Nechci "veřejnoprávní katolickou televizi". Chci zpět Českou televizi. Chci televizi veřejné služby.

14. 5. 2013 / Štěpán Kotrba

Prý na popud šéfredaktora náboženského vysílání, děl ten nebohý muž na sebepropagačních stránkách ČT. Církev pouze vyhověla. Jak podlézavým způsobem, je její problém, ale svědčí to o její upřímné snaze okupovat vysílací čas, kdykoliv je to možné. "Dvě hodiny darovaného vysílacího času" (tvrdí bývalý člen poradního panelu generálního ředitele ČT a pedagog FSV UK Milan Šmíd) a intenzivní mediální promo ČT se hodí vždy k prokázání vlivu -- i nad jinými církvemi a náboženskými společnostmi. "Pýcha ale někdy předchází pádu a povyšování ponížení dojde." (Přísl. 16:18)

Problém ČT ovšem je, že nedosti na propůjčení vysílacího času mimo křesťanské svátky katolické propagandě bez jakékoliv korekce, Česká televize dle mého názoru zneužila mši svatou ještě k vlastnímu marketingu, k posvěcení postaviček animovaných seriálů pro děti a neostýchala se přivléct do korunovační katedrály Sv. Víta, kterou mnozí chápou jako jeden ze symbolů české státnosti, i propagační panel s logem. To je naprosto nevkusné.

To, co mne vede k napsání stížnosti, je ale aktivita generálního ředitele při napsání žádosti. Česká televize se tímto riskantním krokem, mediálně naprosto nepromyšleným a směšným, vystavila veřejnému zostuzení, zpochybnění vyváženosti svého programu i zpochybnění konfesní neutrality. Zpochybnění samé podstaty veřejné služby.

Spisovatelka Lenka Procházková, sama věřící křesťanka, konstatovala 4. 5. veřejně, že "mše za Českou televizi bude mší polní, jako požehnání zbraním plošného dopadu". Že "bude oslavou strachu", "zádušní mší za svobodu slova", "kterou chce arcibiskup stvrdit své vítězství nad českými médii", tvrdila Procházková. "Veřejnoprávní katolická televize" podle Procházkové "rezignovala na sdělování pravdy, přináší nám zkreslený obraz světa a musíme pravdu hledat sami."

Zdroj ZDE

Mirka Spáčilová komentovala mši v Mladé frontě Dnes 6.5. slovy "Jedni v ní mohou vidět svatokrádež, druzí jenom výraz hloupého nevkusu, v každém případě však přinesla bizarní úkaz." "Jestliže televize, ze své podstaty povrchní a pomíjivé, lezou ke křížku věčnosti dovolávajíce se ochrany nebes, budou na tom asi vážně zle." "Jen Bůh sám ví, co si o tom myslel. Ale peklo se muselo za břicho popadat, když vidělo ty konce: Večerníček coby hrdina protikomunistického odboje oslavovaný modlitbou na půdě důstojného chrámu s hroby českých králů," konstatovala Spáčilová.

Novinář Dušan Kütner, bývalý redaktor ČTK, konstatoval, že "žurnalisté i diváci by měli poděkovat tomu nahoře za to, že již máme oslavy šedesátého výročí za sebou, takže se z veřejnoprávní obrazovky zase začneme dozvídat i o něčem jiném než o České televizi." Svůj komentář pro E15 nazval "Nanebevzetí České televize". Jelikož kardinál zároveň při mši požádal veřejnoprávní televizi, aby byla "pravdivá", očekává Kütner, že "na žádost bude ČT pamatovat i v desítkách budoucích reportáží o nadcházejících církevních restitucích."

Více ZDE

Desítky dalších novinářů se mělo příležitost právem se televizi veřejné služby vysmívat, protože takto obnažená hloupost se nevidí v mediálních kruzích často.

Navíc Česká televize se věnovala oslavám sebe sama formou katolické mše v den, který je svátkem padlých Čechů na barikádách Pražského povstání proti fašismu. "Zápas o svobodu" se tehdy odehrával tam. Na ulici. Ne v kostelích. Nebylo to poprvé a domnívám se, že ani ne naposled. Kvalitní mediální prezentaci by si zasloužilo spíš toto výročí, věnované snaze o osvobození Prahy od nacismu. Zejména, když onen "svátek médií" (kdysi Den tisku rozhlasu a televize -- 21. září 1920 vyšlo první regulérní denní vydání Rudého práva) je jindy.

