Hrst vzpomínek na Milana Valacha

20. 5. 2013 / Karel Dolejší

Milana Valacha jsem poznal v roce 1990 na jednom z tehdejších bouřlivých a amatérských politických shromáždění, kde kladl velmi promyšlené dotazy a nabízel časopis Alternativa. Velmi brzy jsme se nadlouho spřátelili. Docházel jsem za ním na jeho tehdejší pracoviště v Akademii věd, kde jsme v podvečerních hodinách spolu s dalšími akademiky a budoucími pedagogy Masarykovy univerzity (Jaroslav Hroch, Dušan Lužný, Petr Jemelka a další) vedli debaty o filosofii a politice. V době, kdy jsem zanechal studia na VUT a pracoval na nočních směnách jako dělník v tiskárně Typografia, mě kontakt s těmito lidmi udržoval v odhodlání věnovat jakžtakž ušetřené síly studiu a úspěšně absolvovat přijímací zkoušky na Masarykově univerzitě.

Milan Valach byl učitel. Ke kvalitám učitele patří schopnost vysvětlovat tytéž věci neúnavně stále dokola. Tato schopnost mu věru nechyběla a nepochybně i proto ovlivnil svou prací velké množství mladých lidí. Jeho tvrdošíjné prosazování přímé demokracie jako univerzálního receptu na veškeré problémy současného lidstva možná někdy působilo poněkud zjednodušeně a zaťatě; přesto jsem nikdy nepochyboval, že to co říká myslí stoprocentně vážně a rozhodně tím nesleduje žádné postranní úmysly. Byl neúnavným obhájcem lidské svobody a důstojnosti. Myšlenky přímé demokracie prosazoval po třiadvacet let a nepochybuji, že se ho muselo velmi dotknout, když se jich v nedávné době zcela účelově chopily některé naprosto neseriózní subjekty, pro něž jde o pouhé lákadlo a třešničku na propagandistickém dortě, jako tomu bylo kdysi s myšlenkou dělnické samosprávy mezi ruskými bolševickými aparátníky. S něčím takovým neměl Valach nikdy absolutně nic společného a on ani Hnutí za přímou demokracii za toto zneužití ani v nejmenším nenesou žádnou odpovědnost.

Zpráva o úmrtí Milana Valacha v pouhých sedmapadesáti letech mě opravdu zasáhla a velmi lituji, že se s člověkem, který mě v jednom z rozhodujících období mého mládí zásadním způsobem ovlivnil, nebudu už moci nikdy potkat a vyměnit si názory.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 20.5. 2013