Bývalý guatemalský prezident odsouzen, budou následovat stávající guatemalský prezident a američtí představitelé?

14. 5. 2013 / Daniel Veselý

V Guatemale probíhal v letech 1960 až 1996 krvavý civilní konflikt, během něhož podle dostupných údajů OSN přišlo o život přes 200 000 osob a více než 45 000 dalších "zmizelo" ZDE. Z uvedených dat vyplývá, že 93 procent usmrcených má na svědomí guatemalská armáda (v koordinaci s eskadrami smrti -- pozn. aut.), která bojovala proti levicovým povstalcům (ti jsou zodpovědní za smrt tří procent z celkového počtu obětí -- pozn. aut) a která byla desítky let trénována, financována a vyzbrojována Spojenými státy.

Tyto zásadní skutečnosti, které civilní konflikt v Guatemale rámcují, naše veřejnoprávní služba v souvislosti s rozsudkem nad Riosem Monttem, jak je již neblahým zvykem, ignorovala ZDE. Patrně jde v jejích očích o relikt studené války a obecně zabránění (genocidou -- sic!) ještě horším excesům "případné" komunistické diktatury, jejíž nastolení však v Guatemale nikdy nehrozilo. Navíc tyto končiny nejsou pro naše veřejnoprávní média patrně natolik "pussy", aby jim věnovala zasloužený díl pozornosti.

Guatemala terčem Spojených států

V roce 1944 byla v Guatemale ustanovena vláda, která se inspirovala Rooseveltovým Novým údělem a v následujících deseti letech v zemi nastal úspěšný a nezávislý ekonomického vývoj ZDE. Nicméně Bílý dům prostřednictvím tajné operace CIA uskutečnil v roce 1954 puč proti liberální guatemalské vládě, neboť tato vláda mimo jiné "poškozovala zájmy United Fruit Company" kupříkladu tím, že provedla pozemkovou reformu ve prospěch domorodého obyvatelstva. Pozemková reforma v Guatemale představovala v očích Bílého domu taktéž "ohrožení stability" v regionu; proto tomuto muselo být zabráněno i za cenu zničení demokratických tendencí tamtéž. Konflikt, jak už bylo napsáno výše, se naplno rozhořel v roce 1960.

Přestože si vláda prezidenta Jimmyho Cartera dala do vínku, že zlepší postavení lidských práv všude, kam noha Pentagonu a CIA šlápla, zůstalo především jen u planých gest ZDE. Pro představu: Carterova administrativa poslala indonéskému předákovi Suhartovi zásilku nízko létajících letadel a letadel Bronco, když mu docházely zbraně a munice při vraždění obyvatel bývalé portugalské kolonie ve Východního Timoru. Indonéská armáda těmito letouny bombardovala a ostřelovala terorizované civilní obyvatelstvo ukrývající se v kopcích ZDE. Carter dále zásoboval guatemalskou juntu spolehlivými zásilkami zbraní dokonce i přes zákaz Kongresu.

Nicméně nejtragičtější období v této zemi nastalo v 80. letech poté, co do Bílého domu vstoupil prezident Ronald Reagan. Investigativní novinář Robert Parry, jenž mimo jiné přispěl k odhalení aféry Írán-Contras, ke spoluvině Reaganovy administrativy v průlomovém textu píše ZDE: "Vojenská pomoc Reaganovy administrativy umožnila guatemalské armádě zmasakrovat na 100 000 lidí; včetně toho, co komise pro pravdu označila za genocidu na mayských indiánech na severu země." Mayští indiáni stáli v přední linii odporu proti státnímu terorismu, který proti nim rozpoutala jejich vlastní vláda. Půl druhého milionu civilistů před terorem prchlo do zahraničí; v průběhu Reaganovy éry byly během 626 masakrů vypáleny a srovnány se zemí stovky vesnic. Armáda a smrtící čety ničily živobytí a úrodu indiánských komunit v rámci kampaně "spálené země"; mučení lidí a znásilňování žen bylo "běžnou praxí". To vše, aniž by existovala sebemenší komunistická hrozba -- jako ostatně v řadě jiných případů. Parry také píše o tom, že na masakrech se podílel Izrael dodávkami helikoptér, minometů, pušek Galil a munice pro guatemalskou armádu.