Katolický "Světový den sdělovacích prostředků" také jindy.

Podle znalců totiž papež ke každému "Světovému dni" připravuje poselství, jehož téma ohlásí vždy 29. září předchozího roku -- "na svátek archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela, které lidová zbožnost uctívá jako patrony radia". Poselství je pak zveřejněno o svátku sv. Františka Saleského, patrona katolických novinářů, 24. ledna. Světový den pak, jako reakce na dokument Druhého vatikánského koncilu Inter Mirifica (1963), je 12. 5.. Ovšem letos se oslavoval předčasně. Možná také symbolicky. Aby nedošlo k povstání.

Podle 50 let starého dokumentu Inter Mirifica totiž "Matka církev dobře ví, že tyto prostředky při správném používání prokazují lidstvu velké služby, neboť velmi přispívají k osvěžení a vzdělání ducha a k šíření i upevňování Božího království.".

Inter Mirifica v češtině ZDE

To je ona Dvořákem obhajovaná objektivita a vyváženost? Šíření i upevňování Božího království ve chvíli, kdy si církev hodlá "napakovat kapsy" restitucemi, s jejichž rozsahem nesouhlasí ani někteří křesťané a někteří se jich zřekli?

Každému sdělovacímu prostředku patří "vlastní ráz působení, totiž moc jeho vlivu, kterou zejména nezkušení lidé jsou sotva s to postřehnout, zvládnout a podle potřeby odmítnout." Ano, to je dokonalá teorie propagandy. Takhle se to dělá.

Ví vůbec Rada České televize, co katolická církev s pomocí generálního ředitele České televize Dvořáka vlastně slavila? Cituji z řídícího dokumentu:

"K účinnému posílení mnohostranného apoštolátu církve v oblasti hromadných sdělovacích prostředků ať se koná ve všech diecézích na světě, podle rozhodnutí biskupů, každoročně den, v němž budou věřící poučeni o svých povinnostech v této věci a vybídnuti k modlitbám na tento úmysl i k peněžité sbírce na tento účel; výtěžek musí být svědomitě vynaložen na organizování, vydržování a rozvoj církevních zařízení a podniků, a to podle potřeb světové církve." "Aby všechny zásady a směrnice tohoto posvátného sněmu o hromadných sdělovacích prostředcích byly uvedeny ve skutek, ať je z výslovného příkazu koncilu vydána pastorační instrukce." To jsou příkazy Koncilu, který stál na počátku tohoto svátku. A kterou se dodnes řídí Duka.

V dokumentu Druhého vatikánského koncilu Inter Mirifica také "koncil prohlašuje, že všichni musí naprosto uznávat prvenství objektivního mravního řádu, protože on jediný převyšuje a uvádí do patřičného souladu všechny ostatní roviny lidské činnosti, jakkoli významné, umění nevyjímaje."

Takže morálku umění budou hlásat preláti. A nemorální umění budou pálit? Nemravné umělce kacéřovat? ...

"Aby však nepůsobilo duším více škody než užitku, ať se [předvádění mravního zla] důsledně podřizuje mravním zákonům, zvláště když jde o věci, které vyžadují náležitou úctu nebo které v člověku, zraněném prvotní vinou, snadno rozněcují špatné touhy."

Tou "špatnou touhou" "mravního zla" bylo určitě připomenutí povstání Pražanů proti nacistickým okupantům, protože tomu se církev ani televize nevěnovala. Přitom "boj o rozhlas" s padlými Čechy, včetně novinářů, v posledních dnech 2. světové války mohli být 5. 5. důvodem k všemi zajisté respektovanému pietnímu uctění jejich památky i v kostele, proti kterému bych nic nenamítal ani já.

