Vzkvétala Třetí říše?

14. 9. 2012 / Karel Dolejší

Hitlerova Třetí říše na podzim roku 1941 zahrnovala podstatnou část Evropy - a většinu národních států které neovládala přímo kontrolovala nepřímo. Přesto možná z jistých hledisek lze říci, že v roce 1875 Německo "vzkvétalo" mnohem spíše než později, když (přechodně) drželo podstatně větší území. Předně: Jeho zahraniční politika si v 19. století kladla omezené reálné cíle a i když je sledovala velmi agresivně, obecně nepřekračovala své skutečné možnosti. Za druhé: Německo se tehdy prudce hospodářsky rozvíjelo a průměrná životní úroveň rostla. Za třetí: Docházelo tehdy k sice pomalému, ale hmatatelnému procesu liberalizace politických poměrů. Nic z toho o době Třetí říše říci nelze. Tento stát prudce expandoval a zhroutil se během pouhých dvanácti let.

A bylo by snad namístě Spolkovou repuliku Německo v roce 1965 označit za stát, který nevzkvétal - protože kontroloval mnohem menší území než hitlerovský stát, ale dokonce byl i menší než císařské Německo konce 19. století? Je třeba zastávat stanovisko, že vše co Němci dokázali během prvních dvaceti poválečných let bylo méně úctyhodné než to, co dokázali v letech 1933-1945?

Moderní české dějiny znovu začaly po dlouhé pauze ve druhé polovině 19. století - s národní industrializací, která v české kotlině vytvořila průmyslové centrum Rakouska-Uherska. Tento parametr dosáhl svého zenitu za první republiky, aby pak postupně upadal. Velikost území přitom nehrála nikterak rozhodující roli, protože rozloha zemí české koruny se už velmi dlouho podstatně nemění. Co se ale měnilo a mění jsou parametry rozvoje a úroveň dosažené politické svobody.

Mám za to, že "imperial overstretch" by u žádné země na světě neměl být měřítkem toho, nakolik daný stát vzkvétá. To bychom se totiž mohli snadno dopracovat až k tomu, že nejvíce ze všech zemí moderní doby "vzkvétal" Stalinův SSSR v roce 1940, poté co přechodně pohltil některá území ve Finsku, Pobaltí, Polsku a Rumunsku...

Vytisknout