Unesou Češi břímě svobody?

19. 6. 2013 / Karel Dolejší

"Nelze přistoupit k myšlence, že tuto plně svobodnou kontrolu činnosti člena zákonodárného sboru ve vztahu k výkonu jeho mandátu bude provádět na místo voliče jiná složka státní moci, výkonná, prostřednictvím policie či státního zastupitelství, anebo soudy (vyjma pravomoci Ústavního soudu posuzovat ústavnost obecných zákonů). Tyto složky státní moci musí pouze zajistit, aby výkon tohoto mandátu byl plně svobodný, aby člen zákonodárného sboru nebyl vydírán, nebyla omezována jeho osobní svoboda a podobně", uvádí výslovně Pejchal. A cituje klasika, Charlese de Montesquieu, který v knize O duchu zákonů napsal: "I při nejlepších zákonech je nezbytné, aby byli lidé duševně vyspělí. (...) Národům, kteří nebyli zvyklí na svobodu, byla i svoboda něco nesnesitelného. Právě tak je někdy čistý vzduch škodlivý těm, kteří žili v močálovitých krajinách."

Močálovité krajině postkomunismu připisuje ostatně české poměry bavorský deník Mittelbayerische Zeitung v článku s výmluvným titulkem Politsumpf an der Moldau (Politická bažina na Vltavě). Zde se připisují české poměry převládnutí postkomunistických technokratů v české politice, tedy garnitury, do které je třeba řadit vedle Václava Klause také Miloše Zemana. Bavorská moralitka šermuje Masarykem a Havlem, aniž by se blíže zabývala důvody, proč jejich odkaz v české politice neuspěl a v čem je případně (totiž u Havla) nakonec nevěrohodný. A už vůbec ovšem neřeší způsoby, jak z bažiny vybřednout.

Václav Havel je po smrti, takže se ho nyní může dovolávat prakticky každý. Činí tak i Mirek Topolánek, který hovoří o "justiční juntě" a vyjadřuje názor, že takovouto míru "emancipace" represívního aparátu by musel i Havel považovat za politicky nebezpečnou, jakkoliv by se jistě neztotožňoval s praktikami, které se dnes v české politice považují za běžné.

Možnosti jsou zde ovšem myslím nakonec opravdu jen dvě: Buď - jako někteří - trvám zapáleně a fanaticky na tom, že občané za každých okolností "prostě musí přijít k volbám", a tedy i tehdy, pokud žádná z kandidujících stran není prosta individuí, jejichž chování jako volič naprosto nepovažuji za slučitelné s poslaneckým mandátem - ale pak se tedy musím následně upnout na represívní složky, že to "za mne", politováníhodného a opovrženíhodného voličského otroka partají, budou řešit jinými a zčásti velmi nebezpečnými prostředky. Nebo naopak trvám na tom, že je výlučně mým právem a současně občanskou povinností nepodporovat svým hlasem ve volbách žádné takové poslance a strany, kteří se chovají nepřijatelně a zneužívají politickou odpovědnost k handlům a čachrům rozkrádajícím poslední zbytky tohoto státu.

Oslavování, ba heroizace represívního aparátu zasahujícího právě proti politikům, je jen lícovou stranou mince, která má na rubu vyraženo systematické selhávání českého voliče po dobu více jak dvaceti let. Nedokázal se chovat sebevědomě, neuměl vést kampaně za nezvolení alespoň těch nejkřiklavějších případů "osvědčených" korupčníků, ve volbách soustavně hlasoval pro levnou iluzi změny, připadně pochybné tzv.menší zlo. Teď doufá, že to co se z toho vyklubalo za něj rychle všechno napraví policie a státní zastupitelství, že země zase projde nějakou rychlou drastickou procedurou typu Klausovy privatizace, které dal už v minulosti také přednost před postupným a kvalitnějším procesem společenské transformace - a pak konečně nastane ráj na zemi.

To je samozřejmě opět jen další těšínské jablíčko. Ještě jednou zde cituji Pejchala: "Nepovažuji za vhodné, aby člen zákonodárného sboru přijímal od kohokoli osobní výhody v souvislosti s výkonem svého mandátu. Nelíbí se mi, když ukončí svůj mandát z jiných než zdravotních, popřípadě velice vážných rodinných důvodů. Spojovat však tyto skutečnosti s trestní odpovědností dotyčného anebo poskytovatele výhody, prošetřovat způsoby ovlivnění člena zákonodárného sboru a nechat posuzovat policii či státní zastupitelství, zda šlo o dar politické straně nebo nezávislému senátorovi nebo o politickou dohodu nebo o výhodu postižitelnou trestním zákonem, znamená ohrožení svobody kohokoli z nás. Zkusme tuto svobodu unést."

Vytisknout