Infrastrukturní projekty jako nástroj stimulace ekonomiky

20. 5. 2013 / Jan Čulík

K argumentu, který přednesl v pondělí Miloš Zeman na Žofínském fóru, že totiž nejvýraznější možností, jak vyvést zemi z hospodářské krize, je politika strategických investic do infrastruktury, která může mít co největší návratnost, je nutno dodat, že na něm není nic světaborného - Německo má takovou strategii už přes třicet let a zřejmě právě proto se hospodářské krizi dokázalo vyhnout. Projekty to ovšem musí být inteligentně vymyšlené, nikoliv megalomanské a už vůbec to nesmějí být příležitosti k rozkrádání investic. O stimulaci ekonomiky rozumnými infrastrukturními projekty se hovoří v Evropě už docela dlouho. Na Britských listech často poukazujeme na názory uznávaného mezinárodního ekonomického odborníka na Českou republiku Martina Myanta, který už léta argumentuje, že pro českou ekonomiku jsou důležité strategické investice, například do vzdělávání (proč skoro z mladých lidí dodnes v Česku neumí anglicky?) nikoliv škrty.

Je pravda, že je známo, že motorem vytažení z krize je stavebnictví, proto jen docela logické, že Zeman hovoří o velkých infrastrukturních stavebních projektech. Jenže v dlouhodobější perspektivě je nutno investovat do rozvoje znalostní ekonomiky, do čistého vědeckého výzkumu a modernizace univerzit. Nemluvě, samozřejmě, o zoufale chabé jazykové výbavě obyvatelstva, kterou si malá země nemůže dovolit.

Z toho hlediska je záslužné, že Miloš Zeman upozornil na význam strategických investic pro oživení ekonomiky. Že se konečně v této věci někdo rozumně ozval. Teď by ovšem měla vzniknout rozumná veřejná diskuse, kam nejlépe by investice měly jít.

Martin Myant, ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty

Vytisknout