí ještě nebyla dokázána vina". To by také mohla stávající vláda ještě působit jedno funkční období. Ona nepadla proto, že by jí něco bylo dokázáno -- ale že je tu podezření ze spáchání závažné trestné činnosti. A v takovém případě politici na západ od nás běžně odstupují (i když to také není pravidlem). Místo toho, aby se média investigativně pídila po kauzách, kterým je policie na stopě, houfují se, aby naši "nejlepší a nejdokonalejší" vládu všech dob hájila a nedala na ni dopustit. Ištván a Šlachta budou brzy patrně označeni za nežádoucí "mandelinky bramborové" a "nepřátele lidu".

Fakta nás zajímat nemají?

V případě Davida Ratha jsem nikdy netvrdil, že je nevinný. Ale jsem přesvědčen, že dokud neproběhne soud, je na něho jako na nevinného nutné pohlížet. Je třeba -- navzdory senzaci, že byl údajně chycen za ruku při přebírání úplatku (byl zadržen s krabicí s penězi s tím, že tvrdí, že nevěděl, že se v ní nějaká hotovost nachází) -- prověřit stávající důkazy a nechat na nezávislých soudech, jak rozhodnou.

Podobné je to i v případě současné kauzy. Jedna odlišnost zde ale je.

Veřejnost mohla takřka v přímém přenosu sledovat, jak poslancům, kteří chtěli nějakým způsobem hlasovat, byly nabídnuty určité významné posty -- a jak tito poslanci nakonec hlasovali. Nyní nezbývá než čekat, jak dopadne vyšetřování -- a zda si máme zvykat, že změna názorů za bečičku je standardním politickým postupem, nebo něčím v právním státě naprosto nepřijatelným.

Už v památné komedii "Jáchyme, hoď ho do stroje" se poměrně jasně vymezují různé formy korupce s tím, že nejde jenom o uplácení penězi. Pan Smoljak na dotaz, zda lze za úplatky považovat trhání zubu, když přece doktor pacientovi nic nedává, ale vlastně bere?, odpoví velmi stručně: "Zuby nebrat." Škoda jen, že pro mnoho novinářů tato forma korupce nikdy korupcí nebude a budou hájit vládu držící se zuby nehty u moci. Nejhorší by pak bylo zjištění, že politici, novináři i část veřejnosti mají jedno společné. Totiž to, že v případě, že se jim nehodí do krámu, mají demokracie plné zuby.

Vytisknout