A co dál, občánku?

21. 6. 2013

Náš politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů -- tak to říká Ústava.

Takže na jedné straně je to soutěž politických stran a na druhé straně si poslanci mohou dělat co chtějí. Mohou přecházet z jedné politické strany do druhé, nebo dokonce si mohou dovolit založit nějakou stranu, která se soutěže politických stran vůbec nezúčastnila. Je to vlastně politická korupce za účelem získání nějakých výhod. (Uvidíme, jak se k politické straně LIDEM zachová prezident při jmenování kandidáta na premiéra.)

Základem každých voleb je volební program politické strany. A ten by poslanci měli ctít.

Za první republiky, která je dávána za příklad demokracie, byl tzv. vázaný mandát. Dnes se nám tvrdí, že tento vázaný mandát byl stranami zneužíván. Jak ale nazvat dnešní zneužívání přeběhlictví a korupce poslanců?

Možná by bylo dobré vázaný mandát opět zavést, aspoň do té doby, než u nás bude fungující demokracie.

Další z možností by mohla být možnost odvolání přeběhlíků voliči referendem v daném volebním obvodě.

Anebo co tak přidat do Ústavy prostinkou větu:

"Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v souladu s volebním programem politické strany za kterou jsem byl zvolen a to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Nu a co, když politická strana změní svůj volební program, jako např. byly "dary" církvím? Pak by bylo alespoň slušností se zeptat občanů formou referenda, co na to říkají oni.

P.S. ale už slyším názory odborníků a zejména zákonodárců, že jim jejich nadřazenost nad občany nikdo nebude brát. Ty pašalíky patří přeci výhradně jim.

Vytisknout