Hlavně, že máme Ratha

12. 5. 2013 / Marek Řezanka

Pravda, hned se objeví námitka, že Ratha chytili takzvaně přímo za ruku. Ovšem nestalo se tak při údajné předávce peněz -- a co hlavně -- na bankovkách se nenašly otisky prstů Davida Ratha. I když se podle odborníků na bankovkách otisky prstů najdou jenom zřídka, přece jen byla policie úspěšná -- a na některých našla daktyloskopické stopy Martina Jireše, bývalého místopředsedy představenstva zdravotnické firmy Puro-klima, který měl předat peníze Petrovi Kottovi. Rathovy však nikoli.

Rath tvrdí, že úplatek nevzal a že je nevinný. Je na soudech, aby toto tvrzení vyvrátily, či mu daly za pravdu. Soud se však nějak stále nekoná -- a ikona všech korupčních kauz v zemi je ke spokojenosti všech, kdo ho neměli v lásce -- a že je jich hodně -- za mřížemi. Spravedlnost se ale neodvíjí od popularity. Měla by se odvíjet od důkazů a od jednotného postupu policie a soudů pro kteréhokoli občana ČR. Nezávisle na tom, jak je nám kdo sympatický, bychom se měli ptát, zda je s ním nakládáno standardně -- a zda není něco shnilého ve státě českém.

Podívejme se tedy na kauzy některých jiných vysoce postavených politiků v České republice:

Marek Dalík čelí obvinění v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. Podle policistů se pokusil o podvod, když v roce 2007 žádal o zhruba půlmiliardový úplatek při vyjednávání o nákupu obrněných transportérů s rakouskou zbrojařskou firmou Steyr. Žádné peníze však nezískal, podle policie tak slíbil pomoc při sjednání zakázky, aniž mohl cokoli reálně ovlivnit. Za to mu hrozí až desetileté vězení.

Čeká snad Dalík na vynesení rozsudku ve vazbě? Ale kdepak. V pátek desátého května se vesele proháněl ve svém porsche na dálnici D5, kde také havaroval. U tohoto muže patrně nehrozí, že by ovlivňoval svědky ve své kauze -- nebo že by zmizel v zahraničí.

Jak je na tom jiný obviněný, Vladimír Šiška?

Podle vyšetřovatelů nabízel Šiška zakázku za 100 milionů firmě, která si stěžovala na to, jak úřad postupoval, když měnil dodavatele počítačového systému pro výplatu sociálních dávek.

"Obviněný Vladimír Šiška byl v úterý propuštěn z vazby, a to z rozhodnutí státního zástupce, podle kterého důvod takzvané koluzní vazby pominul, neboť byli vyslechnuti potřební svědci, a nehrozí tak obava z jejich ovlivňování a maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání," řekla ČTK dne 24. 10. 2012 mluvčí pražského městského soudu Martina Lhotáková.

Zajímavé je, jak se vyvíjí kauza Vlasty Parkanové, kde postup policie nevybíravými slovy napadl ministr financí, Kalousek.

Policie dospěla k závěru, že Parkanová je podezřelá z nezákonného jednání v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA. Detektivové protikorupční služby chtějí Parkanovou obvinit ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Dne 13. června 2012 požádali PSP ČR, aby poslankyně TOP 09 byla vydána k trestnímu stíhání. Policie hodlá stíhat Parkanovou údajně kvůli tomu, že nenechala udělat znalecký posudek k ověření ceny letounů, což vytočilo M. Kalouska k nepříčetnosti. Tím měla stát připravit o 658 milionů korun, což je rozdíl mezi kupní cenou a později dopracovaným znaleckým odhadem. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR rozhodla 11. července vydat Parkanovou trestnímu stíhání a ta následně rezignovala na funkci místopředsedkyně sněmovny, ale nikoli na poslanecký mandát.

K nějakému zásadnímu rozuzlení nespěje ani kauza bývalého náměstka Ředitelství silnic a dálnic, Michala Haly. Ten strávil ve vazbě osm měsíců.

