Na které obory by se měla zaměřit veřejná podpora výzkumu a vývoje v České republice?

20. 5. 2013 / Václav Hořejší

Spektrum oborů, v nichž se provádí základní a aplikovaný výzkum, je z hlediska našich podmínek a historického vývoje v zásadě přiměřené.

Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi i nadále nízký a veřejné prostředky investované do této oblasti zůstávají daleko za dlouhodobě deklarovaným cílem (1% HDP).

S ohledem na stávající charakter českého průmyslu si myslím, že nynější poměr financování základního a aplikovaného výzkumu a průmyslového vývoje a inovací z veřejných prostředků je nepřiměřený (příliš mnoho jde na podporu vývoje a inovací). Bylo by zásadně chybné odvádět další finanční prostředky životně důležité pro podporu akademického výzkumu do průmyslového vývoje a inovací.

Je třeba si uvědomit, že v ČR je skoro 14% firemního výzkumu a vývoje placeno z veřejných prostředků (průměr ve vyspělých zemích je cca 7%, leckde je to i méně než 3%).

Je třeba s velkou opatrností přistupovat k politickému axiomu o údajné rychlé a efektivní návratnosti veřejných prostředků vložených do podpory průmyslového vývoje a inovací. Stát by měl spíše legislativními opatřeními usnadňovat a stimulovat vlastní investice výrobních podniků do průmyslového vývoje a inovací. Ve skutečnosti tyto nástroje již existují (dvojí odpočet z daňového základu) a jsou mnohem lepší než státní dotace.

Je třeba neustále zdůrazňovat, že snad nejdůležitějším, i když často nepochopitelně přehlíženým "produktem" univerzitních i neuniverzitních výzkumných institucí jsou především vysoce kvalifikovaní mladí odborníci, z nichž většina se uplatní v praxi (high-tech průmysl, průmyslový výzkum a vývoj, management).

Je třeba přiznat, že celkově úroveň českého výzkumu až na výjimky stále zaostává za světovou špičkou (je ovšem dobré, že na českých výzkumných institucích působí mnoho, snad dokonce většina, týmů, které se dají označit za solidní (západo)evropský průměr.

Systematický tlak na zvyšování této úrovně prostředky osvědčenými v nejvyspělejších zemích by měl být hlavní prioritou státní politiky v oblasti výzkumu a vývoje. Toto zvyšování úrovně se neobejde bez dalšího zvyšování investic do této oblasti a bez přísného a systematického vyhodnocování produktivity výzkumných institucí, a to až na úrovni jednotlivých výzkumných týmů.

Je naprostou iluzí byrokratů, že se zvýšení úrovně naší vědy a výzkumu dosáhne nějakým pouhým přeléváním peněz od jednoho subjektu ke druhému. To je velmi snadné, ale k cíli vedou jen mnohem náročnější, aktivní a systematické přístupy založené na eliminaci slabých týmů a institucí a jejich náhradě výrazně lepšími a perspektivnějšími, vedenými mladými lidmi (Čechy i cizinci), kteří úspěšně absolvovali dlouhodobé postdoktorální pobyty na špičkových světových výzkumných institucích.

Velké finanční prostředky, které se mají v nejbližších letech investovat do výzkumné infrastruktury ze strukturálních fondů EU, musí sloužit svému původnímu účelu, tedy rozšíření a zkvalitnění výzkumné základny v ČR.

Je nepřijatelné, aby důsledkem vybudování těchto nových kapacit bylo na druhé straně ochuzení či dokonce likvidace kvalitních stávajících výzkumných institucí. Na druhé straně je zde šance, že prostředky potřebné na podporu těchto nových infrastruktur by mohly být získány likvidací stále ještě bohatě existujícího "suchého dřeva".

Vytisknout