Co bylo a je české?

14. 9. 2012 / František Řezáč

Také jsem se kdysi jako žáček druhého stupně základní školy nadýmal hrdostí při pohledu na školní mapu říše krále železného a zlatého, sahající od Baltu až k Jaderskému moři. Během dalšího života jsem se ovšem poučil a byl poučen, že na tom území nežili jen Češi, ale také Poláci, Slezané, Maďaři, Korutanci a příslušníci dalších kmenů různých jazyků. Souhrnný název území Království české (a markrabství Moravské), se do evropských jazyků nepřekládá jako Kingdom of Czechia nebo jako Königreich Tschechien, ale jako Kingdom of Bohemia nebo Königreich Böhmen. Čeština z různých důvodů nemá pro "Bohemia" adekvátní výraz a do češtiny se tudíž překládá jako Čechy, stejně jako označení území, někdy také nazývané českou kotlinou.

Podobně je tomu i s otázkou, zdali byli různí králové, například zrovna ten Přemysl nebo Karel vůbec etnickými Čechy? Oni sami si ji tuto otázku nekladli, mluvili a psali česky, ale také latinsky, německy, francouzsky. Byli to, jak bychom dnes řekli, alespoň já s oprávněnou hrdostí, Evropané. Nejpozději od 12. století byla Česká kotlina systematicky osídlována lidmi, mluvícími různými dialekty jazyka německého, nikoli "Němci", ale Franky, Bavory, Lucemburky, Sasy atd. (Hodně o tom např. ZDE )

Autor Klíma by nám ve slibovaných dalších dílech svého "Pentateuchu" měl říci, jak se na to dívá on, co jsou pro něj "Čechy" a "český".

Pokud bych přijal Klímovo kriterium "národní velikosti" musel bych být hrdý na to, že dnešní území Čech a Moravy je v dějinách největší a jazykově "nejčistší" české území vůbec. Žádní "cizáci", až na těch pár nepřizpůsobivých, nám v národním rozkvětu nepřekáží. Překážet si můžeme jedině sami. Ale to už je na jinou úvahu... A možná mě Klíma v dalších dílech opraví.

Vytisknout