"Po celou dobu přípravného řízení jsem v právním státě staven do pozice, abych prokázal, že něco nevlastním. Rád bych upozornil, že toto je jak věcně, tak právně zcela nemožné... Přiznávám, že nemám žádný důkaz o tom, že třeba nejsem čarodějnice," prohlásil Hala v písemném vyjádření.

Opět ty čarodějnice -- ty zmiňoval již Kalousek ve své zuřivé obhajobě Vlasty Parkanové.

Sám Kalousek měl přitom ve své době "máslo na hlavě".

Josef Kuchařovic na svém blogu v článku Temná minulost Miroslava Kalouska mj. uvádí: "V roce 1994 uzavřel Kalousek smlouvu s firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka na dodávku 2 310 kusů padáků pro armádu. U soudu se později zjistilo, že firma v době podpisu smlouvy ještě nebyla zapsána v obchodním rejstříku. Určitě si pamatujete, že při zkušebních seskocích s těmito padáky zahynuli nevinní vojáci. Vše se podařilo mediálně zakrýt a veřejnost se dozvěděla pouze jediné jméno Roman Prinich, a to jen díky tomu, že se jeho rodina soudně domáhala odškodnění a potrestání viníků. Když se informace o nekvalitních padácích firmy Anex-Cirus dostaly na veřejnost, podala firma na ministerstvo trestní oznámení o úhradu stovek milionů korun. Smlouva byla tak šikovně napsána, že soud nařídil ministerstvu koupit další nefunkční padáky na 114 milionů korun. Celkově zaplatil stát za tyto nefunkční padáků stovky milionů korun."

Dlouho budovaný obraz Miroslava Kalouska jako "nejlepšího ministra financí široko daleko" pomalu, ale o to rychleji, bledne. Úředníci z Lucemburku zmapovali, jak jejich pražští kolegové došli k odlišnému výsledku. Ze šestadvaceti projektů údajně vyškrtali ty nejvíce pokažené. Část z nich vyřadil speciální počítačový program, další byly zlikvidovány chybně použitou procedurou "neobvyklých chyb".

"Kontrola zjistila významné riziko (significant risk), že centrální auditní orgán České republiky systematicky upravuje výsledky auditů tak, aby se v roční kontrolní zprávě snížil podíl chyb pod nebo na dvouprocentní hranici," cituje ve včerejším vydání deník Insider českou část výroční zprávy Evropského účetního dvora. Kontrolní zpráva označuje za nejčastější chybu manipulaci při veřejných soutěžích. Důkladně rozebírá například soutěž na stavbu dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic a nákup tramvají brněnským magistrátem (více na aktualne.centrum.cz).

Kdepak jenom jsou slova Miroslava Kalouska, který hrdě razí teorii, že nejlepší obranou je útok, o tom, že "sociální demokraté kradou v krajích tak, že nedrží ani poledne"? Nehodí se Kalouskovi kauza Rath do krámu právě proto, že díky ní nemusí čelit mediálnímu tlaku v souvislosti s hospodařením s evropskými penězi? Nebo snad on nic, on muzikant?

Zarážející je též postup českých úřadů v případě kauzy kolem Mostecké uhelné společnosti. Tato nečinnost se datuje především do let 2006-2010, kdy u moci rozhodně nebyly levicové vlády. I když byla kauza MUS před prezidentskou volbou vytažena proti M. Zemanovi, je spojena s údobím poněkud dřívějším:

"Prokuratura vyjádřila podezření, že v roce 1997 a 1998 odcizilo několik úředníků Mostecké uhelné společnosti (MUS), jež je v dokumentu označována jako firma B, převodem přes několik společností aktiva MUS, a to za účelem ovládnutí společnosti v rámci divoké privatizace. V žádosti švýcarského ministerstva spravedlnosti bylo upřesněno, že podnik v té době disponoval rezervami ve výši tří miliard českých korun. Tehdejší vláda premiéra Mirka Topolánka však nereagovala." Více ZDE

Za pozornost stojí jistě i kauza Tomáše Pitra. Podívejme se na stručné shrnutí jeho kauz na Wikipedii:

