Mráz kopřivu nespálí

13. 9. 2012 / Václav Dušek

Školní esenbácké bratrstvo pilně cvičilo. Pokud demonstranti projdou, pojedou na týden domů a opačně; chlapi rovní jak topolová alej, připraveni na bitku, vycvičeni k rychlosti lovem much v jídelně.

Natržená kusadla mohou být na obou stranách. Kuráž nikomu nechyběla. Zvalchovat kamarádovi hřbet za týdenní dovolenku, žádný problém. Řežba na horách v režii plukovního managmentu naplánovana k dokonalosti. Z udivených stračen ze statku se kouřilo. Jalůvky nevěřily svým nádherným velikým očím, tohle tady ještě neviděly; a pasáka hnala motorisovaná hlídka k vesnici. Žádní svědkové, kurvafix!

Vodní děla postávala nedaleko bitevního pole; seřezat do krve, povyrazit se ze školní nudy, rozflákat nepřítele na cucky, ukojit mindráky na frňousích z nepřátelského tábora, aby se cítili poražení prachmizerně, hryzali se vztekem z potupného výprasku, cáknout vpravý čas pěstí, vymodelovat opuchliny; mírové násilí si s válečným nezadá, akorát se nepálí ostrýma.

Komu schází kuráž, musí chodit do církvení nedělní školy a modlit se růženec! Svědectví o cvičení mohly podat pahýly stromů ožraných kyselými dešti, spady sajrajtů z fabrik a povrchových lomů s věčnými ohni; krajina posedlá smrtí se k nácviku potlačení remcalů a všelikých kecalů hodila. Pomalu se začínala podobat vymřelým planetám.

Ti hrdinové z hor po cvičení zašli do hostince k Oldovi Dubšekovi na dobré orosené a pár hafánků a drtínků kořky. Oldřich vypoklonkován po okupaci ČSSR z mosteckého svazu mládeže za jakýsi výsměch a kritiku ženy za pultem, té, se kterou hrávala polistopadová revoluční děvčata až se z nich kouřilo -- už si však nepamatují, vypadly z rolí.

Hoši zelenorudí se ožrali, vyprávěli, zpívali, hlučeli: do školy prý přijel z východní části země, odkudsi z Košic, velitel útvaru a předvedl jejich náčelníkovi, kterak se nechá řešit cikánská problematika. Vešli společně do hospody, východňár hmátl pod kožený kabát, vylovil násadu od krumpáče a jal se Hnědočechy řezat hlava nehlava. Takhle se to musí, kamaráde. U nás to nejde... ne, pak tě lituju!

Chechtali se při vzpomínání na péesáka z brigády v Plané, jak dával k dobru historku od drátů. Lampasák, cumploch, chytával do sítě nepozorné vojáky -- nejeden z nich skončil ve vojenském lágru, poté nasluhoval a v civilu se mu stal život peklem vyvržence.

Mazaný voják Pavel T. nahrál na mizeru divadýlko, pochrupoval v celtě, nechal slejšku vylézt na dráty, pak odjistil a čekal na vystřídání stráží; lampasák měl půlky rozevřeny jak prase u pily na jateční porážce. Tehdy zasáhl vojenský prokurátor a náruživý důstojník byl zbaven funkce, přišel o hvězdičky a z hranice putoval k obyčejnému vojsku, co stavělo pontonové mosty přes Labe poblíž kopce Radobýlu.

Pamětníci nepokojů po vyhraném hokejovém utkání v Praze a jiných městech by raději zapomenuli, leč... posměváčci vykřikovali: nejslavnější útočná hokejová řada rusáků -- Anisyn, Animáma, Anitáta! A jiní v hospodách jmenovali nejslavnější občany SSSR: Ušakov, Myšakov, Zajcev, Bezuchov, Uchov, Četveruchin...

Rychlý zásah je stále nutný! Národní třída, jasný důkaz!

V dobách méně vypjatých se nechá cvičit na fanoušcích utrhlých ze řetězu; čeká se v záloze, domlouváky nachystány. Básníci mdlého ducha vymýšlí bojové pokřiky: judeslavie, sparta, buzerantů parta, Brno buzerantů plno -- kdysi se v Ostravě volávalo cholera dejte jim góla; Haná, Haná, prdel zakopaná, pražský kurvy! A fandové z hlavního města zabodovali, neb pozpěvovali k nelibosti křiklounů: Pražský kurvy to jsme, to jsme my, to jsme my...

Demonstrace divoké kazí ty povolené. Venkovští balíci řičí požadavky a nikdo jim nedá po hubě! Nojo, mráz kopřivu nespálí! Mořit zásahové jednotky nečinností je zhůvěřilost. Kodrcání v oceánu informací je nutné leda pro politické rypáky. Hejhulové dělávají skopičiny vždycky se zpožděním!

Ochotní, silní, věrní, zbaveni romantiky, nadupaní k prasknutí, vytrvalí, vycvičení, čekají na povel. Platíme si ty neochvějné bijce z našich daní -- a přece nechceme platiti cokoli zbytečně. Takže... Policajt nechaj mě, já jsem v tom nevinně...

Bijte je! Koho? On se někdo najde, bez obav.

Síla je nutnost, síla jest železná košile, síla je pokrok!

Vytisknout