Vzhledem k sekularitě státu, absenci státního náboženství i absenci dominance katolické ideologie v české, z 95 % sekulární společnosti generální ředitel ČT porušil všechna myslitelná pravidla, nejen ta, definovaná jejím Kodexem. Jak mám věřit redaktorům ČT Daniele Drtinové a Jiřímu Václavkovi, že budou klást představitelům církve ostré otázky ve zpravodajství na téma pedofile, na téma církevních restitucí, že budou poukazovat na tmářství církve, která ještě před několika lety prováděla aktivní propagandu proti užívání kondomů a tvrdila ústy svých vysokých představitelů, včetně papeže "ex cathedra", že nezabraňují AIDS? Jak mám informacím a publicistice přinášené touto televizí uvěřit, že je objektivní a vyvážená, jestliže se její zaměstnanci a generální ředitel účastní aktivně této šaškárny?

Všimněte si, vážení členové Rady, že Česká televize neuvedla, že "Světový den sdělovacích prostředků" je svátek katolické propagandy, což objektivně je. Nezveřejnila ani poselství bývalého papeže Benedikta k tomuto svátku, které požaduje po sdělovacích prostředcích "chodit do celého světa a hlásat evangelium všemu tvorstvu" (Mk 16, 15).

Podrobnosti: ZDE

Neberu církvi ani komukoliv jinému právo hlásat tvorstvu co chce (s výjimkou neonacistů, xenofobů a rasistů, kterým upírám právo na veřejný prostor ve veřejném zájmu), ale upírám České televizi právo angažovat se v propagandě. Číkoliv. Protože jí to zakazuje zákon. Jménem lidu, zastupovaného Parlamentem. Nepřeji si "účinné posílení mnohostranného apoštolátu církve v oblasti hromadných sdělovacích prostředků" za peníze koncesionářů. Což je cílem "Světového dne sdělovacích prostředků".

Ano, Benedikt XVI. konstatoval letos v poselství k onomu katolickému mediálnímu svátku, že schopnost používat nové formy komunikace vyžaduje nejen to, aby katolíci "šli s dobou". Duka s dobou jde, kývl České televizi na spolupráci. Rozvoj sociálních sítí podle Benedikta XVI. dokonce "vyžaduje osobní angažovanost". Ano, Dvořák se angažoval příkladně. Jako zástupce zájmů Vatikánu.

I Drtinová, Florian a další se angažovali. Až příliš, myslím.

Kodex České televize i pravidla novinářské etiky ovšem po redaktorech zpravodajství požaduje neangažovanost a profesní integritu. Zákon o ČT, ale i zákon o rozhlasovém a televizním vysílání požaduje po provozovatelích rozhlasového a televizního vysílání informace objektivní a vyvážené. Ne ty, které ducha lidu obracejí k Bohu.

ČT se stala na popud svého managementu součástí katolické propagandy a zneužila tuto propagandu jednak k vysílání, i ke svým vlastním marketingovým aktivitám ve formě "obětních darů", jak tomu říká pan kardinál. Svěcení Krtečka, Večerníčka a dalších postaviček pro děti je propagandou zaměřenou na dospělé i děti. To, že se církev prodává, je mi fuk. To, že se prodává management České televize, a že prodává obsah, který byl propagandy prozatím ušetřen, mi jedno není.

Dozvěděl jsem se z důvěryhodného zdroje, že generální ředitel Dvořák vnucuje katolické církvi i možnost jejího obsahového působení v připravovaném dětském vysílání na ČT: D. Nejen v tradičních a tolerovaných pořadech o křesťanských svátcích a jiných tradičních příležitostech. Dvořák dokonce po mši veřejně vyhlásil, že program ČT: D nabídne "nejmladší generaci stejné hodnoty, jaké našli účastníci dnešního odpoledne". Internetová stránka arcibiskupa Duky se tím dokonce chlubí.

Zdroj: ZDE

Žádám Radu ČT, aby v mezích své působnosti požadovala veřejně odpovědi od managementu ČT, jaké katolické hodnoty hodlá nabízet dětem stanice ČT: D. Rodiče by to měli vědět. I ti, kteří jsou ateisté. Aby se nedivili.

Od katolické církve už jsem odpověď dostal. Padesát let starou doktrínu mediální propagandy Inter Mirifica, důvod k slavení "Světového dne sdělovacích prostředků":

"Zvláštní mravní odpovědnost za správné užívání hromadných sdělovacích prostředků mají novináři, spisovatelé, herci, režiséři, producenti, finančníci, organizátoři, provozovatelé, prodavači, kritici a ostatní, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na tvorbě a šíření sdělovaných obsahů. Je zcela jasné, jak vážné a důležité povinnosti spočívají za dnešních společenských poměrů na všech těchto činitelích; oni přece mohou svým informováním a ovlivňováním vést lidstvo správným směrem nebo ke zkáze."

