Povinně dělená menstruace, aneb I muži musí mít své dny

13. 5. 2013 / Karel Dolejší

Mezi primáty bychom sotva našli nějaký druh, kde péče o dítě ve velmi raném dětství za normálních okolností nepřipadá automaticky matce. Není ovšem nikde psáno, že se na tomto "přirozeném" uspořádání musí dogmaticky trvat i v lidské kultuře. Lidé mají možnost tento model prakticky libovolně obměnit, což ale v žádném případě ještě neznamená, že by k tomu mohli být šmahem a bez výjimky nuceni.

Pokud jde o slavné kvóty v politice nebo byznysu, v prvé řadě je třeba vidět, že se týkají veřejných institucí a rozdělení moci v nich mezi pohlavími. A přicházejí po poměrně dlouhém období, v němž se postava političky nebo manažerky postupně měnila z exotické rarity v cosi zcela normálního. Stanovit nakonec kvótami povinně paritní zastoupení v mocenských funkcích pak nemusí být na škodu. Ostatně nejde zde o žádný zásah do něčího soukromí, ale o instituce, které se svou praxí z podstaty dotýkají každého a tak je také ve veřejném zájmu kvůli mocenské rovnováze stanovit paritu.

Zda má být také rodina předmětem obdobného typu intervence, to je ale podstatně složitější a ošemetnější otázka. Jaký je vlastně veřejný zájem na tom, aby v této sféře mělo prioritu schematické přinucení zvnějšku namísto dobrovolné domluvy mezi partnery, případ od případu? Vždyť existují také otcové - a není jich zrovna málo - kterým by péče o velmi malé dítě v zájmu samotného dítěte rozhodně svěřena být neměla. Co je zde pak důležitější - zájem dítěte, nebo papalášská vášeň glajchšaltovat?

Protofašista Okamura si pro svou hru "Ukážu vám, koho smíte nenávidět" nedávno našel nový terč: Po etnických menšinách se jím nově staly i matky na dávkách, které podle něj "parazitují" na sociálním systému. Na řeči o "parazitování" ovšem nemá Okamura žádný patent, poněvadž ho - v úplně stejné hře - o půl míle předběhl stínový ministr ČSSD Mládek, který takto ocejchoval pro změnu podnikatele. Jestliže senátor Okamura teď vede takové nechutné a neslýchané řeči (senát je zajisté plný zralých, moudrých a příkladných osobností...), podle všeho tím míří na konkrétní voličskou skupinu ochotnou na tyto kecy slyšet - stejně jako Mládek kalkuloval s odvedením kolektivního hněvu zaměstnanců na skupinu, o jejíž přízeň se nechce ucházet. Za této situace je zavedení direktivně povinné dělené rodičovské dovolené snad úplně nejlepší věc, jakou si Okamura a spol. může přát. Ti, kdo dosud neměli žádný nebo jen minimální problém s faktem, že kolem nich existují alternativní rodičovské modely, by přijetím inkvizičního návrhu ČSSD mohli změnit názor a dosavadní toleranci odhodit, což by pravděpodobně vyústilo v celkovou radikalizaci. Vy nás nutíte, abychom i doma žili podle vašich představ, politizujete naše soukromí - a my vám za to nakopeme pozadí, bude reakcí těch nejnaštvanějších, jež se dosti pravděpodobně promítne i do volebního chování. Jiní nezajdou tak daleko, nicméně míra jejich akceptace feministických hodnot se výrazně sníží, protože je začnou vnímat jako ideologii, jejímž cílem je direktivně intervenovat do soukromí a zneplatňovat jejich osobní volby, aniž se někdo alespoň zeptal na jejich vlastní názor.

Sociální demokraté argumentují skandinávským modelem. Jestliže skandinávské společnosti dospěly ke konsensu, že je třeba zavést právě takovéto rigidní a jednobarevné uspořádání, je samozřejmě věcí pouze jejich rozhodnutí, že ho zavedly. Česká společnost s historicky dosti odlišnou zkušeností, pokud jde o neomezený státní intervencionismus do osobní sféry, však, obávám se, má k takovému konsensu velmi, velmi daleko. Nařízeními se odlišné názory a přesvědčení, v tomto případě nikoliv a priori škodlivé, nikdy neodstraní; ještě tak nanejvýš získají punc zakázaného ovoce a s ním i dodatečnou atraktivitu. Dokonce i prorok Muhammad uznával, že moc se k prosazování hodnot vlastně nehodí, a hlásal, že ve věcech víry nemá být žádného přinucení. Čeští sociální demokraté zatím bohužel ještě nedospěli ani na úroveň raného islámu. Domnívají se, že věci feminismu prospěje, když lidem zakáží, aby se o své vůli a bez jakékoliv mocenské sankce dohodli třeba i na tradičním modelu péče o dítě. Džihád na druhou.

Jestliže vůbec nezáleží na konkrétních prvcích státem jednotně vnucovaného uspořádání rodčovského vztahu, může se ovšem nakonec odhlížet prakticky od všeho, včetně biologicky daných odlišností mezi pohlavími. Takže očekávám, že hned do následujících parlamentních voleb půjde ČSSD s návrhem zákona, podle nějž musejí muži každý sudý měsíc povinně menstruovat - a podělit se o povinnosti, které se až dosud skandálně týkaly pouze jediného pohlaví...

No řekněte - copak tohle nebude jedině spravedlivé?

Vytisknout