Proces nemající obdoby

Proces s bývalým guatemalským prezidentem Riosem Monttem trval dva měsíce a přibližně stovka osob svědčila o masakrech, mučeních a znásilněních, jichž se obžalovaný dopustil. Soudkyně požádala žalobce, aby neprodleně zahájili trestní řízení proti "všem ostatním činitelům", kteří se na zločinech podíleli či mohli podílet, a to včetně stávajícího guatemalského prezidenta Otto Péreze MolinyZDE. Přestože žaloba Montta vinila ze smrti 1771 konkrétních osob, investigativní novinář Allan Nairn říká, že odsouzený exprezident je zodpovědný za smrt desítek tisíc lidí. Celý proces a rozsudek nad Riosem Monttem lze považovat za historický zlom, jelikož jde o první proces, při kterém byla ve své zemi kvůli spáchání genocidy odsouzena bývalá hlava státu ZDE.

Přijdou na řadu současný guatemalský prezident a američtí představitelé?

V roce 1982, kdy byl v Guatemale u moci právě Rios Montt, poskytl novináři Allanu Nairnovi interview dnešní guatemalský prezident Otto Pérez Mollina, jenž se v té době prezentoval jako "major Tito". Allan Nairn rozhovor s Otto Pérezem Molinou alias majorem Tito nahrával na kameru ZDE. Molina, kterého Nairn označil za lokálního vykonavatele Montem řízené genocidy, stojí nad těly čtyř zabitých povstalců, které nedlouho předtím podrobil "výslechu". Molina otevřeně hovoří o boji proti povstalcům, chlubí se izraelským minometem a americké a izraelské zbraně považuje za "velice účinné" při obraně "vlasti". Jinými slovy -- při plošné likvidaci levicových povstalců a civilistů v nejtemnějších dobách guatemalských dějin.

Sám prezident Molina později připustil, že oním mužem, kterého Nairn na videosnímku zpovídá, je on sám. Molina taktéž vystupoval proti zahájení soudního procesu s Montem, a to z logických a racionálních důvodů. Nicméně zatím mu díky prezidentské imunitě nic nehrozí: Molina může být tedy soudně stíhán až po vypršení jeho prezidentského mandátu. Podle řady svědectví provádí současný guatemalský prezident represi proti domorodé populaci nasazením několika tisíců vojáků a policistů v různých částech země. V některých regionech jeho vláda vyhlásila výjimečný stav ZDE. Tito lidé své domovy a půdu brání proti západním těžebním společnostem, jež v Guatemale dobývají stříbro a jiné nerostné suroviny, nehledě na negativní dopady na místní ekosystémy. Molinova administrativa na základě tvrzení lidskoprávních aktivistů dokonce stojí za vraždami dvaceti komunitních předáků, kteří protestovali proti drancování domorodé půdy nadnárodními korporacemi.

Nairn za viníky genocidy označuje rovněž přední představitele Reaganovy administrativy, především pak Elliota Abramse, kterého za jeho roli v guatemalské tragédii osobně konfrontoval ZDE. Proces s Riosem Montem a především výzva soudkyně, aby byli před spravedlnost posláni další pachatelé genocidy, by mohly iniciovat i trestní stíhání amerických představitelů -- politiků, zpravodajců CIA, členů zelených baretů a dalších. Ti vedle dodávek peněz, zbraní a dalšího vojenského materiálu poskytovali guatemalské armádě diplomatické mimikry. "Podle mezinárodního a guatemalského práva jsou američtí představitelé přímými spolupachateli genocidy. Takže jak prezident Molina, tak Spojené státy jsou potenciálními cíli trestního postihu za genocidu a zločiny proti lidskosti spáchané v Guatemale," konstatuje Nairn.

Vytisknout