Tahle Země není na prodej

24. 5. 2013 / Marie Fareh

25. května 2013 proběhne po celém světě Pochod proti společnosti Monsanto. Myšlenka na pochod vznikla v USA, ale rychle našla odezvu ve stovkách měst po celém světě. Minulý týden se po váhavém vyčkávání připojila také Česká republika, na pochod se chystají v Praze. Ptáte se, proč jedna společnost vyvolala takovou bouři nevole?

Monsanto je nadnárodní americká společnost podnikající v agrárním sektoru, agrochemickém průmyslu a oblasti biotechnologií, farmaceutik a geneticky modifikovaných potravin. Je to jeden z největších producentů fosfátových herbicidů, pesticidů, hnojiv a dalších ropných derivátů a zdaleka největší producent geneticky modifikovaných plodin. (zdroj Wikipedia)

Ne každý zlatý kukuřičný klas se však třpytí. Masku oficiálního tvrzení, že geneticky modifikované potraviny jsou klíčem k nasycení hladovějícího třetího světa, poodkrývá například dokument Svět podle společnosti Monsanto (jeho autorce, investigativní novinářce Marii-Monique Robinové, byl letos francouzskou vládou udělen Řád čestné legie). Patentovaná semena musí být každý rok zakoupena znovu (o tom, že se jiná cesta nevyplácí, se přesvědčil například americký farmář Vernon Hugh Bowman, který musí za použití druhé generace semen zaplatit Monsantu pokutu ve výši 85 000 dolarů). Místo ubývajících hladových tak narůstá počet závislých či krachujících zemědělců.

Působení ve firmě Monsanto se přesto zdá být výbornou referencí pro získání pozice v Organizaci pro kontrolu potravin FDA, což by vysvětlovalo, proč veřejné výzkumy dlouhodobých účinků modifikovaných potravin nejsou v běžném menu vítané a geneticky modifikované složky potravin nemusejí být v USA, narozdíl od Evropy, označené na obalu.

Snaha Monsanta o nedotknutelnost je nenasytná. Nedávno byla korunována dalším úspěchem v podobě zákona s přílepkem přezdívaným "Monsanto Protection Act", díky kterému nemusí ministerstvo zemědělství zakázat užívání GMO plodin ani na základě rozhodnutí soudu. Ale snaha centralizovat, ovládat a zpeněžit vše do posledního smítka nezná zábran a všemocná chapadla dosahují daleko za hranice Spojených států.

Na pořadu dne je momentálně dohoda o transatlantické zóně volného trhu, která by mohla otevřít dveře jak GMO potravinám, tak patentování semen. Na Evropskou unii doráží návrhy na registrování semen, jehož následkem by bylo jakékoli uchovávání či výměna semen nelegální. Skoro to vypadá, jako by nadnárodní koncerny sondovaly, jak daleko je necháme zajít. Česká republika je pro svůj příznivý postoj k pěstování geneticky modifikovaných potravin některými označována za trojského koně americké lobby. Dlužno podotknout, že na vysloužení takové pocty česká vláda dlouhodobě pracuje.

I kdyby se podařilo zachovat širokou paletu volně šířených semen, pěstování je ohroženo i jinak, a to vysokým úbytkem včel. Podle některých vědců jsou za epidemii zvanou Colony Collapse Disorder (loni v USA uhynula třetina včel) zodpovědné neonikotinové pesticidy, kvůli kterým včely ztrácejí orientaci. Americkou vládu studie nepřesvědčila. Evropská unie přijala v dubnu dvouletý zákaz těchto pesticidů, ale jiný černý kůň společnosti Monsanto, pesticid Roundup, je nadále věrným společníkem většiny zemědělců i zahrádkářů.

A tak někteří říkají dost. V Americe jdou na pochod proti Monsantu, protože se jim plíživě rozlezlo až do talířů. Můžeme využít toho, že jsme o krok pozadu, a vytvořit si takové podmínky, ve kterých pro něj nebude místo. Možnost vyslovit nahlas svůj postoj máme všichni. Každou utracenou korunou dáváme najevo, na čí straně stojíme. Můžeme ukázat, že nepotřebujeme ani nevyzpytatelné GMO potraviny, ani jedovaté pesticidy. Jeden pochod samozřejmě nic nezmění, ale je to dobrý odrazový můstek, jak vzít věci do vlastních rukou a všemi prostředky informovat a probouzet lidi kolem sebe. Jak (znovu) objevovat způsoby využití darů přírody bez jejich mrzačení. Jak v sobě najít pokoru a úctu před životem kolem nás a ohleduplnost k budoucím generacím. Protože život se nedá patentovat.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 24.5. 2013