V červnu 2006 byl odsouzen na pět let odnětí svobody za rozsáhlé daňové podvody z roku 1994. Vrchní soud v Praze mu zmírnil o tři a půl roku původní trest Městského soudu v Praze, který ho za daňové úniky ve výši 51 milionů korun odsoudil na 8,5 roku vězení. Ve stejném procesu byli odsouzeni i Pitrovi spolupracovníci Miroslav Provod, Jiří Syrovátko, Milan Jungr a Vratislav Romanovský. Městský soud v Praze jej odsoudil na 6 let odnětí svobody za obchody s akciemi Setuza a Milo Surovárny z roku 2000. Podle soudu Pitr s pomoci kompliců vyvedli akcie firem ze společnosti Agrocredit a způsobili škodu přesahující 700 milionů korun. Pitrův advokát Daniel Tetzeli se proti rozsudku odvolal.

Když měl Pitr v červnu 2007 nastoupit do pankrácké věznice svůj pětiletý trest, utekl do zahraničí. Dopaden byl dne 26. července 2010 ve Švýcarsku, kde byl následně vyšetřován pro podezření z korupce v kauze "Mostecká Uhelná" a umístěn do vazby. Dne 4. dubna 2012 byl převezen zpět do Česka do vazební věznice v Brně.

Díky prezidentské milosti z dílny Václava Klause (kdo všechno se na finální podobě amnestie podílel, se stále neví) Pitr do vězení nemusí. Podle svých slov však chce, aby soud nehledě na amnestii vynesl rozhodnutí o jeho nevině.

Že by se snad předchozí soudy, které rozhodly o jeho vině, mýlily?

Ovšem vraťme se ke kauze Davida Ratha. Pár lidí si v České republice všimlo, že nezavíráme lidi podle toho, jak je máme rádi, ale podle toho, zda se něčeho dopustili, respektive, máme-li dostatečné důkazy, že se toho dopustili. Například režisér Kačer či kandidátka na prezidenta, Táňa Fischerová.

"Důvody, proč ho nesoudí a stále protahují jeho (Rathovu) vazbu, jsou mi podezřelé. Kdyby jeho obvinění bylo tak jasné a prokazatelné, už by ho soudili," vyjádřil se Kačer pro server Lidovky.cz a dodal: "Nelíbí se mi, že je pokládán za viníka, když ještě není odsouzen. Hromadné přesvědčení i jistota o jeho vině a převaha proti bezbrannému chlapovi, který tam sedí a nemůže nic dělat, mi přijdou takové nemužné."

Motivy pro pokračující vazbu D. Ratha zarážejí i T. Fischerovou. "Interpol ho hned najde a v zahraničí nemůže žít dlouhodobě bez peněz. Zákon se má dodržovat a vazební důvody se mi zdají zástupné," je přesvědčena Fischerová.

"Ta vazba mi připadá opravdu zvláštní," konstatuje senátorka Eliška Wagnerová. "Protože marná sláva, už trvá moc dlouho."

Aby nedošlo k mýlce. Tady nejde o to, že by někdo chtěl pro Ratha protekci. Že by si někdo přál, aby ho zkrátka pustili a dali mu pokoj. Ne, to by byla špatná zpráva pro celou českou společnost. Nejde ani o něčí přesvědčení. Jedni mohou věřit v Rothovu vinu, jiní v jeho nevinu. To je ovšem jejich víra -- a nemá nic společného s důkazním řízením a s posouzením shromážděných faktů. Hlavní poselství k této kauze by mělo znít následovně:

S každým občanem ČR by mělo být nakládáno stejně. Každý občan, který dosud nebyl odsouzen, má nárok na presumpci neviny. Dokud nebyl vynesen rozsudek, jsou pochybnosti o jeho vině na místě -- a pochybovat by měli i ti, kteří nemají obviněného rádi. Nejde o něho, jde o systém. O spravedlnost v České republice.

Nezbývá než doufat, že před volbami nedojde k nechutným kampaním, jako byla ta z roku 2006, kdy byla ČSSD na základě nedoložených a nikdy neprošetřených materiálů prezentována jako strana, která prorůstá s organizovaným zločinem. Zároveň však věřme, že se v České republice všechny velké medializované kauzy budou řešit, a hlavně že nebudou zameteny pod koberec.

Vytisknout