Mléko není voda

14. 9. 2012 / Marek Řezanka

Zamýšlíme-li se nad příčinami stavu, kdy se ke konzumentům dostane natolik nekvalitní zboží, že jim nejen způsobuje vážné zdravotní komplikace, ale může vést až k jejich smrti, je zapotřebí si položit otázku, zda se jedná o akt ve světě ojedinělý, nebo zda jde pouze o další dílek padajícího domina.

Zalovíme-li v paměti, zjistíme, že se jedná bohužel o druhou variantu. Jenom v posledních desetiletích si v Evropě vzpomeneme na Německo a krevní plazmu infikovanou HIV, na aféru s masokostní moučkou a BSE, vybavíme si genocidu dobytka, hořící hranice v Británii, dioxinovou aféru v Belgii a řadu dalších.

Symbolem zmaru byla dozajista katastrofa v důsledku výbuchu ropné plošiny společnosti BP v Mexickém zálivu, kterou doprovázely moře uhynulých ryb, ptáků a dalších živočichů. Svou bezmoc a vztek v konfrontaci s mocí nadnárodních společností nezakrýval ani prezident USA, Barack Obama.

Mezi největší ekologické katastrofy se ještě dříve, v prosinci 1984 (nelze si nevybavit Orwellův román Nineteen Eighty-Four) zapsal indický Bhópál (černou stopu zde zanechala společnost produkující pesticidy, Union Carbid). V důsledku otravy zemřelo více než 25 000 lidí, další tisíce si odnesly závažné zdravotní komplikace. Společnost Union Carbide uskutečnila fúzi v roce 1999 se společností Dow Chemical (prodej firmy se uskutečnil za 9,3 miliardy dolarů), která převzala veškeré její pohledávky kromě odpovědnosti za katastrofu. Firma se tak stala druhou největší chemickou společností na světě.

Hegemonem v současném stádiu kapitalismu je Čína, která se snaží ovládnout celosvětové trhy lavinou nekvalitního levného zboží. Produkuje řadu nebezpečných výrobků, od hraček po léky, které významně ohrožují lidské zdraví všude ve světě a v některých případech zapřičiňují smrt.

V roce 2008 zasáhla Čínu "mléčná aféra". Ve Wikipedii se o ní lze dočíst následující: "Někteří čínští producenti mléka do ředěného mléka přidávali průmyslovou látku melamin (2,4,6-triamino-1,3,5-triazin) (používanou při výrobě plastických hmot), aby zvýšili obsah dusíku, a tím při testech zamaskovali nízký obsah bílkovin. Nejprve byl prokázán v sušeném mléce určeném pro výživu kojenců a malých dětí. Později i v běžném mléce a dalších mléčných výrobcích.

Dne 30. září bylo oznámeno, že čínská policie zatkla 22 lidí. Policie provedla razie v několika desítkách mlékáren a výkupních středisek, kde zabavila více než 220 kilogramů melaminu. Devatenáct ze zadržených jsou manažeři mlékáren, farem či výkupen mléka, kteří buď melamin do mléka sami přidávali, nebo prodávali farmářům "proteinový prášek" obsahující melamin. Dne 22. ledna 2009 byly čínským soudem odsouzeny k trestu smrti dvě obviněné osoby včetně ředitele továrny, která melamin vyráběla.

Dne 21. října 2008 oznámila agentura Associated Press, že v Číně uhynulo na 1500 psíků mývalovitých v důsledku krmení kontaminovaného melaminem.

Čínská policie počátkem roku 2009 zatkla skupinu rodičů, kteří kritizují vládou navrhované odškodnění rodinám, jejichž děti byly postiženy melaminem v kojeneckém mléce. Rodiče byli zadržení, když se pokusili uspořádat tiskovou konferenci."

V lednu 2012 propukla aféra se smrtícím lékem v Pákistánu. "Již téměř stovka pacientů zemřela po užití nekvalitních léků na srdce," řekl Šahbáz Šaríf, který vede vládu pákistánské provincie Paňdžáb s hlavním městem Láhaurem. Lék byl rozdáván zdarma vládním kardiologickým ústavem. Smrtící léky na trhu nejsou zdaleka něčím ojedinělým. Své by o tom mohla vyprávět firma Bayer. Šokujícím zjištěním bylo, že lidé ve firmě Bayer prokazatelně věděli (po zákazu v USA), že jejich léky obsahují virus HIV, a přesto je nadále prodávali do zahraničí.

Samostatnou kapitolou jsou velké dřevařské koncerny, které kácejí deštné lesy v Jižní Americe a které neváhají své oponenty vraždit. Koho ale zajímá například možné vyhynutí kmene Awá v amazonském pralese? "Schoval jsem se v pralese a utekl před bělochy. Zabili mou matku, mé bratry a sestry a moji ženu." To není citace z deníku kolumbovské éry, ale zpověď příslušníka kmene Awá v 21. století. V lednu 2012 měli dřevorubci údajně upálit osmiletou dívku z tohoto kmene -- prý ostatním pro výstrahu. Opravdu nám je to všem lhostejné? A co naši političtí představitelé -- není jejich mlčení k těmto událostem až příliš výmluvné? Ať se jedná o V. Klause, P. Nečase, ale i studem za premiéra se rdícího K. Schwarzenberga, mlčí do jednoho. Práva nadnárodních společností se totiž stala "zlatým teletem" dnešních dnů. To ony si volí své vlády -- a ty pak hájí jejich zájmy. Aby se neřeklo, k volbám chodí občané. Je potom na mediálních kampaních, samozřejmě bohatě zasponzorovaných, aby hlasy lidí "zlaté tele" neohrozily.

Dokud bude hlavním principem všeho maximalizace zisku největších gigantů ve svém oboru, jsou veškeré teze o lidských právech laciným tlučením prázdné slámy. Je to systémová záležitost, kde čínská hegemonie jenom podtrhuje fakt, že současný kapitalismus není s demokracií slučitelným a že lidský život zde nemá valnější hodnotu. Mnozí z nás se ale této pravdy bojí a raději strkají hlavu do písku. Možná je čas ji začít vystrkovat. S tajícími ledovci by nás totiž mohla nějaká ta vlna smést dříve, než by nám došlo, že náš postoj nikam nevede.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 14.9. 2012