Nejistá budoucnost Evropy

15. 5. 2013 / Jiří Bátěk

V knize Tři svíce za budoucnost editor a hlavní autor Václav Cílek zmiňuje zajímavý příběh z konce 19. století, kde v jedné francouzské vesnici došlo k mlácení a upálení mladého šlechtice, protože volal "Ať žije republika". Tímto se podle asi dvaceti aktérů prohřešil, protože podle jejich soudu podkopával císařství. Vesměs vážené a uznávané osoby se domnívaly, že vraždou zachraňují stát. Pozoruhodná je skutečnost, že o zabíjení nepřátel se mluvilo ve vesnici o deset let dříve, než se tak opravdu stalo. Nikdo to tehdy nemyslel vážně.

Něco podobného jsem četl o Německu v době před druhou světovou válkou. Jeden žák psychologa Sigmunda Freuda počátkem třicátých let prováděl psychoanalýzu u německých dělníků. Jejich sny a touhy měly rysy podobné Hitlerovi, o jehož existenci svět ještě zdaleka nevěděl. Plíživě se ale již utvářely podmínky pro zrod nacismu.

I evropský antisemitismus, který vyústil ve 40. letech v masové vraždění miliónů Židů, měl své kořeny již v 19. století.

To, že se staré rány nezhojí ani za desítky let, jsme mohli vidět během válečného konfliktu v dnes již bývalé Jugoslávii v 90. letech. Křivdy z 2. sv. války, které vznikly během brutálního řádění chorvatských ustašovců proti pravoslavným Srbům, se nesmazatelně zapsaly do duše srbského národa a projevily se v plné síle po padesáti letech.

Tyto příklady ukazují, zdaleka ne vyčerpávajícím způsobem, jak kolektivní nevědomí lidí utváří dějiny světa a národů. Nejdříve jsou zde myšlenky, názory, pak touhy mas se silným emočním nábojem, které dříve či později (někdy i za desítky let) mohou vytvořit následky většinou s neblahými konci. Antipatie přeroste v masovou vlnu nenávisti, kterou již není možné zastavit. Přidá-li se k tomu ještě silná ekonomická krize, velmi snadno se najde "viník", jedno zda domnělý či skutečný, a brány zkázy se otevřou naplno.

Ve světle evropských historických zkušeností se na současné antipatie jižních národů vůči Německu dívám poněkud s obavou. Těžko se dá ale budoucnost předvídat. Co bude s Evropou za deset, dvacet či třicet let nikdo netuší. Kdo předpovídal ekonomickou krizi, která se projevila v roce 2008? O nikom jsem neslyšel. (Například Nassim Nicholas Taleb -- pozn. red.) Kdo z velkých politiků dokázal ve 30. letech rozpoznat nebezpečí nacismu? Jen hrstka osvícených. I takový velikán a znalec duší jako C. G. Jung, který znal atmosféru 30. let v Německu, byl silou nacismu, jak sám později přiznal, zaskočen a podcenil ho.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 15.5. 2013