Nechci, aby mne pokatoličtěná televize ovlivňovala a nechci, aby mi ukazovala směr. Kamkoliv. Ani do pekla. Ani do nebe. Nechci, aby tak činil kdokoliv. Včetně KSČ. Občan platí televizní poplatek za objektivní a vyvážené informace. Tedy i protikatolické. Názor si může udělat kdykoliv sám na základě nich. To mi ovšem ČT prozatím odepřela. A nejen 5. 5. 2013.

"Jsem hrdý na to, že stojím v čele instituce, která má jako svůj hlavní cíl jasně definovanou veřejnou službu", pravil v chrámu Páně Petr Dvořák před přijetím "požehnání pro další práci do všech budoucích dnů". Beru ho za slovo.

Považuji proběhlou reklamně modlící událost na obrazovce za důvod k velmi vážné stížnosti na generálního ředitele, adresované Radě ČT a RRTV. Nedělám si vzhledem k tomu, že mši koncelebroval jeden člen Rady ČT a jeden její zaměstnanec, ředitel i další zaměstnanci zde pronášeli zaníceně přímluvná poselství, iluze o tom, že by se Rada ČT chtěla Rada tématem vážně zabývat a řešit ho jak věcně tak personálně. Přesto se o to pokusím. Proto kopii mé stížnosti dostane i Parlament. Protože důvěra v nezávislost, konfesní neutralitu a nestrannost média veřejné služby je to jediné, co ČT doposud má.

Opravdu, stejně jako kardinál Duka ve svém kázní 5. 5., nechci "nutit lidi k tomu, aby tu mou či naši pravdu přijali". "Naše pravda" totiž patří komunistům, ne Dukovi a tu svou říkám do světa sám. Co ale chci po České televizi v souladu se zákonem, je dodržování pravidel, ke kterým se televize sama zavázala svým Kodexem, který je dílem jejich zaměstnanců, a dodržování pravidel, ke kterým ji zavázal Parlament jménem občanů.

Veřejné mínění má totiž i dnes "velmi silný a směrodatný vliv na soukromý i veřejný život všech společenských vrstev. Proto je nutné, aby všichni členové společnosti plnili i v této oblasti své závazky vůči spravedlnosti a lásce a snažili se vytvářet a rozšiřovat správné veřejné mínění také pomocí těchto prostředků.", pravil dokument Druhého vatikánského koncilu Inter Mirifica.

Nechci "veřejnoprávní katolickou televizi". Chci zpět Českou televizi. Chci televizi veřejné služby.

Chci znát odpověď Rady ČT na otázku, jak naplnila ČT dvouhodinovým vysíláním katolické mše k oslavě katolické propagandy ustanovení Kodexu

"1.2 Programy České televize umožňují svobodné šíření, výměnu, případně konfrontaci informací, názorů a postojů. Základní smysl jejího působení spočívá ve vytváření otevřeného prostoru pro veřejnou rozpravu o otázkách veřejného zájmu a pro sdělování rozmanitých zkušeností či prožitků vnímání světa, který diváky obklopuje",

jestliže Kodex ČT v kapitole o náboženském vysílání říká:

"7.1 Program České televize vychází ve vztahu k náboženským otázkám ze zásady otevřenosti a tolerance rozmanitých náboženství, církví, popřípadě náboženských společností, věřících, jakož i osob ateistického přesvědčení" ...

Zejména mne zajímá otázka televizí vytvořeného prostoru pro diskuzi o charakteru, množství a obsahu křesťanského vysílání v programech ČT, o roli katolické propagandy -- a to nejen v souvislosti s mší ke katolickému "Světovému dni sdělovacích prostředků" a odpověď Rady ČT na otázku, zda minimálně dvě hodiny dostane na ČT1 také ateistická propaganda (pokud je ateistů nejméně stejné množství, jako praktikujících katolíků) se stejnou péčí pracovníků ČT, jakou dostala mše 5. 5. 2013.

