Špička ledovce

13. 9. 2012 / Karel Dolejší

Metanolová aféra nespadla z čistého nebe. Pouze ty kdo dosud netušili upomíná na existenci jistého "tržního segmentu", bez nějž by obrázek polistopadových poměrů v České republice nemohl být nikdy úplný: Na ty kdo si během masivních polistopadových přesunů majetku nejen že nenahrabali, ale začali se dokonce příjmově a sociálně propadat ke dnu. Primárně pro ně jsou tu vietnamské tržnice, likusové ubytovny, vším možným nastavované pokrmy a pančovaný alkohol. "Tržně neúspěšní" si mohou levně koupit ergonomicky příšerně tvarované boty, zapařovací šusťákové oděvy, potraviny ničící zdraví, cigarety nacpané tabákem na vykuřování skleníků a savový rum. "Dobročinní" obchodníci mohou na těchto lidech vydělat a "pustit chlup" orgánům, jež je mají kontrolovat, případně místním politikům. A na celostátní úrovni je celá věc tolerována jednoduše proto, že dokud "tržně neúspěšným" někdo dodává levné šunty, tito lidé se nebouří. Suma sumárum, "všichni jsou spokojeni". Tedy do jisté míry - a jen do doby, než začnou lidé umírat a není už možno to svést na něco jiného.

Novinářka Jana Lorencová se prodejem ilegálního alkoholu a daňovými úniky z toho plynoucími zabývala od roku 1997. Nutno říci, že prakticky bez jakéhokoliv efektu. Výmluvné je kontrastovat omezení a daňovou zátěž postihující malé zahrádkářské pálenice, které s relativně solidní kontrolou kvality vyrábí destiláty z pěstitelských přebytků, s přinejmenším patnáct let trvajícím rájem prodejců ilegálního pančovaného alkoholu, který neohrozil ani značný počet televizních reportáží tématu věnovaných. Zdravý rozum říká, že tu měl někdo zájem celý ilegální průmysl vůbec neřešit - a ještě ke všemu co nejvíce přiškrtit legální potenciální konkurenci.

Výnosný byznys s tržně neúspěšnými - od všelijak honosně pojmenovaných úžerníků přes exekutory až po bazary se zbožím neznámého původu - má ovšem jednu specifickou komponentu, která představuje potenciální rozbušku sociálního konfliktu. A tou je etnické složení obchodníků pokrývajících tento tržní segment. Tak jako středověká společnost přenechávala finanční služby převážně Židům - a pokud nastaly problémy, ventilem napětí se stal takový roztomilý pogromeček - mezi současnými obchodníky zdaleka nejen s oblečením pro chudé nalezneme velké množství Vietnamců. A už se samozřejmě objevují první pokusy spojit kauzu metanolových úmrtí s údajnými vietnamskými překupníky, "kteří chemii nerozumí a je jim to jedno". Předpokládám, že se při troše snahy podaří najít několik konkrétních příkladů Vietnamců obchodujících s nelegálním alkoholem. Co bude po takovéto účelové a selektivní investigaci problému následovat, to lze do jisté míry předem odhadnout. Vietnamce tu přece máme "od toho", aby na hraně legality pomáhali zajišťovat sociální smír - a pokud se věci nevedou, riziku odvety jsou vystaveni asymetricky a jako první...

Druhá věc již je třeba v dané souvislosti připomenout je fakt, že pouhé opožděné a selektivní administrativní zákazy nic neřeší. Máme tu množství lidí, kteří z různých důvodů - například i proto, že je obírá až na kost vážený prezidentský kandidát - své omezené potřeby jakžtakž zajišťují právě jen v černé ekonomice a pokud jedinou změnu představuje fakt, že už k ní nebudou mít přístup, začnou umírat ne už na otravu, ale třeba hladem...

Je tedy namístě nenechat se ošálit metanolovou špičkou transformačního ledovce, otravou vypovídající pouze o všeobecné promořenosti. Na draka tu dávno není pouze pančovaná vodka či rum. Metanolová aféra nepředstavuje izolovaný blesk z čistého nebe, ale pouhý symptom stále hůře zpochybnitelného faktu, že tato země nevzkvétá...

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 13.9. 2012