Kapitalismus a člověk aneb Komunistům nezávidím

13. 5. 2013 / Karel Hoff

Interakce mezi kapitalismem a člověkem popsána byla již hutným počtem slov, těžko nějak přispěti. Přesto: Před časem klopýtl jsem na internetu o stránky Osel.cz., což zkratka anglického Objective Source E-Learning. A hle, americký antropolog Robert Wald Sussman z Washington University v St. Louis spolu se svou kolegyní Donnou L. Hartovou z University of Missouri z téhož města v knize "Man the Hunted" (česky asi jako "člověk lovený") se snaží dokázat, že teorie "genu sobectví" jest mylná, neboť už australopitéci, kteří se na Zemi objevili před sedmi miliony let, aby za dalších pět milionů zmizeli, nebyli žádní lovci; z pestrého spektra australopiteků a jejich příbuzných vybrali jako předností objekt svého zájmu druh Australopithecus afarensis.

Ten se objevil poprvé před 5 miliony roků a obýval Zemi až do doby před 2,5 miliony let. Patří k jedněm z nejdůkladněji prozkoumaných předků člověka. Tito prckové, dospělci výšky mezi 90 cm a 150 cm, s váhou 30 až 50 kg sice chodili po dvou, ale poněvadž dlabali ořechy a ovoce, sem tam si hupsli i na strom. Lovit nelovili, sami měli co dělat, aby se nestali kořistí. Proto se prý museli chovat kolektivně, což jest proti C. R. Dawkinsově teorii sobeckého genu, rozvinuté v knize Sobecký gen (1976).

Tož to mě překvapilo, už od časů Bernarda Mandevilla (1670 -- 1733) byl gen egoismu prohlašován za motor lidské civilizace -- a nyní se na záležitost nahlíží úplně obráceně, k čemuž dobří i australopithekové! Juknu na aktuálně.cz a tam psáno, že je v EU 26, 5 milionů lidí bez práce. Cvak, a vzpomínka na text kanadského humoristy Stephena Leacocka (1869 -- 1944). V povídce Veliký detektiv píše: "Kdysi existovalo prosté a snadné rozuzlení kriminální zápletky, které spočívalo ve zjištění, že vrahem byl "neznámý pobuda"... Jenže dnes vyšli všichni ti pobudové z módy. V době, kdy sto milionů chudáků čeká na podporu v nezaměstnanosti, netroufáme si zaměstnat je jako vrahy v detektivkách..." (Literární poklesky, Kapka, Mladá fronta 1963, str. 99 -- 100). Pic kozu do vazu! Současní kapitalističtí ideologové mají podobné dilema. Vyzvedávání genu sobectví, podkladku to "amerického, potažmo kapitalistického snu" v době, kdy miliony chudáků čekají na podporu v nezaměstnanosti, nejeví se býti zrovna tím pravým ořechovým. Proto také raději se uvádějí počty nezaměstnaných v procentech. 20% nezaměstnaných vypadá lépe než 20 milionů. Je-li nezaměstnaných 20 lidí ze sta, pak je 80 pracujících, to dá rozum. Navíc se s procenty dá pracovat, stačí změnit, tedy zmodernizovat, metodiku výpočtu -- a hned je nezaměstnaných toliko 15%, čili 15 ku 85! S procenty a tzv. indexy se dají činit divy, je daleko snazší upravit metodiky výpočtu, než-li zaměstnat miliony lidí. Jest přece vyloučeno, aby trpěly kapitalistické korporace sníženými zisky na úkor slušného žití obyčejného člověka. Jakákoli bída vládnutí hoří tímto pádem jasem budoucích nadějí. Zvláště když máme v čele vlády premiéra, který vážně věří, že komunisté zdevastovali tuto zemi. Jistě pro tým jeho odborníků nebude problémem nalézt texty ekonoma, ing. Fr. Nevařila, jež mu otevřou aspoň oči, když už ne rozum; tam, obávám se, zřetelné těžké kalno! Je-li pravda, a proč by nebyla?, že komunisté po sobě zanechali společenský majetek za 12 bilionů korun, pak čerpáme znalosti o významu slova devastace ze zatraceně odlišných Slovníků cizích slov. V tom mém: devastace ž. zpustošení.

Než o první části článku totě stačí, člověk prostě nikdy neví, zavírá se i za tykadla. I pokročme k aneb:

Ostravský sjezd ČSSD definitivně zabouchl dveře za iluzí "socanské" levicovosti. Když ČSSD vyhraje volby, utvoří vládu s tzv. středopravými stranami a la lidovci, možná i někdo další, "Zemanovci" a komunisté nepřipadají v úvahu. Leč, bůhví, kolik hlasů bude mít případná jakože levostředová koalice, proto tichá podpora komunistů nebude k zahození. Dáme jim místopředsedu Parlamentu a nějaké to místečko v posledních státních podnicích. Uvidíme, co s nimi udělají, peníze zde proudí, možná odolají, v lepším případě nikoli. A je po nich, média s chutí po každém takovém špeku skočí s mocnou vervou! A i kdyby to tak libě neprobíhalo, nějaký ten takořka levicový návrh vlády budou muset podpořit! Když ne, je po nich také. Vskutku komunistům není co závidět. Můj osobní názor zní: Nestojí o vás, vykašlete se na ně! Pravda, je tu tzv. obyčejný člověk, cože dělati s tímto? Tož tady, babo, raď. Já tady od toho nejsem, trn si budou muset komunisté vytrhnout sami. A musí být velmi obezřetní!

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 13.5. 2013