Politici jsou nepoučitelní a v české politice je možné vše

17. 6. 2013 / Boris Cvek

Dnes jsem se na Primě v debatě mezi Miroslavem Kalouskem a Michalem Haškem dozvěděl dost zajímavých věcí. Jednak Hašek použil starou osvědčenou taktiku českých politiků, kterou už delší dobu nenávidím: když se poukáže ze strany koalice na to, že i opozice udělala v době svých vlád něco špatně, tak se opozice srdnatě bije za to, že to bylo jinak a že její vládnutí bylo v pořádku. Divák nebo posluchač ovšem cítí, že to v pořádku nebylo, ale že pokud by to snad mělo v pořádku být, pak je v pořádku i to, co dělá teď špatně koalice a je vůbec v pořádku, když politici dělají špatné věci. Čili naděje v to, že by se opozice mohla poučit ze svých chyb, je nulová, bude je opakovat, nepřizná si je. Marně člověk čeká odpověď: ano, my jsme to udělali kdysi stejně špatně, jako to teď děláte dnes vy, ale příště to už neuděláme, poučili jsme se ze svých chyb.

S pádem Nečasova kabinetu a předčasnými volbami se tedy podle této logiky můžeme těšit na reprízu Grossovy a Paroubkovy vlády. Nicméně nemusíme zoufat, neboť Miroslav Kalousek na Primě názorně ukázal na Masarykovi, podle Kalouska "vzoru republikánských ctností", že k dokonce i Masaryk uplácel poslance, aby změnili svůj názor, a že to se prostě v politice stává. Je tedy možnost sehnat z nesourodé skupiny poslanců, kteří se v průběhu tohoto volebního období odštěpili ze stran, za něž byli zvoleni, nebo konečně i z poslanců současných VV, když už k tradicím krátké existence VV patří právě štěpení, nějakou většinu 101 poslanců. Názor, že by bylo dobré nějaké pokračování vlády ODS+TOP09+LIDEM, konkrétní poslanci nemuseli mít ještě včera, ale to se přece dá změnit do zítřka. Nevím ovšem, jaký druh politického "dealu" plánuje udělat nový "navrženec" za ODS s prezidentem Zemanem, aby ho přesvědčil znovu instalovat vládu, závislou na nikým nevolené straně LIDEM, kterou prezident přece tak pohrdá, ale snad i to je možné, protože možné je přece všechno, když má člověk toho Masaryka.

Jestliže Miloš Zeman dosud působil dojmem, že se cítí nějak úzko ve svých podle něj asi malých pravomocech, tak nyní přišla chvíle, kdy se může plně realizovat. Je zcela na něm, koho jmenuje novým premiérem, a po třech neúspěšných pokusech (nominant se svou vládou nezíská důvěru Sněmovny), pokud se nemýlím, dojde k předčasným volbám, i kdyby se to dnešní koalici sebevíce nelíbilo. Ostatně myslím, že pokud by prezident hned na začátku dal najevo, že nejmenuje nikoho ze současné koalice, TOP09 a zřejmě i ODS by přistoupily na rozpuštění Sněmovny a předčasné volby vcelku ihned.

Zcela jinou otázkou je to, jak bude pokračovat vyšetřování případů, spojených s paní Nagyovou. Může to dopadnout jako v případu CASA a Parkanová, na který se zřejmě už zapomnělo. Za rok dva nikdo nemusí už vědět, proč vlastně Nečasova vláda padla a může si to plést s tím, že důvodem byl Nečasův homofobní rozhovor pro gay časopis LUI (což ale ve skutečnosti byl údajný důvod pádu premiéra Topolánka, a ten rozhovor samozřejmě nebyl vůbec homofobní). Může se ale stát také to, že policie opravdu bude úspěšně rozplétat chobotnici kmotrů a dojde až tak daleko, že nám začne v předvolební kampani odvádět z tribun a zatýkat, a to plným právem, kandidáty politických stran. Všichni tak nějak víme, že tahle země je zkorumpovaná od shora až dolů a že opozice i koalice svorně chápou sněmovní volby a místa v exekutivě pouze jako výtah ke zdrojům, korumpovat se přece nedá ze vzduchu. Podle současných pravidel hry prostě rozkrádání veřejných peněz není nebo aspoň nebylo chybou, ale politickou nezbytností pro všechny ty "dealy" s masaryky v kapse.

Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Prezident Miloš Zeman ve funkci
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 17.6. 2013