Zdrojem nepokojů ve Švédsku "jsou sociální problémy"

26. 5. 2013

Švédské hlavní město Stockholm bylo postiženo po dobu šesti nocí vážnými nepokoji. Bylo vypáleno až 200 automobilů, byly podpáleny školy, policejní stanice a restaurace a přes deset policistů bylo zraněno. Policie odhaduje, že nepokoje páchá asi 300 mladých lidí. Z nich bylo 30 zatčeno.

Nepokoje, které začaly na stockholmském předměstí Husby, se rozšířily na předměstí více než desítky dalších švédských měst.

Švédsko má snad nejliberálnější imigrační politiku ze všech zemí světa. Od roku 2012 přijalo více než 11 000 uprchlíků ze Sýrie a za poslední dvě desetiletí přijalo více než 100 000 Iráčanů a 40 000 Somálců. Švédsko má 9,5 milionu obyvatel. 1,8 milionu z nich jsou přistěhovalci první či druhé generace.

"Tohle je země, která zachází s přistěhovalci snad nejlépe," říká Mohammed Hassan, Bangladéšan, který studuje v nové knihovně ve čtvrti Husby. "Je to tu daleko lepší než v jakékoliv jiné evropské zemi."

Takže je pro mnoho Švédů šokující, jak silný je mezi přistěhovalci resentiment vůči nim. Aleks, jehož rodiče pocházejí z Kosova, říká: "Nenávidím policii. Myslím, že podpalování automobilů by mělo přestat, ale nemyslím, že by mělo přestat házení kamením na policii."

Nepokoje vznikly proto, že policie střelbou usmrtila devětašedesátiletého Portugalce jménem Lenine Relvas-Martinas. Jeho sousedi jsou stále ještě rozčílení: "Policie se tu chovala jako opravdové svině. Vypadalo to, jako kdyby tu byla obrovská skupina teroristů, ne jeden člověk s malým nožem," stěžuje si Miloš, 73, soused Relvase-Martinase od roku 1984. "Kdyby to byl Švéd, tak ho nezastřelí. Je mi to naprosto jasné."

Martins stál na balkóně a hrozil nožem, poté, co se pohádal s místními mladíky. Policie mu vtrhla do bytu a zastřelila ho před jeho finskou manželkou. Tvrdila, že manželka byla v ohrožení. Ta to popírá.

Policie pak situaci v neděli ještě zhoršila údajnými výroky, že mladí lidé, kteří páchají nepokoje, jsou "opice" a "černoši".

"Oni tady lidi zatýkají, svléhají je donaha a opravdu je ponižují před vašimi přáteli," stěžuje si Yusuf, mladý Somálec. Yusuf v minulosti bydlel v Birminghamu, v Husby se mu to zdá o hodně lepší. A není pochyb, že Husby má daleko lepší infrastrukturu než deprivované oblasti v Británii. Ale Husby je daleko segregovanější. Asi 85 procent lidí, kteří bydlí v Husby, má cizinecký původ.

"Politikové mají špatnou strategii. Chtějí lidem pomáhat, ale lidem se nedá pomoct, když jich 30 000 - 50 000 nacpete do jediného místa," stěžuje si švédský malíř pokojů v místní knihovně.

Calima Salazar, která pracuje v organizaci Fryshuset, organizaci pro mladé lidi, vysvětluje: "Pro mnoho lidí, kteří žijí v segregovaných oblastech, jsou jediní Švédi, s nimiž se setkávají, policisté či sociální pracovníci. Je neuvěřitelné, jak málo z nich má švédské přátele."

Nerovnost vzrostla ve Švédsku za posledních deset let podle OECD o hodně rychleji než v jiných rozvinutých zemích. Podle OECD to způsobilo snížení daní, které vedlo k omezení sociálních dávek.

Podle oficiálních statistik je v Husby více než 10 procent lidí ve věku od 25 do 55 let nezaměstnaných. Nezaměstnanost ve Stockholmu jako celek je 3,5 procenta. Ti, kteří v Husby mají zaměstnání, vydělávají o 40 procent méně než je stockholmský průměr. Jenže více než 25 procent obyvatel Husby má jen maturitu. Ve Stockholmu jako celek žije lidí jen s maturitou pouhých 10 procent.

Esmail Jamshidi, třiadvacetiletý student medicíny, který se narodil v Husby a vychodil tam školy, vysvětluje, že mentalita přistěhovaleckého ghetta je velmi nedávná věc: "Přijíždějí sem imigranti, a většina z nich po deseti či dvaceti letech Husby opouští. Velmi malé procento lidí tu zůstává. A pak ve světě vznikne nová válka a přijde další skupina lidí a zase, drtivá většina z nich si polepší a odejde jinam. Problémy vznikají s těmi, kteří si nepolepšili a v Husby dlouhodobě zůstávají".

Starší generace přistěhovalců se zdá být hněvem imigrantů právě tak překvapena jako Švédové. Ali, majitel Café Unic, perské kavárny na hlavním náměstí v Husby, říká, že se pokoušel žít v Americe, ale vrátil se do Švédska: "Miluju tuto zemi. Myslím to vážně," říká. "Říkám svým dětem každý den, nezapomínejte na to, že jste se narodili tady, ve Švédsku. Miluju tuto zemi za to, jak ji zkonstruovali, protože mé daně a daně jiných lidí způsobují, že všichni mají příjemné místo, kde mohou žít. Je to velmi, velmi krásné a strašně dobrý nápad."

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.5. 2013