Žádám o zjištění a zveřejnění, zda byly stejným způsobem s návrhem uspořádat se spoluúčastí ČT mši osloveny i další, státem registrované církve a náboženské společnosti, které a s jakým výsledkem. Žádám o zveřejnění korespondence generálního ředitele s představiteli těchto církví, včetně korespondence s nabídkou katolické církvi. Veřejnost, včetně mne, má právo znát formulace konceptu marketingové a obsahové spolupráce ředitele Dvořáka s arcibiskupem Dukou. Neboť, jak praví 1. Korintským 10:12: "A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl."

Žádám Radu České televize, aby sdělila veřejnosti jako orgán, zastupující veřejnost při kontrole činnosti ČT, kdy naposledy a dle jaké metodiky Česká televize uplatnila pomůcku "posledního sčítání lidu" pro vyvážení programového prostoru, věnovaného náboženství a s jakým výsledkem za posledních pět let a jakým způsobem tuto otázku Rada kontrolovala:

7.2 Programový prostor věnovaný náboženství se opírá o rozvrstvení společnosti a její aktuální vztah k duchovní oblasti. Pomůckou jsou údaje posledního sčítání lidu, ale také odborné analýzy aktuální migrace nových duchovních směrů v evropském prostoru.

7.4 Program a jednání České televize budou vždy poměřovány také etickými normami. Česká televize vychází z mravních tradic evropského civilizačního okruhu. Je povinna zvažovat skutečnost, že její publikum tvoří rozmanité občanské-divácké skupiny, z nichž některé mohou obsah určitých pořadů vnímat jako atak na své náboženské či etické přesvědčení.

Tato otázka souvisí s ustanovením § 8 zákona 483/1991 Sb. i § 31 zákona 231/2001 Sb., jehož dodržování je předmětem možné sankce ze strany RRTV jako správního orgánu. Žádám Radu České televize a RRTV o vysvětlení, jakým způsobem naplnila Česká televize požadavek redakční odpovědnosti za obsah vysílání při vysílání mše.

Domnívám se na základě veřejně přístupných informací z médií, že Petr Dvořák tím, že osobně žádal představitele katolické církve o uspořádání mše a souhlasil se scénářem jejího průběhu, ve kterém zaměstnanci ČT aktivně působili jako scénáristé i účinkující, ohrozil u veřejnosti pověst České televize jako nestranného, vyváženého a konfesně neutrálního média a umožnil mít mnoha občanům -- plátcům poplatků důvodné pochyby o kvalitě naplňování veřejné služby Českou televizí. Zejména se to týká managementu ČT, který rozhoduje o skladbě programu a výběru pořadů či zpráv, dále pak těch redaktorů České televize, kteří musí dle bodu 5.14 Kodexu při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor. Domnívám se, že Petr Dvořák poškodil tímto chováním Českou televizi a její dobrou pověst a ohrozil plnění veřejné služby. Vzhledem k tomu, že považuji v této věci Etický panel generálního ředitele za podjatý, neb by měl rozhodovat o svém nadřízeném, žádám o stanovisko k etice chování generálního ředitele Radu ČT.

RRTV žádám mimo analýzy množství křesťanského vysílání ČT za uplynulé období a detailní analýzy křesťanské ingerence do oslav 60. výročí ČT o prověření, zda vysíláním mše k svátku katolické propagandy s použitím marketingu České televize bez informací o symbolice tohoto svátku a informování o této události ve zpravodajství ČT a v dalších informačních kanálech ČT (šířením dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb), souhrnně nazývaných "veřejná služba v oblasti televizního vysílání" dle § 2 odst. 1 v návaznosti na § 3 zákona 483/1991 Sb.) mohlo dojít k porušení povinností dle § 31 odst. 2, 3 a 4 zákona 231/2001 Sb..

O výsledku projednání stížnosti a vašem rozhodnutí mne prosím informujte ve lhůtě, obvyklé dle veřejného příslibu Rady ČT, v případě RRTV v lhůtě zákonem určené. Odpověď preferuji v elektronické podobě na mail.

autor je politický a mediální analytik, bývalý člen Rady ČRo

09. 05. 2013 Štěpán Kotrba: Kytice šeříků na památku osvoboditelům Prahy ZDE

Vytisknout