Proč se ekonomický růst v USA už nerozběhne

28. 11. 2012

Populační růst, který v USA vrcholil v 70. letech na hodnotě přes 1,5% ročně spadne na méně než polovinu procenta. To je prostě dáno demografickou strukturou. Po opravení o menší počet odpracovaných hodin na osobu, roční počet člověkohodin poroste za rok jen asi o 0,2%.

Produktivita ve výrobním sektoru bývala vysoká a dá se očekávat, že tomu tak bude i nadále; jenže výroba dnes tvoří pouze 9% americké ekonomiky, zatímco v roce 1900 to bylo 24% a v roce 1990 15%. Kolem roku 2040 přo zachování současných trendů spadne na pouhých 5%. A takový malý segment toho k celkové produktivitě ekonomiky už moc nepřidá.

Nárůst produktivity práce ve službách je naproti tomu malý a ubývá ho. Při použití současných účetních metod by do roku 2030 činil nárůst této produktivity pouhých 1,3%.

Nicméně současné účetní metody nedokážou správně zohlednit rostoucí ceny surovin. Perverzně s nimi počítají jako s růstem HDP, ačkoliv rostoucí ceny ve skutečnosti potenciál ekonomiky snižují.

Mezi lety 2002 a 2012 vzrostl podíl nákladů na zdroje na HDP o 4%. A tak tedy tyto náklady snižují růst nezdrojové části HDP o 0,4%. Přitom konzervativní odhad růstu cen surovin od roku 2000 činí 7%. Pokud to bude pokračovat ve světě s mírou růstu nižší než 4%, respektive pod 1,5% v rozvinutých ekonomikách, je snadné vidět, že potíže jen porostou.

Růst cen se může navíc zrychlit kvůli vyčerpávání levních zdrojů. Pokud by tempo růstu cen zdrojů dosáhlo 9% ročně, USA by dosáhly bodu, kdy veškerý růst generovaný ekonomikou by šel na pouhé získání zdrojů nutných pro provoz systému. Trvalo by pak pouhých 11 let, než by se vývoj ekonomiky obrátil. Na druhé straně pokud by se produktivity využití zdrojů zvyšovala nebo poptávka klesala, nárůst cen by se mohl snížit na 5% ročně a bylo by k dispozici dalších 31 let. Samozřejmě, mohlo by to být ještě lepší, ale nemůžeme spoléhat na hypotetické zásadní inovace a technologické průlomy. Přehnaný optimismus, který jde ruku v ruce s minimální aktivitou, může být mimořádně nebezpečný.

Na pár let pomůže růstu hydraulické štěpení, odhaduji, že vrchol bude na úrovni zhruba 0,5% během pěti let, ale v delším horizontu bude mírný. Rostoucí poškození klimatického systému, které se odrazí hlavně v cenách potravin a škodách způsobených povodněmi, při troše štěstí nebude před rokem 2030 příliš znát (do 0,1 HDP), ale velmi pravděpodobně bude akcelerovat po roce 2030.

Ukazatele HDP musejí být zlepšeny, tak aby odrážely skutečný růst bohatství. Přiměřené ukazatele růstu musejí nakonec zahrnout plné provozní náklady přírodních aktiv. Reálný příjem by měl umožňovat udržitelnou produktivní kapacitu, což dosavadní ukazatele zřetelně nesplňují. Pokud by tomu tak bylo, dost možná by se ukázalo, že reálný příjem ve vyspělých zemích už dobrých dvacet let klesá.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout